Kauza ruského diplomata, kterého policie zatkla při nákupu munice, spustila ‚vybíjenou‘ na ambasádách
Kvůli kauze ruského diplomata, zatčeného loni ve středočeských Říčanech při nákupu speciální munice, ochladly už tak velmi napjaté česko-ruské vztahy. Podle zjištění Radiožurnálu citlivý a ojedinělý případ spustil oboustranné čistky na ambasádách. Pošramocené vztahy měly napravit vzájemné konzultace, které Moskvě navrhla Praha, pokus o vyřešení sporů se ale ani po půl roce vůbec nerozběhl.
Rusko od loňského léta postupně vypovědělo nebo odmítlo tři oficiální vojenské diplomaty z Česka. V praxi to představuje polovinu tamní vojenské sekce.
Česká strana na to reagovala stejně tvrdě a podle zásady reciprocity.
Neobvyklou „vybíjenou“ Radiožurnálu potvrdily dva dobře informované zdroje z nejvyšších pater tuzemských bezpečnostních složek a diplomacie.
Diplomat s náboji
Radiožurnál loni v létě informoval, že detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zatkli diplomata v červnu ve středočeských Říčanech, a to přímo při přebírání zboží. Šlo mimo jiné o speciální náboje Lapua do odstřelovacích pušek.
Týdeník Respekt v této souvislosti letos v lednu informoval, že mezi kupovaným zbožím byly také náboje do pistolí s tlumičem a munice do protipancéřových ručních zbraní. Po zatčení musela policie diplomata propustit, a to s ohledem na jeho imunitu.
České úřady od začátku pracovaly s verzí, že nákupem munice zadržený plnil služební úkol. Tajné služby jsou podle informací Radiožurnálu přesvědčené, že ve skutečnosti šlo o příslušníka ruské vojenské rozvědky GRU - více se o jeho postu dočtete zde.
Kdo si začal?
Ministerstvo zahraničních věcí se k důsledkům zatčení oficiálního ruského vojenského přidělence odmítlo vyjádřit.
„Vzhledem k citlivosti celé záležitosti ji nemůžeme komentovat,“ reagovala na dotaz Radiožurnálu mluvčí resortu Zuzana Štíchová. „Pokud jde o česko-ruské vztahy, ty v současnosti dobré nejsou,“ připustila.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí neodpovědělo vůbec. Na základě informací z diplomatického zákulisí se ale podařilo probíhající roztržku zrekonstruovat. Její průběh odpovídá tomu, že se obě země neshodnou na klíčové otázce: kdo si začal.
Česká strana celou věc vykládá tak, že první krok udělalo Rusko. Zatčený diplomat nebyl vyhoštěn – sám tomu předešel tím, že okamžitě po propuštění odcestoval zpět do Ruska.
Moskva nicméně podle informací Radiožurnálu celou kauzu označila za provokaci Prahy. A poslala domů prvního českého diplomata.
„My jsme na to reagovali stejným krokem, protože z našeho pohledu pro něco takového nebyl z jejich strany žádný důvod,“ řekl Radiožurnálu pod podmínkou zachování anonymity důvěryhodný zdroj.
Na první dějství celé roztržky nedávno upozornil týdeník Respekt s tím, že zatčeným diplomatem byl oficiální vojenský přidělenec na ruské ambasádě v Praze Jevgenij Sergejevič Borisenko.
Policie odložila vyšetřování ruského diplomata s náboji do odstřelovacích pušek. Pomohla mu imunita
Číst článek
Kvůli jeho dopadení ale museli podle zjištění Radiožurnálu skončit v Moskvě i další dva Češi.
„Čistě technicky nešlo ani v jednom z těch případů o vyhoštění, ale vše se řešilo přes neprodloužení víz, případně přes takzvaný agrément,“ řekl k tomu další zdroj z vysokých diplomatických kruhů.
Na vysvětlenou: agrément je v diplomacii ustálený termín pro udělení souhlasu hostitelské země s působením konkrétního diplomata. Bez toho nemůže v dané zemi působit.
Zatím poslední vyhazov českého vojenského diplomata z moskevské ambasády přišel z ruské strany podle informací Radiožurnálu na konci loňského roku.
Dva ze tří odmítnutých diplomatů museli podle informací Radiožurnálu Moskvu během loňského druhého pololetí fyzicky opustit, třetí se tam naopak ani nedostal. Měl nahradit jednoho z vypovězených, ale to Rusko odmítlo.
Reálně tak Česko přišlo v Moskvě o dvě diplomatická místa, ale o tři lidi.
Neobsazené vojenské mise?
Na ambasádě Ruské federace v Praze museli během uplynulého půl roku podle informací Radiožurnálu skončit dva vojáci.
Pomyslný míč je momentálně na české straně. A podle vysoko postavených představitelů české diplomacie i armády se předpokládá, že vzájemné čistky zatím zřejmě neskončí.
Ruský diplomat zatčený v Česku s náboji zastával post, který obsazují důstojníci tajných služeb
Číst článek
„Rusko tím pokusem o nákup speciální munice na našem území překročilo veškeré možné hranice a Česko v této věci nesmí ustoupit. A to ani za cenu, že bychom tam už neměli vůbec nikoho a museli do Moskvy na služební cesty jezdit z Prahy,“ popsal aktuální situaci a postoj české strany zdroj.
Něco takového je podle odborníků velmi neobvyklé, odpovídá to nicméně úrovni aktuálních česko-ruských vztahů. Myslí si to například bývalý šéf armádního generálního štábu Jiří Šedivý, který v současnosti působí na katedře bezpečnostních studií soukromé vysoké školy Cevro.
„Ten proces pravděpodobně bude gradovat do těch krajních mezí, protože tady je problém v tom, že Rusové na našem území chovají poměrně dost nestandardně, řečeno velmi slušně,“ řekl Radiožurnálu.
‚Skutečně hrubý přístup‘
Vojenští diplomaté jsou podle něj sice přímo podřízení ministerstvu obrany, zároveň ale musí respektovat nařízení ministerstva zahraničních věcí.
Ve svých sekcích na jednotlivých ambasádách mají na starosti udržování vzájemných vztahů, a zejména pak sběr informací. „Hlavní je skutečně získávání informací a jejich analýzy – ať už o ozbrojených silách toho daného státu, nebo o celkové bezpečnostní situaci,“ vysvětlil Šedivý.
Upozornil, že pokud stát o takové lidi na ambasádě přijde, automaticky ztrácí i jejich informace. V takové situaci pak podle něj musí k jejich sbírání nasadit jiné metody a jiné lidi. Ti ale nejsou chráněni imunitou. „Mohou tak být například při nějakém neopatrném zacházení s informacemi zatčeni. To jsou pak ty historky o špionech a lidech, kteří získávají informace pro ten daný stát nepřijatelným způsobem,“ poznamenal Šedivý.
Rusko podle něj při obdobných sporech využívá početní převahy svých lidí na ambasádě v Praze. Chování Moskvy je pak podle bývalého náčelníka generálního štábu ovlivněno i tím, že střední Evropu a Česko považuje nadále za svou sféru vlivu: „Je to takový ten skutečně hrubý přístup, který bohužel známe z dob Sovětského svazu. A Rusové se v tomto asi nezmění. Ten přístup je velmi brutální, hrubý a nezralý. Chybí mu bohužel ta jemnost, která je součástí západní kultury.“
Rozhovory s Ruskem váznou
Pošramocené vztahy mezi zeměmi měly podle ministerstva zahraničních věcí napravit vzájemné konzultace, které česká strana Rusku navrhla loni. Pokus o vyřešení sporů se ale ani po půl roce vůbec nerozběhl.
Pračka peněz? Cifršpioni prověří podezřelé firmy i bankovní účty, které zakládal rusko-český podnikatel
Číst článek
„Přípravu těchto jednání zkomplikovala jak pandemie, tak několik významných událostí, jako jsou vývoj situace v Bělorusku a otrava a odsouzení (opozičního politika) Alexeje Navalného. Tyto okolnosti nevytváří dobrý kontext pro formální zahájení bilaterálních konzultací,“ konstatovala mluvčí resortu zahraničí Štíchová.
Konzultace měl vést ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Ani on se k probíhajícímu vzájemnému vypovídání diplomatů nechtěl vyjadřovat. „Toto komentovat nebudu a ani nemůžu. To je věc důvěrného charakteru a má to i nějaký režim, takže k tomu se vyjadřovat nebudu,“ konstatoval Jindrák.
I on připomněl, že jednání s ruskou stranou se podle něj nerozběhla zejména s ohledem na současnou pandemii koronaviru. „Mým partnerem pro jednání je první náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov a z hlediska pandemické situace není možné cestovat. A nejsme ani jeden, ani druhý velkými příznivci videokonferencí,“ přiblížil.
Formální jednání se podle něj v současné době připravuje. Citlivá kauza zatčeného ruského diplomata se prý ale do rozhovorů nepromítla. „My jsme se o této záležitosti nebavili. Není předmětem těch jednání, žije vlastním životem, do těch jednáních o bilaterálních vztazích to nezasáhlo,“ uzavřel Jindrák.
