Místo zdravotníků ochranné obleky. Jak Česko na jaře (ne)pomohlo spojencům, kteří byli v nouzi

Pod tlakem rekordních denních přírůstků hospitalizovaných s covidem-19 se vláda Andreje Babiše (ANO) snaží zajistit další personál i vybavení, kde se dá. Pomoc hledá i v zahraničí. České nemocnice by tak mohlo posílit na 300 vojenských zdravotníků ze zemí Evropské unie a NATO. Připomeňme, jak vláda reagovala na podobné výzvy zemí v nouzi na jaře, kdy bylo Česko označováno jako „premiant“ v boji s covidem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příprava provozu zdravotnického zařízení polní nemocnice v Letňanech na Výstavišti pro pacienty s covidem-19. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Abychom v případě potřeby mohli rychle realizovat pomoc od spojenců, schválila vláda pobyt až 300 vojenských lékařů a zdravotníků ze zemí NATO a EU na českém území po dobu do 90 dnů,“ oznámil ve čtvrtek odpoledne na twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Požádal jsem premiéra o mimořádné svolání vlády. Měli bychom schválit americkou nabídku na vyslání vojenských lékařů a zdravotníků. Zároveň chceme souhlas, abychom byli připraveni přijmout možné další nabídky pomoci ze strany ostatních spojenců z NATO a EU.

07:31 – 22. 10. 2020

24 371

Na tiskové konferenci doplnil, že jednání o příjezdu vojáků z Německa a dalších zemí pod záštitou Severoatlantické aliance je zatím na samém začátku. Jasnější obrysy má naopak pomoc 28 armádních lékařů a zdravotníků ze Spojených států, kterou Washington Česku nabídl po žádosti vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD).

VIDEO: Rezignovat nehodlám, řekl Prymula. Tvrdí, že nebyli v restauraci, ale v kapitule. Ta to odmítá

Číst článek

„Jsou to vojenští lékaři, praktičtí lékaři a podíleli se i na zvládání pandemie ve Spojených státech,“ upřesnil během brífinku ministr obrany. Dorazit by měli koncem příštího týdne a působit budou ve Vojenské ústřední nemocnici ve Střešovicích, odkud budou následně povoláváni k jednotlivým úkolům.

Kromě zdravotníků mají ze zahraničí dorazit také plicní ventilátory – 60 pochází z aliančních zásob NATO, dalších 30 ventilátorů dodá z unijních krizových skladů Evropská komise.

„Děkuju za solidaritu a velmi rychlou reakci. Moc si té pomoci vážíme,“ napsal premiér Babiš na twitteru po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která Česku dodávku 30 ventilátorů přislíbila.

Šéfka unijní exekutivy v následném videu na twitteru uvedla, že Česko čelí jedné z nejtěžších situací v Evropě. „Nemocnice potřebují zdravotnické vybavení. EU je zde, aby pomohla,“ řekla von der Leyenová s dodatkem, že další pomoc bude následovat.

Kritici přitom premiérovi připomínají, jak se Česko stavělo k podobným požadavkům na jaře, kdy situace v Česku nebyla zdaleka tak vážná, jako v některých jiných spojeneckých zemích.

Petříček pro, ostatní proti

Žádost o personální pomoc do Česka v březnu dorazila z Itálie – v tu dobu jedné z nejhůře postižených zemí v Evropě, kde kvůli vysokému počtu nakažených docházelo k zahlcení nemocnic a kde byl zdravotníků akutní nedostatek.

Co bude dál? Nejhorší model počítá s přírůstkem i 70 tisíc nakažených denně. ‚To je průšvih,‘ říká Dušek

Číst článek

Možnost vyslání lékařských týmů do Itálie tehdy připustil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle kterého by takový krok byl nejen projevem solidarity, ale také příležitostí, jak se s léčbou závažných případů covidu-19 seznámit.

„Je to možná také i v našem zájmu mít bezprostřední zkušenost z oblasti, kde ta epidemie v Evropě začala, kde je nejvážnější a jak postupují,“ prohlásil ve středu 25. března šéf české diplomacie. Pomoc Itálii a Španělsku tehdy nabídlo například Německo.

Jenže o den později ministr obrany Metnar pomoc českých vojenských lékařů v Itálii vyloučil. „Čeští vojenští lékaři a zdravotníci nemohou odjet do Itálie. Jsou třeba doma. Pomáhají a budou dále pomáhat našim občanům. Armáda se boji s pandemií výrazně podílí už nyní a přicházejí další požadavky,“ uvedl tenkrát Metnar.

Čeští vojenští lékaři a zdravotníci nemohou odjet do Itálie. Jsou třeba doma. Pomáhají a budou dále pomáhat našim občanům. Armáda se na boji s pandemií výrazně podílí už nyní a přicházejí další požadavky.

11:10 – 26. 03. 2020

16 205

Podobně jako Metnar se ve stejný den vyjádřil i tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula. „Nabídka, aby zdravotnické jednotky armády odjely do Itálie, je sice pochopitelná, ale potřebujeme je tady. Nemáme kapacity, abychom se obešli bez armády a jejích zdravotníků,“ řekl po tehdejším jednání vlády.

Babišův kabinet se tak nakonec shodl na tom, že místo personální pomoci pošle do Itálie a Španělska, kde byla situace způsobená pandemií koronaviru také velmi vážná, celkem 20 tisíc ochranných obleků pro tamní zdravotní personál. Těch měla Česká republika v danou dobu 250 tisíc a další byly na cestě.

O naléhavou humanitární pomoc v boji proti koronaviru tehdy Itálie, Španělsko, ale také další spojenecké země žádaly prostřednictvím aliančního centra EADRCC (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre). Prostřednictvím koordinačního střediska NATO Česko začátkem dubna poslalo také milion roušek do Severní Makedonie, do Itálie a Španělska kromě obleků dorazily i české masky.

Dobře to dopadne. Brzy budeme mít vakcínu, část z nás je proti covid-19 imunní, říká Konvalinka

Číst článek

Český personál ale do zahraničí vyslán nebyl – proč Metnar vysvětloval také na čtvrtečním tiskovém brífinku. Žádosti Itálie a dalších zemí podle něj vláda „hodnotila ze všech úhlů pohledu“ a v současnosti nemůže říct, že by tehdejšího rozhodnutí litoval.

„Myslím, že jsme určitě pomáhali. Neříkám, že jsme pomáhali vojenským personálem, protože víte, že od počátku, v první vlně, byl vojenský personál nasazen v rámci České republiky. A pomáhal nejenom ve vojenských nemocnicích, ale i v civilních, z hlediska zabezpečení hranic a samozřejmě dalšími činnostmi, které v první vlně byly nutné,“ uvedl Metnar s tím, že Česko významně pomohlo spojencům také materiálově.

Kromě evropských zemí už koncem ledna žádala Českou republiku o humanitární pomoc také Čína, odkud se pandemie koronaviru začala šířit do zbytku světa. První únorový den od Babiše přišla zamítavá odpověď.  

Premiér uvedl, že úřady prověřovaly zásoby zdravotnických prostředků, které by Čína mohla kvůli nákaze potřebovat. „Tam ale podle zprávy ministerstva zdravotnictví nemáme možnost nějakým způsobem pomoci, protože potřebujeme tyto zásoby pro naše lidi," řekl tehdy Babiš. Ochranných pomůcek byl tehdy v Česku i dalších zemích vážný nedostatek, ze strachu před virem lidé roušky v lékárnách vykoupili.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme