Česko prý rozděluje děti do výběrových tříd a škol velmi brzy
Vysokoškolsky vzdělaní rodiče pečlivěji vybírají dětem školy. Naopak rodiny se základním vzděláním žáky posílají do škol v nejbližším okolí bydliště. Kariéra dítěte silně závisí na rodinném zázemí. Česko se tak stále řadí k zemím, které podporují selektivní školství například na víceletých gymnáziích.
Roste tak podíl žáků, kteří na nevýběrových školách neprospívají. Tvrdí to analytička vzdělávání Jana Straková, spoluautorka právě vydané knihy Nerovnosti ve vzdělávání. „Myslím si, že si u nás lidé neuvědomují, že situace je skutečně taková, že se systém rozpadá, že se rozdíly zvětšují, že volba školy začíná být čím dál tím důležitější,“ říká Straková.
Poslechněte si reportáž Petry Benešové a hosty odpoledních Ozvěn dne Janu Strakovou, analytičku vzdělávání, a Petra Tlustého, ředitele Základní školy Brána jazyků.
„V situaci, kdy se školy budou rozdělovat na dobré a špatné, tak volba školy bude hrát velkou úlohu. My budeme podporovat rodiče v tom, aby si pro své dítě školu vybírali pečlivě. Výsledky vzdělávání dítěte budou velmi záviset na tom, jaký výběr rodič udělá. Některé země, jako například Finsko, vzdělávací politiku koncipují tak, aby všechny školy byly stejně dobré,“ doplňuje Straková.
Přitom až sedmdesát šest procent rodičů si v nedávném výzkumu agentury STEM myslí, že je správné, aby se děti brzy rozdělovaly do výběrových škol. V Česku se tak děje už v jedenácti letech dítěte. Naopak právě severské země Evropy, kde jsou žáci nejlepší v mezinárodních testech, děti rozdělují do různých úrovní až v šestnácti letech.
Výzkum STEM ukázal ale i to, že šedesáti devíti procentům rodičů se základním vzděláním je jedno, kam své dítě pošlou do školy. U vysokoškolsky vzdělaných rodičů naopak prestiž školy hraje důležitou roli. „O další cestě rozhodují hlavně rodiče a je to především jejich přání,“ souhlasí také ředitel Základní školy Brána jazyků Petr Tlustý.
Vychází se z tradice
Podle Tomáše Mikesky, ředitele pražského Gymnázia Sázavská, hodně záleží na nabídce a poptávce. "Pořád u dnešních laiků, kteří dávají své děti do školy, to vychází z určité tradice. To znamená, že mají zakódované gymnázium, a to všeobecné nebo i s nějakým zaměřením, a střední školu jako střední školu odbornou,“ doplňuje Tomáš Mikeska, ředitel pražského Gymnázia Sázavská.
Podle něj tradiční víceletá gymnázia, o která se už i v minulých letech vedl v odborné veřejnosti spor, v Česku nezaniknou. Některé kraje, například Vysočina, se ale snaží počty jejich žáků, hlavně v těch nižších ročnících, částečně redukovat kvůli nedostatku dětí.
„V současné době ze čtrnácti gymnázií devět gymnázií v loňském roce vybíralo z menšího počtu než čtyřicet dětí na jednu třídu. Druhá věc je, jakým způsobem ovlivňuje odchod dětí na víceletá gymnázia základní školy. Máme města, kde ze základních škol odchází třeba 18 dětí, což je poměrně výrazný zásah do přirozené struktury. Je otázkou, co děti na víceletém gymnáziu získají. Poznatkově jsou na tom asi lépe, na druhou stranu možná ztrácejí některé přirozené sociální vazby," říká Kamil Ubr z odboru školství Kraje Vysočina.
Odborníci tak doporučují posílit na všech středních školách všeobecné vzdělávání. A také vytvořit určitý monitoring různých úrovní ve školství.
