Česko rozhoduje o dalším pronájmu gripenů. Spory o jejich potřebnost trvají

Bezpečnostní rada státu bude řešit, jestli česká armáda zůstane u švédských stíhaček JAS 39-Gripen i v příštích letech. Smlouva na jejich pronájem vyprší příští rok a česká vláda vyjednává se Švédskem o jeho prodloužení za lepších podmínek. V opačném případě by kabinet vypsal nový tendr na zajištění obrany vzdušného prostoru.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

JAS-39 Gripen české armády | Foto: Petr Medek

Jednání bezpečnostní rady se ještě zúčastní odstupující ministr obrany za ODS Alexandr Vondra. Radě mimo jiné představí, v jaké fázi je vyjednávání se švédskou stranou o dalším pronájmu gripenů.

„Ta poslední švédská nabídka, s kterou seznámím bezpečnostní radu státu, je podstatně finančně výhodnější, než byl stav v létě. Nejde tady o rychlost, ale o to, abychom dosáhli řešení, které je co nejvýhodnější pro naši zemi,“ říká Vondra.

Stíhačky přitom podle řady vojenských expertů i samotných letců Česko potřebuje, v současnosti hlídají třeba i vzdušný prostor Pobaltí. Kritici naopak namítají, že jde o drahý luxus. Vlastní stroje totiž nemají ani někteří další členové NATO.

Přehrát

00:00 / 00:00

Využití gripenů i debatu o potřebnosti nadzvukových stíhaček shrnuje redaktor Robert Mikoláš

Letouny Severoatlantické aliance hlídají vzdušný prostor pobaltských zemí od roku 2004, kdy Lotyšsko, Litva a Estonsko vstoupily do NATO. Ve výzbroji totiž žádné stíhačky neměly, a tak vlády v Tallinnu, Rize a Vilniusu rády nabídku na ochranu od nových spojenců přijaly.

Podle uzavřené dohody proto nad jejich územím patrolují vždy po určitou dobu stíhačky jednotlivých členských států, například německé, polské a od roku 2009 i české stroje.

Gripeny s nápisem Czech Air Force nad Pobaltím operují i letos a zpět na základnu v Čáslavi se vrátí po 4. lednu, kdy je vystřídají Dánové. V blízké budoucnosti ale české piloty čeká další zahraničí mise, a to v roce 2014 na Islandu.

„Mělo by jít o skupinu 150 osob s letouny JAS-39 Gripen a na několik týdnů by se měli zapojit do ochrany vzdušného prostoru Islandu. Je to konkrétní vyjádření závazku nedělitelnosti bezpečnosti v rámci NATO,“ říká mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek.

Na rozdíl od Pobaltí však nebudou české stíhačky rozmístěné na Islandu po celou dobu. „U Islandu je to jinak. Je chráněn takovým způsobem, že členská země tam pouze na několik týdnů vyšle letouny a personál, aby si nacvičili přistávání a další věci na islandských letištích,“ vysvětluje Pejšek.

Česko si pronajalo 14 švédských stíhaček JAS-39 Gripen za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004. Za deset let zaplatí za pronájem celkem 19,6 miliardy korun. Stíhačky tohoto typu používají kromě Česka a Švédska také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko.

„Air policing potom probíhá z České republiky, v našem případě gripeny nebudou fyzicky několik měsíců na Islandu, ale v České republice a budou jenom připraveny, kdyby bylo třeba, aby tam vyrazily,“ popisuje mluvčí ministerstva obrany.

Severoatlantickou alianci v současnosti tvoří 28 členů, sedm z nich ale nedisponuje vlastním letectvem schopným zajistit si obranu. Kromě Islandu a tří pobaltských států jsou to ještě Lucembursko, Slovinsko a Albánie.

Bohaté, ale malé velkovévodství je tak chráněno belgickými stíhačkami. Slovinsko zase hlídají italské Eurofightery. Stejné stroje střeží také vzdušný prostor Albánie, v tomto případě společně s Řeky a za podpory Turecka.

Žádný z uvedených států přitom nemá pocit, že by trpěla jeho národní hrdost nebo že by se vzdával kontroly ve prospěch někoho, s kým nemá z minulosti příliš dobré zkušenosti.

Letouny JAS 39-Gripen má v současnosti v pronájmu kromě Česka ještě Maďarsko a Thajsko. Armády dvou států je pak přímo vlastní. Jihoafrická republika nakoupila celkem 26 kusů. Švédsko si původně objednalo přes 200 kusů, ale své nároky postupně redukuje asi na polovinu. Plánuje totiž nákup nástupců gripenů, takzvaných superjasů. Ty by se ve švédské výzbroji měly objevit od roku 2023.

Gripeny naopak na severu nezvolilo Norsko, Dánsko ani Finsko, pro jiné alternativy se rozhodlo také Polsko a Rakousko. Rakouské odmítnutí bylo pro Švédy zvlášť bolestivé, neboť Rakušané létali se stíhačkami stejného výrobce už za studené války.

Robert Mikoláš, Tomáš Sniegoň, Věra Pfeifferová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme