Česko je připraveno podpořit sankce proti Rusku, Ukrajině by mohlo darovat dělostřeleckou munici
Česko je v případě dalšího zhoršení ukrajinsko-ruských vztahů připraveno podpořit sankce proti Rusku. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) na společné tiskové konferenci uvedla, že Česko by mohlo ukrajinské armádě darem poslat vojenský materiál, o který si země sama řekla. Dar ještě musí schválit vláda.
Podle Lipavského je postoj Česka v případném rusko-ukrajinském konfliktu jednoznačný. „Já bych chtěl říci, že ČR je připravena a odpovědně se připravuje i na ten nejhorší možný scénář, který může nastat. Tím může být ruská invaze na Ukrajinu,“ řekl.
Černochová rovněž uvedla, že Ukrajina poslala seznam požadavků na pomoc, Česko si z ní vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů. Jak velké množství munice plánuje na Ukrajinu poslat odmítla upřesnit s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda. Podle Lipavského ČR zvažuje i další formu pomoci.
Česko chce podpořit Ukrajinu, ministerstvo obrany plánuje do Kyjeva poslat dělostřelecké granáty
Číst článek
O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně. Česko patří podle jejích informací mezi pětici zemí, které už pomoc připravují, další se podle ní přidají.
Lipavský za nejhorší možný scénář označil vojenskou invazi Ruska na Levobřežní Ukrajinu, tedy její východní část na levém břehu Dněpru. Považuje ho za scénář, který si nikdo nepřeje a který se diplomaté snaží odvrátit. Je podle něj ale potřeba, aby bylo Česko připraveno. Poznamenal, že podle zpravodajských informací je na hranicích Ruska s Ukrajinou asi stotisícová armáda ve vysokém stupni bojové připravenosti. Útok podle něj může přijít i z Krymu a Běloruska. Záležitostí se každý den bude podle něho zabývat vnitroresortní skupina, která v pátek vznikla na ministerstvu zahraničí.
Situace zatím podle Lipavského není ve fázi, kdy by se mimořádně musela scházet vláda, na posledním zasedání kabinetu ve středu nicméně ministry o dění kolem Ukrajiny informoval. „Konzultujeme na všech nezbytných úrovních,“ uvedl Lipavský na dotaz, zda o situaci komunikuje i s prezidentem Milošem Zemanem.
Ministr, proti jehož jmenování měl prezident výhrady, doplnil, že s prezidentem komunikuje vláda. Na Ukrajinu se Lipavský chystá společně s ministry zahraničí Rakouska a Slovenska 7. února.
Kritika rozhodnutí
K české pomoci Ukrajině a jejích dopadech na diplomacii se vyjádřil poslanec SPD Radek Koten. „Já si myslím, že bychom se měli všichni vrátit k jednacímu stolu a neeskalovat napětí, které tady je. Osobně si myslím, že nějaký vývoz munice situaci neprospěje,“ řekl.
Své vyjádření přidal rovněz bývalý ministr obrany a současný poslanec za ANO Lubomír Metnar. „Náš postup mi nepřipadá příliš koordinovaný s dalšími členskými zeměmi Evropské unie. Tam by měl být kladen důraz, aby ta pomoc byla opravdu efektivní a došlo tam k deeskalaci. Chybí mi tam silnější koordinační prvek v rámci EU a NATO,“ uvedl.
Ruské požadavky
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury TASS uvedl, že Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.
Viníkem vyhrocení vztahů je podle Lavrova Západ. Rusko očekává písemnou odpověď na své návrhy
Číst článek
Lavrov v pátek v Ženevě jednal s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Lavrov po schůzce řekl, že Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. Blinken na separátní tiskové konferenci potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.
K situaci se již ve čtvrtek vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům řekl, že Česká republika musí hledat cesty, jak Ukrajině pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi. Česko podle něj nad situací na ukrajinsko-ruské hranici nezavírá oči a je znepokojeno ruskými vojenskými manévry, stejně jako celá Evropa či NATO.
Obavy z invaze
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a rovněž v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev tvrdí, že Moskva chystá provokace, které by měly zdůvodnit možnou invazi. Tyto úvahy ale Rusko odmítá.
Obavy z útoku potvrdil také americký ministr zahraničí Antony Blinken který Ukrajinu ve středu navštívil. Tehdy zároveň vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se držel diplomacie.
Reakce států
Na možnou ruskou invazi začaly reagovat západní státy. Kanada podle médií vysílá na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek.
Velká Británie pro změnu v pondělí oznámila, že zemi na obranu poskytne protitankové zbraně. Spojené státy podpořily Ukrajinu vojenskou pomocí v podobě 450 milionů dolarů již koncem minulého roku. Tuto pomoc v současnosti navýšily o dalších 200 milionů.
Americký prezident Joe Biden na své středeční tiskové konferenci v Bílém domě rovněž uvedl, že pokud by Rusko skutečně zahájilo invazi na Ukrajinu, bude to pro něj katastrofa, jelikož to vyvolá masivní reakci v podobě ekonomických sankcí.
