Česko má dle analýzy nejpromyšlenější rozvojovou politiku ze zemí V4

Česko vede v poskytování rozvojové pomoci mezi zeměmi Visegrádské čtyřky. Vyplývá to z analýzy, na které pod vedením společnosti Člověk v tísni pracovaly neziskové organizace z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šimon Pánek z Člověka v tísni

Šimon Pánek z Člověka v tísni | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

I když podle předsedy společnosti Šimona Pánka, každá ze sledovaných zemí v některé z oblastí rozvojové pomoci vyniká, Česká republika je nejdál v ukotvení pomoci chudým zemím v legislativě.

Efektivitu pomoci , jak řekl Pánek Radiožurnálu, významně zvýšil vznik České rozvojové agentury:

Přehrát

00:00 / 00:00

Šéf společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

„Což je vlastně specializovaná organizační složka státu, kde už teď sedí experti, kteří rozumí rozvojové problematice. Agentura je relativně mladá, bude si svou pozici ještě budovat, ale je pravděpodobné, že se stane klíčovým hráčem, který bude za stát částečně formulovat, připravovat a zároveň dohlížet a kontrolovat použití státních prostředků,“ zdůraznil Pánek.

Na prvním místě Afghánistán

Země Visegrádu posílají nejvíc rozvojové pomoci do Afghánistánu. Na druhém místě je Balkán. To je výsledek analýzy, kterou v rámci Česka, Polska, Maďarska a Slovenska zpracovaly tamní neziskové organizace vedené českou společností Člověk v tísni. Daleko méně pomoci tak ze střední Evropy míří například do Afriky.

Konkrétně Česká republika posílá rozvojovou pomoc do Bosny a Hercegoviny, Moldavska, Etiopie, Mongolska a Afghánistánu. Proč se nezaměřujeme víc na nejchudší země světa, stejně jako staré unijní či skandinávské země?

„V případě střední Evropy hraje roli společná minulost, to znamená pocit odpovědnosti za to pomáhat těm zemím, které prošli podobnou historií jako my. Asi i to, že Afrika je pro nás vzdálená, nejsme přímořskou zemí, neměli jsem kolonie, 40 let komunismu nejen fyzicky bránilo lidem, ale i mentálně mít mapu širší, než je střední Evropa,“ řekl Radiožurnálu šéf společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Milan Kopp, Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme