Česko se pyšní historickými budovami. Současná architektura zemi chybí
Mezinárodně uznávaných staveb z posledních dvaceti let je v Česku minimum. Podle některých odborníků takové budovy dokonce vůbec neexistují. Kvůli nedostatku současných, progresivních staveb je tak Česko vnímáno spíše jako skanzen.
Příkladem architektury, která překročila hranice a dostala se do mezinárodních odborných časopisů, je třeba Tančící dům architektů Vlado Miluniče a Franka Gehryho. A teď také revitalizace dolní části Vítkovic, kterou navrhl Josef Pleskot.
„Nebylo jednoduché s tím tenkrát přijít a prosadit to. Na takovém holém kopci mohl vzniknout takový krásný pražský ‘bauhaus‘. Dnes to tam je, chodí tam lidé, píší se o tom knížky a dělají se o tom výstavy.“ Na příkladu unikátní funkcionalistické osady Baba na Praze 6 demonstruje ředitel festivalu Architekture week Peter Ivanov, že každý z ambiciózních projektů měl zpočátku problémy.
I proto si myslí, že projekty jako je budova Radovana Hubičky Line, která by měla vyrůst jako dostavba pražského Vítězného náměstí, nebo třeba projekt Jana Kaplického Rejnok, který by rády přivedly k životu České Budějovice, nakonec uspějí.
Místopředseda České komory architektů Petr Lešek si myslí, že kvalitní stavby u nás už vznikají, i když ne ve velkém počtu. „Jedna věc je, že jsou tady tvůrci, kteří dokáží udělat špičkové věci. Ne vždycky mají šanci je realizovat. Horší to je u větších věcí, u veřejných zakázek.“
„Ze strany zadavatelů je tendence vycházet z průzkumů a přibližovat se masovému vkusu. Přitom si myslím, že vkus dávno masový není,“ doplňuje další představitel profesní organizace architektů Petr Janda.
Jinými slovy, stavby mezinárodní úrovně mohou vznikat i v Česku. Chybí ale kultivovaní zadavatelé. Svůj díl viny na nedostatku prostoru pro kvalitní současné návrhy přitom mají podle Petra Jandy i sami architekti.
„Teď bojují o každou zakázku, tak si zbytečně brzo sníží svoje laťky. Ani klientovi nedokážou vysvětlit, že má šanci udělat něco velmi specifického a má šanci to udělat za relevantní peníze.“
Podle publicistů by si Česká republika zasloužila doplnit svou unikátní mozaiku architektonických slohů právě o výrazné současné stavby. Mohla by tak překročit svůj stín historického skanzenu.
