Česko není chráněno proti terorismu. Množství uprchlíků je alarmující, říká Vančatová

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Jako první je podle losu na řadě občanské hnutí Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí. Zastupuje ho místopředsedkyně Lenka Vančatová.

Rozhovor s lídrem Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lenka Vančatová, místopředsedkyně občanského hnutí Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Co vás z komunální úrovně tlačí k tomu, abyste se ucházeli o křeslo v Parlamentu?
Právě rozsah této problematiky, který se rozhodně neomezuje jenom na některou část ani Prahy 5, ale ani Prahy. Je to určitě celospolečenský problém, a proto jsme se rozhodli než tedy věčně kritizovat pokusit se to změnit na celostátní úrovni.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko není chráněno proti terorismu. Množství uprchlíků je alarmující, říká Vančatová

Začněme ekonomikou. Česká ekonomika vykazuje velmi dobré tempo růstu a my se ptáme, co by se podle vás v takové době, kdy se nám hospodářsky daří, mělo dělat především?
Především by bylo samozřejmě nutné, když se ekonomice daří, snížit státní dluh a investovat do projektů, které bohužel ale nejsou vůbec připravené. Myslím si, že to je jeden z hlavních nedostatků ekonomiky, který ji brzdí.

Kam by se podle vás mělo investovat?
Určitě do dopravy a školství, které je dlouhodobě podfinancované. To je to hlavní.

Co bychom rozhodně dělat neměli v takovém období?
Určitě by se neměly tyto peníze utratit. Právě teď je před volbami, tak máme velký strach, aby neskončily někde na nesmyslných projektech jenom proto, aby si někteří poslanci udělali lepší pozici pro volby.

Zjednodušit vzdělávání lékařů a sester

Jak hledíte na úroveň českého zdravotnictví? Co bychom mohli udělat pro jeho zlepšení?
Zdravotnictví není nijak špatné. Jeho úroveň je určitě velmi dobrá, aspoň v porovnání s ostatními státy se nemáme za co stydět. Ale určitě je špatná jednak struktura zdravotní péče a způsob financování. Prostředků není málo, ale jsou špatně rozdělované a nedaří se snížit korupci, předražování přístrojů nebo nakupování přístrojů přes prostředníky, kteří to prodražují. A samozřejmě i zvýšení platů je určitě aktuální a pomůže motivaci lékařů, aby neodcházeli, aby se vzdělávali. Zjednodušila bych i vzdělávání lékařů a sester, které mi přijde zbytečně komplikované.

Rozhovor s lídrem

Poslouchejte každý den od 16:30 Český rozhlas Plus, nebo od 18:30 Radiožurnál. Rozhovory s lídry a lídryněmi budou mít stejnou podobu. V první části se otázky týkají obecných témat, jako je ekonomika, zdravotnictví nebo školství. Následně půjde o program strany nebo hnutí, které se přihlásilo do říjnových sněmovních voleb. Pořadí je určené losováním.

Co myslíte tím, že není dobrá struktura českého zdravotnictví?
Zaprvé není dobře provázaná základní péče s tou následnou, která dost zásadním způsobem ovlivňuje ať už následné výdaje, které ve zdravotnictví vzniknou, když člověk nemá dobrou návaznou péči na samotný zákrok, který třeba ať je proveden dobře, tak následná péče trošku ten výsledek degraduje. Tam si myslím, že jsou velké nedostatky.

Jak byste zastavili odchod lékařů a zdravotních sester do zahraničí?
Určitě lepší mzdovou politikou. Ale nejenom co se týká výší mzdy, ale hodně by pomohlo, kdyby ředitelé nemocnic měli větší prostor pro individuální odměňování skutečně dobrých lékařů. Aby mohli odlišit dobré lékaře od těch méně dobrých a zjednodušit vzdělávání lékařů a zdravotního personálu, protože to mi přijde až zbytečně komplikované.

A jak byste dostali více praktických lékařů do regionů, kde chybí a kde lékaře, kteří už stárnou, nechce nikdo vystřídat?
To bude složitější, protože lékaře odrazuje jednak složitá administrativa, jednak hodnota bodového ohodnocení a systém pojišťovnictví, který v pojišťovnách je. Možná by pomohlo změnit strukturu, například snížit pojistné, které je jedno z nejvyšších a je pro firmy demotivující, ale i pro pojišťovny a následně pro lékaře, a pomoci odlišit těm pojišťováním, zase jim tam dát vůli, aby tu další část si mohly stanovit samy. A tím by se to mohlo zatraktivnit a pojišťovna by měla prostor, jak právě motivovat lékaře, protože by tam měla nějaký prostor pro svoje individuální rozhodování a svoji individuální strukturu, kterak by ty platby rozdělovala.

Rozhovor pokračuje pod videem.

Nejsme chráněni proti terorismu

Chybí v českém školství více učňů a na pracovním trhu více řemeslníků? Pokud ano, kde je máme hledat?
Učňů je jakoby dost, ale přesto nic neumí. Když firmy poptávají kvalifikované pracovníky, tak zjišťují, že absolventi učilišť a někdy i středních škol jsou nepoužitelní, protože není provázaná škola s praxí. Je to naprosto tragické. Takže absolventů je dost, ale použitelných absolventů, ať už učňovských, nebo ze středních škol, je hodně málo.

Když mluvíme o školství, jak se stavíte ke školnému na vysokých školách?
Školné je naprosto spravedlivé. Nic proti němu nemám, ale v určité výši. Pokud je to tak tisíc korun měsíčně. Na vysoké škole si každý může přivydělávat a vydělat si zhruba tisíc až dva tisíce korun měsíčně mi přijde pro dospělého člověka naprosto reálné. A školné může hodně vylepšit úroveň školy. Určitě bychom nebyli proti.

Jaké nedostatky má Česká republika v bezpečnostní oblasti? Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Samozřejmě že hrozí. Určitě nejsme dostatečně chráněni proti terorismu, který je  všudypřítomný na každém kroku.

Lenka Vančatová, místopředsedkyně občanského hnutí Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

A vidíte to jako reálnou hrozbu u nás?
Vidím, vidím. Do budoucna určitě, protože množství uprchlíků, které sem nekontrolovaně proudí, je alarmující. A to je samozřejmě do budoucna obrovská časovaná bomba.

Říkáte sem. I do České republiky?
Do České republiky přímo ne, ale jsou ve všech okolních státech. Evropa není tak velká, že se sem později nedostanou.

A dáváte rovnítko mezi uprchlíky a terorismus?
To bych nedávala, to samozřejmě nedávám. Netvrdím, že všichni jsou teroristé, ale to množství uprchlíků působí obrovský problém, protože téměř všichni sem jdou pouze za ekonomickým prospěchem. Nezaznamenala jsem, že by chtěli hromadně pracovat, měli vzdělání a byli našich podmínkách ekonomicky využitelní. A že by se chtěli začlenit do společnosti.

A jiné hrozby tedy nevidíte?
V tuhle chvíli si myslím, že ne. Tohle je nejpalčivější.

Hrozí nám kybernetický útok?
Ten hrozí určitě dnes každému. Já myslím, že žádný stát nemůže říct, že by nehrozil. Hackeři si nevybrají a myslím si, že určitě útok hrozí.

A jsme na něj připraveni?
To asi nejsem schopna teď říct. Nevím.

Rusko proti nám vede takzvanou hybridní válku, což potvrdily vojenské autority v Moskvě i v Praze. Nezanedbáváme toto nebezpečí?
Máme pořád tendenci Rusko vnímat jako spojence. V této oblasti máme velké rezervy.

A měl by stát zakročit proti takzvaným prokremelským webům?
Určitě. Jsou velmi škodlivé a lživé.

Penzijní systém jako jeden z největších hříchů

Jdeme k dalšímu tématu. Nedaří se nám výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané?
Chybí systém, celostátní projekt s jasnou vizí, kam by to mělo směřovat, který by nebyl závislý na politicích nebo na politických stranách. Ten systém se dlouhodobě vůbec neřeší. Pokud ano, tak jenom lokálně jednorázovou investicí, podporou, ale bez jakékoliv další návaznosti na budoucnost. Někam se dají prostředky, ty se využijí a dál to žádný efekt nemá.

Lenka Vančatová, místopředsedkyně občanského hnutí Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

A co by tedy pomohlo? Třeba větší nasazení policistů v těch oblastech?
Jednorázové opatření to právě určitě nezmění. Více policistů by rozhodně pomohlo, ale spíše více sociálních pracovníků, terénních pracovníků, kteří by s lidmi pracovali, kteří by je přesvědčovali, pomáhali dětem ve školách nebo dospělým se starat o rodinu a ekonomiku té rodiny tak, aby se z té lokality byli schopni dostat jinam.

A mohl by pomoci zákon o sociálním bydlení, který se tedy současné vládě nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně?
Já si myslím, že určitě. Určitě by tomu problému hodně pomohl.

Považujete za varující, že Česká republika nezreformovala svůj penzijní systém?
To je velký problém. Považuji to za jeden z největších hříchů všech vlád, které dosud vládly, že s penzijním systémem nic nedělají, ačkoliv populace prokazatelně stárne.

Jsme připraveni na důsledky toho, že stárne populace?
Myslím, že nejsme, že je to opět časovaná bomba, která skončí velkým průšvihem.

Jaderná energie má u nás tradici

Měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor? Bude náš průmysl a také maloodběratelé potřebovat energii z jádra?
Myslím, že ano. Nemám nějaké velké vědomosti o dalších možných energetických zdrojích budoucnosti, ale zase v této situaci myslím, že víc energie určitě bude potřeba a jaderná energie má u nás tradici. Je to i oblast, u které umíme zajistit bezpečnost.

Měli bychom ze státního rozpočtu podporovat sport a fyzickou aktivitu občanů víc než v současné době?
Nemyslím, na sport jde peněz dost. Je to zase, jak ukazuje poslední aféra, jenom o využití a zprůhlednění těchto peněz.

Společnosti proti developerské výstavbě v Prokopském údolí

Společnosti proti developerské výstavbě v Prokopském údolí (SPDV) kandiduje pouze v Praze. Státní volební komise jí pro říjnové volby do sněmovny vylosovala číslo 11. Předsedou hnutí je 35letý Tomáš Krčma.

To mluvíme ale o vrcholovém nebo profesionálním sportu. Jak jsou na tom třeba rekreační sportovci a podpora státu?
Určitě by větší podporu státu uvítali. Je fakt, že zcela vymizelo to, co bylo za mého dětství, že nebyl problém chodit na jakýkoliv sport a rodiče platili naprosto minimální peníze. A bylo hlavně jedno, jestli je dítě talentované, nebo není. Mohlo chodit na kroužek do patnácti let nebo jak dlouho ho to bavilo. To v dnešní době chybí a investovat do této oblasti by určitě pomohlo s pozitivními důsledky na nižší kriminalitu, drogovou závislost a podobné věci.

Česká republika je členskou zemí Evropské unie. Očekáváme, že v dohledné době vystoupí z tohoto společenství Velká Británie. Měla by se Česká republika k Evropské unii proto přibližovat víc než dosud, anebo naopak se vzdálit?
Měla by se přibližovat, protože my jsme v Evropě, patříme nepochybně do ní a nějak se zásadně vyčleňovat by nebylo pro Českou republiku dobré. Ale zase naopak je určitě nutné udržet si určitou míru samostatnosti a nepodvolovat se úplně ve všem.

Můžete vysvětlit, kde vidíte tu míru?
Konkrétně teď těžko řeknu, ale určitě bychom naši politiku nevedli k tomu, abychom z Evropské unie vystupovali. Určitě bych se ale třeba bránila věcem, jako je zákon o zákazu zbraní a podobně, kde si myslím, že už nad míru únosnou omezuje individualitu a suverenitu státu.

Měli bychom přijmout euro?
Nevím. Zase pokud čtu komentáře odborníků z České národní banky, tak si myslím, že zatím v dohledné době ne.

Protiruské sankce svůj účel zčásti splnily

Je rozumné a správné prohlubovat obchodní vztahy s Čínou?
Určitě je prospěšné prohlubovat obchodní vztahy s jakýmkoli státem. Každé rozvíjení obchodu republice pomůže.

A máme podporovat sankce, které Evropská unie a Spojené státy vyhlásily proti Rusku?
Myslím, že ano.

Takže jsou efektivní?
Z části jsou efektivní. Svůj účel zčásti určitě splnily.

Podporujete zvýšení rozpočtu na obranu až do výše dvou procent HDP, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do NATO?
Bývali jsme proti, ale v současné době si bohužel myslím, že je to nezbytnost.

Co považujete za nejzávažnější problém České republiky v roce 2017?
Určitě je to bezpečnost a reforma důchodového systému, který je velký problém.

Zákon se nedodržuje, výjimky musí skončit

Váš hlavní program je velmi specifický. Chcete zabránit nezvratnému poškození Prokopského a Dalejského údolí bezohlednou výstavbou. Proč je to tak důležité?
Problém v současné době bohužel nejenom na Praze 5, týká se to celé Prahy, je obrovská předimenzovanost projektů. Samotné projekty jsou i celkem únosné, líbivé, zapojí se veřejnost, ale problém je, že potom když developeři požádají o zahájení územního řízení, tak stavební úřad, který je s nimi propojen, dá ze všeho výjimku. Ve finále se postaví věci, které by ze zákona vůbec postaveny být neměly, a v rozsahu, který nadměrně zatěžuje a ničí okolí. Vůbec se také nebere ohled na lidi, kteří už tam žijí. Je to všechno motivováno jenom ziskem a vůbec se nehledí na kvalitu bydlení a života.

Četl jsem, že chcete prosadit skutečnou právní ochranu přírodních lokalit Prahy. To znamená, že ta současná nevyhovuje?
Nevyhovuje, nestačí a je obcházena. Samozřejmě je všeobecně známo, že v chráněném území se nemůže stavět. A na Praze 5 tam postavili se souhlasem stavebního úřadu šest vil, přímo v chráněném území. Zákon sice platí, ale nedodržuje se a stavební úřad dá ze všeho výjimku. A to musí skončit.

Jak by tedy měla vypadat skutečná právní ochrana přírodních lokalit?
Musíme úřady donutit, aby výjmky nedávaly. Aby zákon dodržovaly a tam, kde zákonná úprava pokulhává, dosáhnout toho, aby se zlepšila. A zlepšila se také kontrola, sankce a aby to nebylo zákon porušovat.

Kde vidíte, že by ta zákonná úprava pokulhávala, jak říkáte?
Konkrétně si teď těžko vzpomenu, ta problematika je obrovská, ale určitě v územním řízení. Samozřejmě teď je problém, že to nebude veřejné, protože tím, že vypadly spolky z územního a stavebního řízení, tak bude velmi problematické se k těm informacím dostat. A tady je zase prostor pro korupci a pro to zákony obcházet. Než se to dozvíme nebo se to dozví zúčastnění a dotčení lidé, tak už se bude stavět. Dělo se to i dřív.

Budí to celé dojem, že zákony tady jsou. Jenom jak říkáte, je malá vymahatelnost práva, příliš mnoho výjimek.
Ze všeho jsou výjimky. Určitě se musí zamezit, aby ty výjimky byly možné a už vůbec nesmí být možné v takovém rozsahu, jako je to třeba na Praze 5 a na Jižním Městě, kdy skutečně každá vlastně stavba má status výjimečně přípustné stavby.

Chceme zvýšit vymahatelnost práva

Chcete měnit územní plán ze zastavitelného území na území přírodní, a nikoli naopak?
Jednak. A jednak snížit naplánovanou výstavbu. Snížit počet bytů ve prospěch zelených ploch, nejenom zeleně jako takové, ale i klidových zón, kde se lidé budou potkávat. Bulváry, kde budou probíhat kulturní pořady, budou dětská hřiště, kavárny, prostě místo pro setkávání lidí.

A jak vypadá v současnosti tamní územní plán, co se vám na něm nelíbí?
Nyní se řeší obrovský projekt, byť se zapojením veřejnosti. Zatím to vypadá velmi hezky, má se zastavět území kolem Zlíchovského lihovaru, což je obrovský projekt. S tím jsme se seznámili detailně, dali jsme připomínky, všichni nám poděkovali, jak je to skvělé. A teď zbývá ohlídat, aby skutečně ty připomínky byly realizovány. Když nás radnice nezapojí jako dosud dobrovolně, tak ve té fázi územního řízení to bude velký problém, protože tam už občané nejsou účastníci a nevím, jak se k těm informacím budeme dostávat. Pokud se třeba zákon nezmění, o což určitě budeme usilovat. A tyto projekty, které jsou nyní nebo jsou zatím takto naplánované, tak jsou docela hezké. Je to funkční, i to docela dobře vypadá. Ale musí těch bytů být tak o třetinu méně a vůbec nevidím, že by se řešila doprava, jak se tam lidé dostanou. Všechno je navázáno nebo naplánováno na stávající komunikace, což je šílené. Když se tam vrhne dalších devět tisíc lidí, tak lidé z Barrandova, Hluboče, z Prahy nebo za Prahou vůbec nedojedou.

Zatím jsme mluvili spíše o Praze 5.
Ano, ale říkám, my jsme takto začínali. Samozřejmě že jsme se starali o to, co máme před domem.

Na někoho to může působit tak, že vy už tam bydlíte a nechcete dopustit, aby se tam přistěhovalo víc lidí.
Ne, tak to není. Ovlivňujeme v tuto chvíli pouze Prahu 5, ale sledujeme a spolupracujeme se spolky i v jiných částech Prahy, proto víme, že je to problém naprosto celé Prahy a stejné problémy řeší na jakékoliv Praze.

Není to otázka mravenčí práce na lokální úrovni? Znovu se vracím k úvodní otázce, co vás tlačí k tomu, abyste se snažili získat křeslo v Parlamentu a ovlivňovat  celostátní politiku? Co byste rádi změnili konkrétně?
Určitě bychom rádi navrátili spolkům možnost účastnit se územního řízení. Chceme zvýšit i vymahatelnost práva ve všech podobách a upravit zákony tak, aby zneužívání nebylo možné. A to se teď děje.

A máte už konkrétní nápad, jak prosadit to, co chcete prosadit? Na co byste se zaměřili?
Konkrétně že bychom měli nějaký návrh zákona, to určitě nemáme. Ale ta témata rozhodně jsou, ta už vykrystalizovala.

Víc bytů, než daná lokalita snese

A budete se snažit předat své zkušenosti dalším lidem, kteří třeba řeší podobný problém jako vy, ale nežijí v Praze?
Určitě, my to i děláme.

Možná že podobné problémy jsou třeba v Brně nebo v jiných městech.
Určitě. My to děláme, proto v Praze spolupracujeme prakticky se všemi spolky. Z každé Prahy máme kontakt na někoho. A scházíme se, protože skutečně tyto problémy nejsou jenom problémy Prahy 5. Je to problém celé Prahy a určitě nejenom Prahy. Řeší se to ve všech větších městech. Brno, pokud vím, je na tom úplně stejně.

Snažíte se nějakým způsobem inspirovat tím, jak podobné problémy řeší v zahraničí? Máte třeba nějaký předobraz města, odkud byste rádi čerpali inspiraci?
To zatím nemáme, do zahraničí jsme se zatím nedostali, byť určitě bychom se tomu nebránili nebo časem se k tomu rozhodně dostaneme, ale zatím jsme se v zahraničí neinspirovali, protože systém státní správy je tam úplně jiný.

Když se vrátíme zpátky do Prokopského a Dalejského údolí, vy jste mimo jiné řekla, že některé projekty jsou předimenzované. V jakém smyslu?
Je tam naplánováno víc bytů, než daná lokalita snese.

A to si myslíte, nebo víte?
To vím.

Z čeho čerpáte informace?
Čerpám informace z konkrétních projektů FINEPu. Napříkald projekt Wassermannova 2, který má navázat na stávající výstavbu, která teď končí před Holyní. Jsou tam naplánovány bytové jednotky pro dalších 2,5 tisíce lidí. Když jsme se zajímali, proč tam nejsou obchody, další poliklinika, další pošta, o kterou usilujeme, tak nám zástupce FINEPu řekl, že si udělali průzkum a že na Barrandově není o tyto služby zájem, že není potřeba obchod, že není potřeba další škola, což je samozřejmě lež. Ale říkám, teď už se k těm informacím budeme dostávat mnohem, mnohem obtížněji. S těmito projekty jsme seznámeni detailně a také jsme velmi podrobně na posledním územním řízení v tomto smyslu vystupovali.

Jestliže chcete zabránit nezvratnému poškození těchto údolí, Prokopského a Dalejského, v čem to podle vás spočívá, co hrozí?
Hrozí zaprvé velké ekologické škody. Mizí zeleň, mizí orná půda, která se zastavuje. A je naplánováno, že se zastaví opravdu drastickým způsobem. Pokud by tam zůstal počet těch bytů, tak samozřejmě tolik lidí na stávající vybavenost i zeleň, která je okolo, to nenávratně poškodí. Lidé se tam nevejdou, to není možné. Ten počet se musí snížit a pak je výstavba samozřejmě přípustná.

Z nadšení se chceme dostat na profesionální úroveň

Můžete říct víc o vašem hnutí. Kolik máte členů, kdo ho tvoří?
Tvoří ho lidé napříč celou společností. Najdete tam lidi od základního vzdělání  po vysokoškoláky ze všech možných oborů. A tvoří ho lidé zapálení pro věc, kterým není lhostejno, co se děje okolo nich. Z nadšení se snažíme dostat na profesionální úroveň, ale jsme samozřejmě v začátcích.

A kolik vás je?
V tuto chvíli je nás něco přes 300, plus několik tisíc sympatizantů. Soudíme tak z předchozích volebních výsledků, kdy jsme se téměř v komunální politice dostali do zastupitelstva Prahy 5, chyběly asi čtyři desetiny hlasů.

Koho chcete v parlamentních volbách zejména oslovit?
Občany, kteří mají stejný zájem, kterým není lhostejné, co se děje okolo nich a kterým záleží na tom, v jakém městě budou žít, a chtějí to aktivně ovlivnit.

A co byste považovali za úspěch v těchto parlamentních volbách?
Kdybychom se dostali do Parlamentu, stejně jako kdybychom se konečně dostali do zastupitelstva, což se nám v minulých volbách téměř povedlo.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru