Česko eviduje nejvíce cizinců za posledních 25 let. Přicházejí hlavně z Ukrajiny a Slovenska

V Česku ke konci roku 2016 pobývalo 493 400 cizinců, což je nejvíc od roku 1993. Proti roku 2015 se jejich počet zvýšil o 28 700. Ve čtvrtek to oznámil Český statistický úřad. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci, následovali Slováci a Vietnamci. Lidé z těchto tří zemí tvořili více než polovinu všech cizinců žijících v Česku. Rok 2016 je zatím poslední, za který má statistický úřad kompletní údaje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. (Ilustrační snímek) | Foto: Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Přes polovinu cizinců tvořili lidé s trvalým pobytem v Česku, velká skupina měla přechodný pobyt. Počet lidí, kterým Česko udělilo azyl, činí 0,6 procenta všech cizinců v zemi.

Svateb s cizinci v Česku přibývá. Muži chtějí Slovenky a Ukrajinky, ženy spíš vybírají na Západě

Číst článek

Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel dosahuje 4,5 procenta a ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je relativně nízký. Česko je na 19. místě z 28 států. Největší podíl cizinců je v Německu, kde tvoří zhruba desetinu obyvatel.

Nízký je podle ČSÚ v evropském srovnání i počet žadatelů o azyl. V roce 2016 jich o azyl požádalo 1478, zatímco v celé Evropské unii to bylo přes milion, z toho v Německu 722 000. Liší se i národnostní struktura žadatelů o azyl.

V Česku jsou nejpočetnější skupinou Ukrajinci, kteří tvoří 34 procent, následují Iráčané s 11 procenty a Kubánci se šesti procenty. V celé EU jsou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl Syřané, jichž je čtvrtina, následují se 17 procenty Afghánci a s deseti procenty Iráčané.

Za lepším výdělkem i za studiem

Nejčastěji se do Česka vydávají lidé z ekonomických důvodů. Ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý to ukázal na příkladu Ukrajinců, jejichž příjmový medián v Česku činí 21 300 korun, zatímco průměrná mzda na Ukrajině je mezi 5000 a 6000 korun. Této motivaci odpovídá i věková struktura cizinců v Česku, když nejvíc jich je v mladším produktivním věku mezi 30 a 40 lety.

Pětina cizinců je v Česku za účelem studia. Mezi nimi dominují Slováci, kteří tvořili více než polovinu všech zahraničních vysokoškolských studentů v Česku. Významně jsou mezi vysokoškoláky na českých univerzitách zastoupeni také Rusové, Ukrajinci a Kazaši. Zatímco Slováků mírně ubývá, počty studentů z postsovětských zemí se naopak mírně zvyšují. Zahraniční studenti mají zájem zejména o technické, medicínské a ekonomické obory.

Více než třetina ze všech cizinců v Česku žije v Praze, kde jich ČSÚ eviduje přes 184 200. Na druhém místě je Středočeský kraj, kde bylo cizinců 64 800, následuje Jihomoravský kraj s 43 400. Nejnižší počty jsou na Vysočině, kde cizinců žije 8400, a ve Zlínském kraji, kde jich ČSÚ eviduje 8800.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme