Česko se nemá se sudetskými Němci o čem bavit, myslí si Schwarzenberg

Nejvyšší představitel sudetoněmeckého Landsmannschaftu Bernd Posselt vyzval německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, aby na dnešní schůzce se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem vznesl požadavek sudetských Němců na přímá jednání s českou vládou. Oba ministři se ale na svých veřejných vystoupeních sudetoněmecké otázce pečlivě vyhýbali.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle a jeho český protějšek Karel Schwarzenberg | Zdroj: ČTK

Ministr Schwarzenberg Radiožurnálu potvrdil, že o sudetských Němcích během jednání nepadlo ani slovo. Na dnešní slavnostní akci v senátu byl Bernd Posselt pozván na žádost ministerstva zahraničí. Schwarzenberg ale kategoricky popřel, že se jedná o předzvěst jednání se sudetskými Němci na vládní úrovni. Dodal, že ani neví, o čem by se měl s Posseltem bavit.

Dosud všechny české vlády trvaly na tom, že jejich jediným partnerem pro vyjednávání je německá vláda. Sudetští Němci by ale podle Posselta chtěli začít s českou vládou diskutovat o nekonfliktních tématech, jako je kultura. Benešovy dekrety by prý jako hlavní problém vzájemných vtahů nechali až na konec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Bouda ze zahraniční redakce Radiožurnálu a Miroslav Kunštát z Katedry německých a rakouských studí Fakulty sociálních věd se vyjadřují k otázce sudetských Němců

Vrácení majetku zabaveného při odsunu přitom zůstává jedním z hlavních cílů Landsmannschaftu, přestože to mezinárodní právo neumožňuje. Tato otázka byla se stejným závěrem řešena už mnohokrát počínaje Postupimskou konferencí a konče vstupem České republiky do Evropské unie.

Dokud ale budou sudetští Němci náhradu za zabavený majetek požadovat, dá se předpokládat, že je česká vláda nebude považovat za seriózní partnery.

Dnešní návštěva Guida Westerwelleho se konala při příležitosti 20. výročí podpisu smlouvy o dobrém sousedství mezi Československem a Německem. Ministři také zavzpomínali na všechny, kteří stáli u jejího zrodu – tedy například na Václava Havla a Jiřího Dienstbiera. Na konferenci zaznělo, že díky nim jsou vzájemné vztahy v současnosti na nejlepší úrovni v historii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr Karel Schwarzenberg se setkal se svým německým protějškem, návrhem sudetských Němců se ale nezabývali

Ministři prý ale nechtějí žít stále v minulosti, proto se soustředili především na budoucnost a na další prohlubování spolupráce, především ekonomické. Westerwelle mluvil o současné dluhové krizi v Evropě a zdůraznil, že země ji dokážou porazit jen sjednocené.

Jako důležitý nástroj ministr Westerwelle vyzdvihl rozpočtovou smlouvu, která zavazuje státy k fiskální zodpovědnosti. Respektuje prý sice rozhodnutí české vlády nepřipojit se k tomuto paktu, doufá ale, že v budoucnosti změní názor. Také Schwarzenberg doufá, že se Češi ke smlouvě časem připojí.

Česká vláda odmítá se sudetskými Němci v duchu hesla „spolky hovoří se spolky, vláda s vládou“ diskutovat už od počátku devadesátých let, ne vždy byl ale její postoj tak nekompromisní, vysvětluje Miroslav Kunštát z Katedry německých a rakouských studí Fakulty sociálních věd.

„Ta pozice není úplně kontinuální, protože v roce 1993 stál v čele české vlády Václav Klaus, dnešní prezident, a ten tedy na jaře roku 1993 avizoval vznik jakési polooficiální platformy, která se bude touto otázkou zabývat a která bude se sudetskými němci na nějaké oficiálnější bázi hovořit,“ říká.

Posselt: Benešovými dekrety straší lidi častěji čeští politici

Číst článek

"Pravidelné sudetoněmecké dny se ale pak následně nesly z pohledu české strany v poměrně konfrontačním duchu, průlom ve vzájemných vztazích proto nakonec nenastal," dodává Kunštát. Vztah Čechů k sudetským Němcům už ale podle něj dnes není tak negativně vyhraněný, zejména v oblastech, kde dochází k vzájemnému setkávání.

„Jsou tady některé výsledky sociologických průzkumů, které také ukazují, že bubák Benešových dekretů už na tom poli tak nestraší, jako tomu bylo třeba ještě před pěti nebo deseti lety. Jistě to souvisí možná i s generační změnou, ale také s tím, že sudetští Němci, zejména v pohraničí, se tam zapojili do řady projektů občanského dialogu, že nastala taková normální komunikace, která zpětně to stavění strašáků a bubáků na pole činí poněkud nedůvěryhodným,“ uzavírá Kunštát.

Markéta Bartošová, Ondřej Bouda, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme