Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš chce urychlit výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale také dalších bloků v Temelíně. Je zvýšené tempo jaderné výstavby organizačně zvládnutelné? Dokázali bychom zároveň vyhovět požadavkům, které Evropská komise pro jadernou energetiku vyžaduje? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla Dana Drábová, předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Ještě se vrátím k jedné věci z té takzvané taxonomie. Jednou z podmínek, které Evropská komise do toho materiálu zařadila, je povinnost vybudovat úložiště jaderného odpadu do roku 2050. Česko zatím v plánech počítalo s tím, že ho bude mít o 15 let později. Nedávný ministr průmyslu za hnutí ANO Karel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že podle něj by to neměl být problém urychlit a stihnout rok 2050. Naopak současná nebo nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková řekla, že to stihnout nejde. Kdo z nich má pravdu? Jde to stihnout do roku 2050?
Technicky by to asi stihnout šlo. Paní ministryně ale dozajista vycházela z platného vládního dokumentu, tedy Strategie nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, kde je ten harmonogram nějak popsán a končí zprovozněním toho úložiště v roce 2065. Nevyčítala bych paní ministryni, že se zatím drží toho, na co je ten harmonogram naladěn.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jako procházka bažinou, ale vyplatí se, míní Dana Drábová o dostavbě Dukovan. Věří ve zúročení zkušeností z protahovaných projektů

Když jsem se díval do programového prohlášení nové vlády, tak je tam slib, že bude kabinet vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v Česku. Existují nějaké jiné možnosti?
Spíše teoreticky v současné době. Jistěže by bylo velmi rozumné, kdyby se několik členských států Evropského společenství dohodlo, že postaví společné úložiště, ale to je politicky neprodejná záležitost. Ač by to bylo velmi pragmatické a z ekonomického pohledu velmi výhodné, nevím, jakým způsobem to v následujících deseti dvaceti letech prosadit.

Představte si politika, který předstoupí před své voliče a řekne: ‚Já mám pro vás vynikající nápad, my si tady postavíme evropské úložiště vyhořelého paliva.‘ No.

Co je největší problém? Je jím najít místo, kde to obyvatelé sousední obce strpí, nebo vidíte nějaké jiné úskalí?
To, co jste zmínil, je zásadní problém. Jak do míry, do jaké to bude dosažitelné, rozumně vyjednat konsensus v lokalitě, která bude z hlediska parametrů – velmi přísných z hlediska bezpečnosti úložiště – reprezentovat to nejlepší technické řešení, které na území tohoto státu máme.

‚Není jim to jedno.‘ Proti plánovanému jadernému úložišti v Pošumaví protestovaly stovky lidí

Číst článek

Najít lokalitu bude bezesporu ještě práce na několik let. Geologové, hydrologové, seismologové, všechny tyto profese dělají to nejlepší. Naštěstí máme vynikající Českou geologickou službou s obrovským renomé, která je schopná řadu těch věcí odvést na nejlepší světové úrovni. Najít to místo z těch čtyř kandidátních lokalit - na ten počet byl seznam zúžen z devíti – nepředstavuje zásadní problém, s jedním ale. My totiž nevíme, jestli ve chvíli, kdy se udělá hloubkový geologický průzkum se všemi těmi zmíněnými atributy, alespoň jedna z těch čtyř lokalit těm velmi přísným kritériím vyhoví.

Máme čtyři kandidátní lokality, z nich se budeme snažit vybrat tak, aby to odpovídalo všem požadavkům. Ale jestli tam bude alespoň jedna... ta pravděpodobnost není malá, ale nemůžeme to říct úplně natvrdo, dokud nebudou provedeny hloubkové průzkumy.

Vy jste pro Echo24 řekla, že s obcemi, kde to úložiště bude, se stát musí domluvit. Znamená to, že by stát měl případně i proti vůli místních obyvatel tu lokalitu zkrátka prosadit stůj co stůj?
První věc je, že stát by měl k těm obcím a místním komunitám přistupovat jako k partnerům, jejíchž názor má být slyšen a zvážen. A má být pečlivě vysvětleno, proč třeba bude oslyšen. Druhá věc je, že takováto stavba, to je velké hornické dílo na dvacet, pětadvacet let, které velmi znepříjemní život v dané lokalitě a stát musí velmi pečlivě vyjednávat o kompenzacích.

Na druhou stranu je poctivé říct, že jakmile se najde a potvrdí ta vhodná lokalita, tak po všech těchto vyjednáváních stát nakonec rozhodne. Koneckonců tu už máme rozsudky Nejvyššího správního soudu ve věci geologických průzkumů, proti jejichž provádění se obce, místní komunity a nevládní organizace ohradily. A Nejvyšší správní soud konstatoval, že to úložiště je stavba ve veřejném zájmu.

Bude-li nalezena vhodná lokalita, tak se ty obce právě z důvodu veřejného zájmu nemohou odvolávat jen na případné negativní důsledky, ale budou muset tu stavbu ve veřejném zájmu strpět.

Proč dostavba pátého bloku Dukovan nemůže být náhradou za uhelné elektrárny a jak silné mohou být v českém energetickém mixu do budoucna obnovitelné zdroje? A kdy se můžeme dočkat malých modulárních reaktorů pro komerční využití? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

Tomáš Pancíř, jkh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme