Česko se propadlo v žebříčku rovnoprávnosti pohlaví na 96. místo
Česká republika znovu klesla v žebříčku hodnocení rovnoprávnosti žen ve společnosti. Od minulého roku si pohoršila o 13 míst a obsadila 96. místo ze 140 zemí. Můžou za to hlavně velké platové rozdíly mezi muži a ženami i malé zastoupení žen v politice. Vyplývá to ze zprávy Global Gender Gap Report.
Závěry zprávy nepřekvapily předsedkyni Fóra 50 procent Janu Smiggels Kavkovou, která se tématu dlouhodobě věnuje.
„To, že u nás dlouhodobě máme velmi nízké zastoupení žen v politice, což je oblast, která v tom srovnání dopadla vůbec nejhůře, dobře víme. Po posledních volbách do sněmovny se to dokonce ještě zhoršilo,“ připomíná Smiggels Kavková.
ČR a rovnoprávnost žen. Téma pro Janu Smiggels Kavkovou, šéfku Fóra 50 %, a prezidenta Konfederace zaměstnavatelských svazů Jana Wiesnera
„A co se týče odměňování, tak rozdíly v průměrných mzdách žen a mužů u nás činí více než 20 procent. Takže to jsou problémy, se kterými se dlouhodobě potýkáme,“ říká.
Velkou šanci na zlepšení ale šéfka Fóra 50 procent spatřuje v závazku současné vládní koalice, že podpoří větší zapojení žen do politických funkcí nebo klíčových rozhodovacích pozic.
„Konkrétně v návrhu změny volebního zákona, který předložil ministr Dienstbier, který by zavedl kvóty pro sestavování kandidátních listin. Já pevně věřím, že ten zákon opravdu projde, zatím bohužel z těch vyjádření mnohých členů vládní koalice vyplývá spíš to, že s tím zákonem mají problém,“ podotýká Smiggels Kavková.
V čele žebříčku jsou skandinávské země
V hodnocení rovnoprávnosti žen ve společnosti tradičně vedou severoevropské, země jako třeba Island, Finsko nebo Švédsko.
1. Island
2. Finsko
3. Norsko
---
96. Česká republika
---
140. Čad
141. Pákistán
142. Jemen
Podle Jany Smiggels Kavkové to ale nepřišlo samo od sebe, skandinávské země na zajištění rovnoprávnosti mužů a žen cíleně pracovaly. Například tím, že ženám umožňují lépe skloubit zaměstnání a rodinu.
„Což ale souvisí třeba i s tím, že část rodičovské dovolené si u nich vybírají otcové. Takže jim se daří nejen to, že rovnoprávnost podporuje stát tím, že školky a jesle jsou dostupné pro každého, ale že ta péče o děti je více rozdělena mezi oba rodiče,“ upozorňuje předsedkyně Fóra 50 procent.
Tradičně velmi vysoké je ve skandinávských zemích i zastoupení žen v politice. „Tam třeba neexistuje, že by vláda byla sestavena tak, že by tam nebylo zhruba půl na půl mužů a žen. To by prostě tamní společnost neakceptovala.“