Česko je ochotné přijmout stovky migrantů ze Středomoří i z táborů mimo Evropu

Česko zvažuje, že dobrovolně přijme minimálně stovky migrantů ze Středomoří i z uprchlických táborů mimo Evropu. Vyplývá to z návrhu českého postoje ke čtvrtečnímu a pátečnímu summitu premiérů a prezidentů zemí Evropské unie v Bruselu, který má Český rozhlas k dispozici. Mandát pro premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) na summit na své dnešní schůzi schválila vláda.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Bohuslav Sobotka | Zdroj: ČTK

Podle dokumentu je „vláda připravena na dobrovolné bázi navýšit počet přesídlovaných osob a je připravena realizovat vlastní relokační program založený na bilaterální spolupráci s jednotlivými členskými státy (Itálie, Řecko)“.

Česko jasně zdůrazňuje, že nadále tvrdě odmítá plán Evropské komise na zavedení povinných kvót pro přijímání uprchlíků.

Čelit mu chce podle dokumentu tím, že zdůrazní svou ochotu uprchlíky přijímat dobrovolně. To by mu mohlo mimo jiné umožnit, aby si mezi migranty samo vybralo ty, které bude chtít přijmout. V případě, že by prošly povinné kvóty, by uprchlíci mohli být do Česka přidělováni.

Přehrát

00:00 / 00:00

O postoji ČR k řešení uprchlické krize i k tématu rozpočtu mluvil v rozhovoru pro Radiožurnál premiér Bohuslav Sobotka

„My jsme vždycky v minulosti přijímali uprchlíky na dobrovolné bázi, na základě pravidel schengenské unie a na základě naší národní legislativy, a chceme, aby to tak zůstalo i do budoucna,“ poznamenal premiér Sobotka v rozhovoru pro Český rozhlas.

„Aby to byla vláda, která rozhodne o tom, koho přijmeme, kdy přijmeme, aby to byla vláda, která bude schopná posoudit všechna bezpečnostní a sociální rizika, aby tady nebyl nastavený automatický mechanismus, který by rozhodoval fakticky o nás bez nás na úrovni Evropské komise,“ dodal Sobotka.

Evropská komise navrhla, aby země Evropské unie v rámci tzv. relokace během dvou let povinně přemístily 40 tisíc Syřanů a Eritrejců z Itálie a Řecka. Na Česko by v rámci povinné kvóty připadlo 1328 běženců. Jde o lidi, kteří by měli mít zřejmý nárok na azyl, nikoli o takzvané ekonomické migranty.

Představitelé Česka odmítají evropské kvóty pro přidělování uprchlíků

Číst článek

V rámci takzvaného přemístění by podle Evropské komise měly státy osmadvacítky během dvou let přijmout 20 tisíc uprchlíků, kteří se teď nacházejí v uprchlických táborech mimo Evropu. Také tito lidé mají mít zřejmý nárok na politický azyl. Na Česko by vyšlo 525 běženců.

O kvótách bude v Bruselu ve čtvrtek a v pátek jednat Evropská rada, tedy lídři zemí osmadvacítky.

Konkrétní počty do konce července

Předběžný návrh závěrů, který má Český rozhlas k dispozici, počítá s tím, že uprchlíky by měly přijmout všechny země EU. Jejich konkrétní počty pro každý stát by se měly dořešit do konce července.

„Jednání Evropské rady nebude o konkrétních číslech. Bude o tom, aby jednotlivé země dokázaly říct, jestli jsou schopny pomáhat dobrovolně, protože velká skupina zemí nechce žádné povinné přikazování. Ale samozřejmě je potřeba pomoci těm, kteří pomoc potřebují,“ upozornil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Slovensko souhlasí s Českem. Uprchlíky přijme jedině dobrovolně

Číst článek

Česko podle diplomatů s touto verzí závěrů summitu nesouhlasí, stejně jako ostatní země Visegrádské čtyřky nebo pobaltské státy. Návrh závěrů se ještě může změnit.

„My nesouhlasíme s povinnými kvótami, předpokládám, že dnes k tomu bude také znovu zveřejněno společné stanovisko zemí visegrádské skupiny, které jsme ještě včera s jednotlivými premiéry zformulovali, aby byla jasná pozice našich čtyř zemí,“ řekl Sobotka.

Přehrát

00:00 / 00:00

O přijímání uprchlíků mluvili Ondřej Benešík (KDU-ČSL) a Helena Langšádlová (TOP 09) ze sněmovního výboru pro evropské záležitosti

Odmítavý postoj ke kvótám však ještě neznamená nečinnost v řešení uprchlické krize.

„Současně chceme nabídnout různé formy podpory a pomoci zemím, které čelí největšímu tlaku. Česká republika je připravena pomoci experty, je připravená pomoci finančně a samozřejmě jsme připraveni poskytnout tady zázemí i v České republice pro část uprchlíků – ale na základě našich kapacit a na základě našeho výběru a samozřejmě také určité bezpečnostní prověrky,“ uvedl premiér.

S čím do Bruselu jede, vysvětloval premiér v podvečer na půdě sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Bavili jsme se o počtu zhruba 600 až 700 uprchlíků,“ upřesnil předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Dodal, že Česko nechce podporovat ekonomické migranty.

Syrská matka se svými dětmi v uprchlickém táboře v Surucu na syrsko-turecké hranici | Foto: ČTK/AP Emrah Gurel

Členka výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zdůrazňuje, že přijímat by se měly zejména ženy a děti z křesťanských komunit, které patří na Blízkém východě k nejpronásledovanějším. Důležitá je podle ní také následná integrace migrantů:

„Nesmíme dopustit, abychom opakovali chybu některých západoevropských zemí, kde dneska žijí cizinci v ghettech. Musíme co nejrychleji zajistit, aby se po prověrkách, po všech nezbytných krocích dostali co nejdříve do přirozených komunit, kde budou připraveni ti, kteří jim pomohou, kteří jim vysvětlí, na jakých principech funguje naše společnost.“

"Důležitá je dobrá vůle a hledání společných řešení"

Martin Rozumek, ředitel nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům, má k povinným kvótám řadu výhrad, protože například uměle linkují uprchlíkům cestu. Přesto jde podle něj o krok správným směrem – i když samy o sobě kvóty nestačí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O povinných kvótách mluvil Martin Rozumek, ředitel nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům

„Musí tam být i další opatření, která by nějakým způsobem migraci řídila. Myslím si, že nezbytné je definovat a pak také umožnit legální cesty uprchlíků do Evropy. Třeba slučování rodin Syřanů by byl takový vhodný kanál, a to vlastně legálně vůbec nejde,“ upozornil.

Co se počtů přijatých uprchlíků týče, Rozumek by nesliboval konkrétní počty. Důležitá je podle něj hlavně dobrá vůle. Nejnovější česká nabídka má prý ovšem ještě rezervy.

„Myslím, že bychom zvládli určitě víc a že jsme to i dokázali v minulých letech, kdy jsme přijali 3500 lidí z Bosny, tisíc lidí z Kosova a žádné drama to nebylo. Takže nejasný slib několika stovek, což mohou být dvě stovky nebo 500, se nemusí nakonec naplnit. Bojím se, že když jsme měli takový problém s přijetím 15 syrských dětí, které u nás stále nejsou, že je to spíš vyjednávací pozice, která se možná nikdy v realitu nepřetaví,“ dodal.

ČRo, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme