Česko má první případ ptačí chřipky
Ptačí chřipka je už i v Česku. Potvrdily to testy u mrtvé labutě, kterou před týdnem našli u řeky blízko Hluboké nad Vltavou. Další vyšetření mrtvého zvířete by do dvou dnů mělo určit, o jak nebezpečnou formu viru ptačí chřipky jde. Už od půlnoci začnou v jižních Čechách platit mimořádná veterinární opatření. Budou se týkat obcí v tří a desetikilometrovém okruhu od místa nálezu nakažené labutě. Starostové dostanou v úterý přesné informace jak postupovat.
Hlavní hygienik Michael Vít uklidňuje: Není důvod k panice, jde jen o to, aby drobní chovatelé, hlavně na jihu Čech, drželi svou drůbež doma. U nakažené mrtvé labutě se podle odborníků nebezpečná forma viru ptačí chřipky nejspíš potvrdí. Šéf Státní veterinární správy Milan Malena dodal, že zatím tomu tak v okolních státech skoro vždy bylo. "Říkám, že to nejspíš bude N1. Vysoce patogenní, bude způsobovat na kuřecích embryích úmrtnost až sto procent."
V okruhu až deseti kilometrů okolo Hluboké se chystají mimořádná opatření. Drůbež nebude smět ven, žádná drůbež ani vejce se nebudou moci převážet. Platit budou velice přísná hygienická opatření, a to včetně dezinfekce odjíždějících aut. Podle ministra zemědělství Jana Mládka však ještě existuje naděje, že nebezpečná forma viru se nepotvrdí. "Pak není důvod k těm opatřením. Je to varianta, která je ve hře," doplnil ministr.
Jihočeský hejtman Jan Zahradník okamžitě svolal krajskou Bezpečnostní radu. "Budeme čekat na další vyšetřování, které probíhá v referenční laboratoři. Pokud bude potvrzen patogenní virus, bude postupováno podle směrnic Státní veterinární správy, která mimochodem do všech schránek distribuovala letáky, na nichž je stanoven postup, jak si při nálezu počínat," shrnul výsledky jednání hejtman.
Lidé, kteří na Hluboké přišli s uhynulou labutí do kontaktu, budou 20 dnů pod dozorem lékařů. Mimořádná celorepubliková opatření jsou podle odborníků ale zatím zbytečná. Všechny známé případy přenosu nákazy na člověka byly zaznamenány v hygienicky nevyhovujících chovech, v našich podmínkách je podle hlavního hygienika Michaela Víta toto riziko minimální. Víc pozornosti je ale třeba věnovat dětem, které mají tendenci nalezená nemocná nebo uhynulá zvířata brát do rukou a nosit domů.
Musíme si zvyknout, že se případy ptačí chřipky čas od času objeví, a je třeba se s tím naučit žít, říká hlavní hygienik. Lidé, kteří se v nejbližší době chystali na Hlubokou, nemusí podle něj výlet odkládat ani rušit.
Virus ptačí chřipky se zatím nepřenáší z člověka na člověka, pandemie tedy nehrozí. Virus by musel nejdříve zmutovat. Řada vědců je ale k této možnosti skeptická.
Panika je přehnaná, tvrdí virolog
Uznávaný virolog slovenské Akademie věd Gustáv Russ tvrdí, že panika kolem ptačí chřipky je přehnaná. Zdůrazňuje, že zatímco běžná chřipka zabíjí každý rok na celém světě asi půl milionu lidí, virus H5N zabil za posledních deset let jen devadesát čtyři osoby.
"Zaráží mě spíš to, proč se to stalo pouze v tak málo případech, protože virus chřipky je sám o sobě mimořádně nakažlivý. Pokud se dostane k nějakému jedinci a začne se šířit, tak se šíří neuvěřitelně rychle a zachvátí velký počet lidí," doplnil.
Virus H5N1 zná lidstvo už od roku 1957. Tehdy se poprvé objevil na farmě ve Švédsku a od té doby už způsobil dvacet čtyři epidemie.
Chřipka H5N1 má stovky variant. Jen některé z nich jsou podle vědců zákeřné. Odborníci si tak vysvětlují, proč ptačí chřipka za posledních deset let zabila jen devadesát čtyři lidi. Vědci by podle Gustáva Russe měli zkoumat tkáně lidí, kteří na virus zemřeli.
"Je možné, že tito lidé mají nějaké buňky, které jsou mírně pozměněné oproti jiným lidem v rámci populaci, kde žijí, a jsou vnímaví na tuto infekci. Situace je taková, že je to absolutně ojedinělé a v té komunitě jeden dva ochoří a někdo podlehne a dalším, kteří jsou infikovaní, se nic nestane," dodal.
Česko bylo poslední zemí v regionu, které se nemoc dosud vyhýbala. Choroba už zasáhla 23 evropských zemí, včetně všech našich sousedů. Ve světě pak virus H5N1 potvrdilo 48 států, v čele tohoto žebříčku je Asie, kde už obávaná nemoc zachvátila ptáky a drůbež ve dvou desítkách zemí. Z asijského kontinentu se ptačí chřipka už přes rok a půl šíří světem.
Chřipka je podle odborníků v Evropě především veterinární problém, lidem riziko takřka nehrozí. Někteří vědci se ale obávají toho, že zvířecí chřipkové viry, které se dosud z člověka na člověka nepřenášejí, by mohly zmutovat a šířit se mezi lidmi.
U nemocného musí být léčba antivirotiky zahájena nejpozději do 48 hodin po vypuknutí příznaků, jinak hrozí její selhání. V počáteční fázi se projevy ptačí chřipky neliší od běžné sezónní chřipky.
