České pozorovatele pseudoreferend na Donbase zatím policie nestíhá, případ teprve vyhodnocuje

Roman Blaško a Jaromír Vašek. Dva české pozorovatele pseudoreferend, která vyhlásilo Rusko na okupovaných územích ukrajinského Donbasu, zatím policie nestíhá. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil její mluvčí Ondřej Moravčík. Podle něj se věcí zabývají detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří možné porušení zákona u obou mužů teprve vyhodnocují s žalobci.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena vhazuje svůj hlas během světem neuznávaného referenda v Ruskem okupovaném Doněcku

Žena vhazuje svůj hlas během světem neuznávaného referenda v Ruskem okupovaném Doněcku | Zdroj: Reuters

„Záležitost pečlivě vyhodnocujeme společně s Vrchním státním zastupitelstvím Praha a posuzujeme možnou trestněprávní odpovědnost konkrétních osob, nicméně na základě dostupných informací v tuto chvíli žádný z policejních útvarů nezahájil úkony trestního řízení,“ přiblížil situaci ohledně možného stíhání českých pozorovatelů ruských pseudoreferend na Donbase mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Západ se podle Lavrova snaží zničit a rozdělit Rusko. Reakce na referenda je podle něj hysterická

Číst článek

O jejich činnosti na Donbase začala informovat sama ruská média, která se zahraničními pozorovateli snaží platnost referend legitimizovat.

Blaško se naposledy pro ruská média vyjadřoval v pondělí, kdy komentoval pro ruský První kanál rozhovor prezidenta Miloše Zemana v CNN Prima News. „Nesouhlasím s naším prezidentem České republiky Zemanem, který řekl, že lidé volí pod tlakem zbraní. O takových akcích nevím, neviděl jsem je,“ odpověděl na dotaz Blaško.

Vašek pak popisuje pravidelně průběh pseudoreferend na svých webových stránkách a sociálních sítích.

Vazba na KSČM

Roman Blaško i Jaromír Vašek mají vazby na české komunisty. První jmenovaný je členem Komunistické strany Československa (KSČ), přesto kandidoval i za Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM). A to při senátních volbách v roce 2020, kde se snažil získat mandát senátora za Prahu 5.

„To je věc jednotlivých krajských výborů, konkrétně toho pražského. Bavíme se o situaci, ke které došlo, kdy pan Blaško se někam vypravil a tvrdí, že je ‚něčím‘. My jako KSČM jsme se od toho distancovali, netušili jsme, že se někam vypraví,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz mluvčí KSČM Roman Roun.

Podle něj platí, že Blaško není členem strany, ta za něj tedy nenese odpovědnost. „To, že za nás kandidoval – za nás kandiduje mnoho nestraníků. My nepřebíráme odpovědnost za jeho chování. Je to osobní věc pana Blaška,“ uzavírá mluvčí.

Jenže kandidatura není jediná vazba Blaška na KSČM. Donedávna totiž působil i jako šéfredaktor Haló novin – stranického deníku, který se před čtvrt rokem změnil na týdeník Naše Pravda.

„Rozvázal pracovní poměr před asi třemi měsíci. Došlo ke změně deníku na týdeník, změně názvu a Futura (vydavatel komunistických novin Naše pravda – pozn. red.) změnila i obsazení redakční rady, kde Roman Blaško byl už pouze ve výpovědní lhůtě,“ říká mluvčí Roun.

S důvodem na odvolání Blaška se odkazuje na vedení stranického listu. Podle jeho slov byla ale ve straně celková nespokojenost s vedením novin.

Přítel separatistů

Druhý „pozorovatel“ Jaromír Vašek pak pobývá na Donbase dlouhodobě. Podle mluvčího komunistů Rouna přispíval do stranického listu pouze jako „dopisovatel“.

‚Musíme ho brát vážně.‘ Šéf unijní diplomacie Borrell odsoudil Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi

Číst článek

„Je to jeden z desítek dopisovatelů Naší pravdy. A co to tak vnímám, protože ho osobně neznám, vím, že je přispěvatelem a není zaměstnancem a redaktorem Naší pravdy. Nerozumím tomu, proč se prezentuje jako redaktor Naší pravdy. A bude to na redakci, aby to řešila, až se pan Vašek vrátí zpátky do Česka. Protože v těchto funkcích je velký rozdíl,“ říká mluvčí KSČM s tím, že se už od obou mužů jednoznačně distancovali.

Vaškovy vazby na bývalé vedení komunistů potvrzují ale třeba i fotografie na jeho sociálních sítích. V roce 2019 například přivezl na návštěvu do poslanecké sněmovny k někdejšímu předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi a exposlanci Zdeňku Ondráčkovi vybrané děti z donbaského pěveského sboru.

Aktuálně spravuje doménu Donbas.cz, která je webovými stránkami spolku Společnost přátel Luganské (v Česku užívaný název Luhanská – pozn. red.) lidové republiky a Doněcké lidové republiky.

„Jsme dobrovolným, nevládním, neziskovým svazkem občanů, v němž se sdružili zastánci přátelství s lidem Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky k rozvoji a popularizaci tohoto přátelství a k navazování vztahů mezi lidem, organizacemi a spolky České republiky na jedné straně a Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky na druhé straně,“ definuje Vašek na stránkách spolek, který založil v roce 2016.

Přitom svou formou i zaměřením připomíná nechvalně proslulý konzulát Doněcké lidové republiky v Ostravě. Krátce po vzniku neuznávaných separatistických republik ho založila Nela Lisková, která je známá šířením nepravdivých informací a svou náklonností k ruské propagandě. Zrušení jejího spolku před čtyřmi lety definitivně potvrdil vrchní soud.

Hra na pozorovatele

Že by existovala vazba mezi současným chováním obou mužů a dřívějšími návštěvami separatistických republik a anektovaného Krymu komunistickým exposlancem Zdeňkem Ondráčkem nebo končícím komunistickým senátorem Jaroslavem Doubravou, mluvčí Roun odmítá.

Výběr z médií: senátor Doubrava na návštěvě Krymu, dražší zájmové kroužky a kácení sadů

Číst článek

„Od té doby došlo v Komunistické straně Čech a Moravy k velkým změnám. Máme nové vedení, nový program, máme novou mediální koncepci. A ke spoustě věcí, které tady byly, máme odlišný názor než předchozí vedení. Dávat to do kontextu se současnou situací není fér,“ říká Roun s tím, že KSČM vstup Ruska na Ukrajinu odsoudila. „Média nám vnucují toto spojení, chápu, že se vám to hodí,“ podotýká.

Zahraniční „pozorovatele“ Západních extremistických stran přitom využívá Rusko na anektovaných nebo okupovaných územích k podobným účelům často. Snaží se tak budit zdání legitimity voleb. Ty ale světové země neuznávají, stojí to ostatně ve společném prohlášení takzvaných zemí G7. Rusko ale s podobným prohlášením nesouhlasí a tvrdí, že se oblasti chtějí připojit k Rusku dobrovolně. To ale popírají záznamy, které ukazují, že na volby v oblasti dohlížejí i ruští ozbrojenci.

Referenda na okupovaných územích na východě a jihu Ukrajiny vyhlásilo Rusko v minulém týdnu. Týkají se části Chersonské, Záporožské oblasti a také území samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky. Jejich výsledek Rusko plánuje ohlásit v úterý.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme