Česko má 38 nových národních kulturních památek
O třicet osm objektů se rozšíří seznam národních kulturních památek. Vláda dnes rozhodla o tom, že jich bude celkem 274. Nově se národní kulturní památkou stane například Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, kubistický dům U Černé Matky Boží v Praze, brněnský hotel Avion nebo vila Primavesi v Olomouci. Z movitých památek bude nejvyšší ochranu státu požívat zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky či železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936.
Podle ministra kultury Václava Riedlbaucha je třeba seznam národních kulturních památek stále rozšiřovat:
"Jestli tady něco máme, co můžeme do budoucna používat, tak je to kulturní průmysl. Turistika vázaná na to, že máme cosi zajímavého. Byla by škoda to nerozšiřovat. Naopak, je to ukázka kulturního vkladu, který tady, v této zóně, byl po staletí."
Ministr kultury Václav Riedlbauch na Radiožurnálu řekl, že by se seznam národních kulturních památek měl ještě rozšířit.
Status nejvyšší památkové ochrany v Česku nově vybraným kulturním památkám pomůže přinést větší prestiž, více návštěvníků a více peněz ze vstupného. Povýšení z kulturní památky na tu národní je ale také závazkem pro jejich správce či majitele.
"Když budou majitelé památku opravovat, musí dávat daleko větší pozor na to, aby zůstala autentická," připomíná šéfka oddělení ochrany památek ministerstva kultury Petra Ulbrichová.
"Národní kulturní památka je taková první liga památkové ochrany u nás. Především to podporuje zájem lidí se na to přijet podívat. Dále památka dosáhne na zdroj financí, na který by jinak jejich majitel nedosáhl. Máme specializované fondy na podporu těchto památek," říká ministr kultury Václav Riedlbauch o dopadu statutu národní kulturní památky na objekt či předmět.
Přibývají movité a technické památky
Podle Petry Ulbrichové, šéfky oddělení ochrany památek ministerstva kultury, se na seznamu zcela nově začínají objevovat movité věci, kterých bylo zatím minimum.
"Vybírají se umělecko-řemeslné věci jako je Závišův kříž, vybírají se knihy, které jsou nějakým způsobem významné pro naší státnost. V tomto souboru je to zlomek Dalimilovy kroniky," dodává Ulbrichová.
Zatímco dříve dostávaly nejvyšší památkovou ochranu především historické stavby, v posledních letech se prosazují technické stavby či lidová architektura.
"Pokud přibude zámek, je to dobře. Je to určitě zdůraznění jeho hodnoty. Ale že jsou zámky mimořádně hodnotné, to lidi nepřekvapí. Když se však v seznamu objeví vodní přehrada nebo čistička odpadních vod, což mnohé lidi dosud ve snu nenapadlo, možná se na tu ,obyčejnou' stavbu budou dívat jinýma očima," doufá Ulbrichová.
Unikátní Slovenská strela
Mezi movitými památkami se nově objevuje také železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936. Tato vozová jednotka v podstatě až do provozu Pendolina a moderních souprav EuroCity držela rekord na trase Praha - Bratislava.
Unikátní vlak Slovenská strela popsal ve vysílání Rádia Česko železniční odborník Jiří Střecha z Národního technického muzea
Zatímco nejrychlejší parní vlak dokázal tehdy ujet trasu 397 kilometrů se třemi zastávkami za 351 minut, motorový vlak zvládl zvládnout trasu s jednou zastávkou za zhruba 260 minut.
Jak ve vysílání Rádia Česko vysvětlil Jiří Střecha z Národního technického muzea, umožnilo to především unikátní technické řešení vlaku vyrobeného kopřivnickou Tatrou.
"Každý podvozek měl vlastní motor, byl to benzinový šestiválec Tatra o výkonu 165 koní, což je dneska 121 kilowattů, a především speciální elektromechanický přenos výkonu, který umožnil dosáhnout rychlosti 130 kilometrů v hodině do tří minut po rozjezdu," popsal parametry vlaku Střecha.
Jak doplnil, při vývoji vozu se sešla plodná spolupráce legendárního kopřivnického konstruktéra Hanse Ledvinky, který navrhl technickou část skříně a motory, a vsetínského podnikatele Josefa Sousedíka, jehož firma dodala zmíněný systém elektromechanického přenosu výkonu.
"Bohužel v rámci geopolitického vývoje našeho státu už pak nikdy nenašel uplatnění v dalších typech motorových vozidel, protože kdyby se dál rozvíjel, mohli jsme se dočkat mnoha zajímavých motorových vozů," podotkl železniční odborník.