Česko poskytne peníze na řešení dluhové krize eurozóny
Česko se zapojí do pomoci předluženým zemím eurozóny. Vláda schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy eur, tedy asi 38 miliard korun. Ministři se tak přiklonili k návrhu ministra financí Miroslava Kalouska.
Půjčka nemá nijak ovlivnit naše hospodaření. Peníze půjdou z rezerv České národní banky. Za půjčku se vláda bance zaručí. Bankéři by o miliardách pro MMF mohli rozhodnout už zítra.
„Nejbližší možný termín, kdy by se rada ČNB mohla touto věcí zabývat, je čtvrtek, kdy je plánováno pravidelné jednání rady. Bude záležet na tom, kdy vláda provede formální krok a na ČNB se v této věci obrátí,“ řekl mluvčí ČNB Marek Petruš.
Jiří Malý z Institutu integrace České republiky do evropské a světové ekonomiky v poledních Ozvěnách dne
Kalousek zdůraznil, že jde o zahraničně politické rozhodnutí, nikoliv ekonomické, a centrální banka nemusí žádosti vlády vyhovět:
„Mám mandát požádat bankovní radu na jejím zasedání o tento krok. Abychom rozptýlili některé obavy o rizicích, mám také mandát od vlády nabídnout České národní bance, uzná-li to za vhodné, že bude garantovat tyto prostředky uložené u MMF pro případ jejich znehodnocení.“
Podle premiéra Petra Nečase klesla půjčená suma z původně žádaných 90 miliard korun na necelých 39 miliard. Zařadili jsme se tak mezi země, jejichž veřejné finance jsou zdravé.
„Dělící linka, až na pár výjimek, z hlediska poskytování této půjčky, vede mezi ekonomicky zdravými státy a ekonomicky nemocnými státy, respektive zeměmi, které mají ekonomické problémy. Jsem jednoznačně pro to, abychom byli spíše ve skupině zemí, jako je Holandsko, Dánsko, Finsko a Švédsko, než ve skupině zemí, jako je Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko a podobně,“ uvedl Nečas.
„Z podobných projevů cítím určitý triumfalismus. My, Česká republika, jsme na tom dobře. Tam bych byl velmi opatrný. Ostatně Irsko, jeden z postižených států, bylo ještě nedávno považováno za keltského tygra. Maďarsko bylo nedávno jedna z nejrychleji rostoucích zemí v našem regionu. A může se stát, že se Česká republika také velmi rychle ocitne na straně těch, kteří budou v budoucnu pomoc ostatních zemí Evropské unie potřebovat,“ podotýká Petr Kratochvíl, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů.
Ministr financí Miroslav Kalousek už v úterý při návratu z Bruselu uvedl, že pokud by Česko neposkytlo žádnou pomoc, bylo by to morálně neobhajitelné.
Důležitý signál
Na záchranném eurovalu se zatím odmítly podílet dvě země, které nemají společnou evropskou měnu - Velká Británie a Bulharsko. Některé země naopak řekly, že poskytnou dokonce víc, než o kolik je MMF požádal.
„Domnívám se, že jde o výši, která odpovídá možnostem České republiky. S ohledem na rizika, která vyplývají z přílišné koncentrace z devizových rezerv ČNB na jeden subjekt. Ale koneckonců i s ohledem na férové sdílení nákladů mezi členskými státy Evropské unie a mezi nečleny eurozóny. Není to tedy výsledek nějaké detailní kalkulace, ale spíše politického rozhodnutí, kdy bereme ohled na to, jak vysoké bude zatížení například Polska, Dánska a dalších států,“ řekl k rozhodnutí vlády státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling.
Z hlediska zahraniční politiky bude mít podle Bellinga rozhodnutí české vlády pozitivní dopad:
O tématu mluvili na Radiožurnálu státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling a Petr Kratochvíl, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů
„Jde tady především o vyslání signálu že nám jako státu záleží na stabilitě celé eurozóny a na její funkčnosti. Jsme s eurozónou spojeni, jsme závislí na euru a funkčnosti eurozóny. Tímto gestem ukazujeme, že jsme schopni někomu půjčit.“
„Měli bychom rozlišovat tu čistě ekonomickou logiku, o kterou opírá svoje výhrady pan tajemník Belling, a tu mnohem širší úvahu politickou. Pokud se bavíme o politické rovině, pak je to rozhodnutí skutečně významným signálem, že Česká republika alespoň na okamžik přestává hrát roli černého pasažéra. Rozhodnutí je tedy určitě třeba přivítat,“ dodal Petr Kratochvíl.
Mertlík: Půjčka MMF je politickým, ne ekonomickým rozhodnutím
Číst článek
Že tímto krokem Česká republika chybu nedělá si myslí i David Marek ze společnosti Patria Finance:
„Troufnu si tvrdit, že tu část devizových rezerv, kterou půjčíme MMF, budeme mít bezpečněji uloženou než zbytek devizových rezerv České národní banky.“
„Půjčka MMF je nízko úročená, za větší bezpečí tak dostáváme nižší výnos. V případě devizových rezerv ČNB v minulých letech sama uváděla, že výnos není primární, důležitá je ta jistota.“
O tématu mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu i David Marek ze společnosti Patria Finance
Marek také upozorňuje na to, že i Česká republika jednou ve své novodobé historii čerpala pomocný úvěr od MMF.
Jde i o evropské dotace
Podle Jiřího Malého z Institutu evropské integrace je zapojení Česka do projektu důležité. Kdybychom se v budoucnu dostali do problémů a žádali o pomoc, mohla by nám být odepřena.
„Kdybychom nedali vůbec žádné peníze, byl by to asi i politický problém. V současné době se totiž vyjednává o nastavení čerpání dotací z rozpočtu EU na další období do roku 2020. Mohli bychom tak mít slabší vyjednávací pozici,“ řekl Malý.
