Nárůst se čekal, ale ne tak rychlý, reaguje na počty nakažených biochemik Konvalinka
„Dostatečně jsme netrasovali, netestovali a pravděpodobně jsme příliš rychle a příliš mnoho rozvolnili opatření,“ komentuje počty nakažených v Česku biochemik Jan Konvalinka. Nárůst je podle něj děsivý, ale nenásleduje ho děsivější nárůst hospitalizovaných nebo mrtvých.
Podle Konvalinky je potřeba posilovat kapacity hygienické služby.
„Pro trasování bude potřeba mnohem víc pracovníků. Na webových stránkách nabízí pražská hygienická stanice tři volná místa. Doufám, že někde jinde hledají stovky trasovačů a mají na ně peníze. Pro mě je to možná jen anekdotické a nepřesné, ale je to ukázka toho, jak to vedeme,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus prorektor Univerzity Karlovy.
Pokud by se vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými, omezilo jen na vážné případy, byla by to podle něj velká chyba. „Musíme trasovat co nejvíc, potřebujeme izolovat přenašeče. Dokonce i v případě, kdy by se potvrdilo to, že neumírá tolik lidí,“ varuje.
Upozorňuje, že už nyní vidíme politické a sociální důsledky nárůstu nakažených. „Přestáváme být důvěryhodným partnerem našich evropských sousedů. Dokonce i kdyby měli pravdu všichni ti, kteří tvrdí, že se nemoc už vyčerpala, tak pouhý fakt, že máme více než tisíc infikovaných denně, a nejsme schopni zvládnout infekci, znamená, že nám zavřou hranice.“
Sebetrasování funguje dávno
Myšlenka sebetrasování, o které ve středu mluvil premiér Andrej Babiš (ANO), podle Konvalinky funguje de facto po celou dobu pandemie.
Němci zavírali noční kluby, Polsko nezrušilo roušky. ‚Tohle je daň,‘ říká expert k nárůstu nakažených v Česku
Číst článek
„Člověk sám ví nejlíp, koho potkal během posledních dní. Proč by to neměl sepsat a dát na vědomí? Lidé to automaticky dávno dělají. Když zjistí, že jsou infikovaní, tak informují své přátele, známé či kolegy.“
Co se týče testování, biochemik připomíná, že opět začíná fungovat iniciativa Akademie věd České republiky, která nabízela státu pomoc s testováním už na jaře. „Je to veliká operace, na jaře to dělalo dobrovolně 250 lidí,“ upozorňuje biochemik s tím, že iniciativa naráží na podobné problémy, jaké měla už na začátku pandemie.
„Jsou to problémy formální a organizační. Řešení budeme požadovat kategoricky. Jak po ministerstvu zdravotnictví, školství, tak i po Radě vlády pro výzkum a inovace a tak dále,“ naznačuje.
Strategická komunikace
V Česku prý selhává strategická komunikace, takže lidé situaci nerozumí. „Dostávají rozporuplné informace, které se velmi často mění. Jistě jsou pro to dobré důvody, ale dojem, který tím vyvoláváme, je dojem chaosu. A to je strašně nebezpečné,“ upozorňuje.
„Možná to děláme i my vědci či lékaři. Kakofonie názorů, které se odehrávají u nás ve veřejném prostoru, je mimořádná. Když to srovnám s tím, co se komunikuje v západní Evropě nebo v USA, je tam značný rozdíl. Tam je výrazný pocit, že jde o velmi vážnou a nebezpečnou věc, kterou nesmíme podcenit,“ vysvětluje.
„Nepotkal jsem jediného významného virologa nebo imunologa, který by přinesl jediný argument, že virus zeslábnul. Také pozorují to, že počet hospitalizovaných a úmrtí klesá. Nikdo si ale netroufne říct, čím to je,“ všímá si Jan Konvalinka.
„Je velké nebezpečí, že to může být opravdu jen věkovou strukturou nakažených. Nemoc dostávají mladí lidé, u kterých to nehrozí. A předběžná opatrnost, že se to opět vrátí mezi starší ročníky a začne to znovu zabíjet, je namístě,“ varuje.
