Česko si připomínalo 17. listopad. Lidé demonstrovali i vzpomínali na Paříž

SLEDOVALI JSME ONLINE: Lidé v Česku si dnes připomínali události z let 1939 a 1989, řada z nich však státní svátek využila i k tomu, aby se vyjádřila k aktuálnímu dění. Na shromážděních tak lidé demonstrovali třeba svůj postoj k migraci, k politice prezidenta Miloše Zemana či vlády, nebo si připomínali oběti nedávného teroristického útoku v Paříži. Přes den se akce obešly bez větších konfliktů, večer policie u Úřadu vlády zasáhla proti demonstrantům, kteří odmítali i po oficiálním konci akce prostor opustit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václavské náměstí 17. 11. 2015 | Foto: Vojtěch Man

Asi dva tisíce lidí se dnes sešly například na pražském Albertově. Akci tam svolal Blok proti islámu a příznivci prezidenta Miloše Zemana.

Sám Zeman před shromážděním kolem půl třetí odpoledne vystoupil. Mimo jiné řekl, že zastánci opačných názorů k migrační krizi nemají být „nálepkováni“ jako islamofobové, rasisté či fašisté.

A opřel se o do svých kritiků, kteří při loňském vystoupení Zemana na Albertově křičeli a někteří házeli vajíčka. „Právě řev je projevem fašistů, právě řev je projevem stáda, které se zde sešlo minulý rok,“ poznamenal Zeman.

 

Demonstraci provázela přísná bezpečnostní opatření. Většina ulic v oblasti Albertova se uzavřela a místo před pódiem bylo přístupné pouze pro prověřené účastníky. Dění, a to nejen na Albertově, pak shora sledoval i vrtulník.

Někteří lidé se kvůli bezpečnostním opatřením nedostali k pamětní desce. Negativní reakce vyvolal zejména případ studentů, kteří se chtěli na Albertově zúčastnit malého shromáždění spolu s rektorem Univerzity Karlovy a dalšími představiteli akademické obce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Studenti se 17. listopadu na pražském Albertově nemohli dostat k pamětní desce. Nepustila je k ní policie. Více Vojtěch Koval

„Ochranka nebyla ochotná vpustit nikoho víc než vlastně vedení univerzity, studenti museli zůstat venku,“ popsal předseda Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Martin Kuthan.

„Nepustit 17. listopadu studenty na Albertov, protože tam za 2 hod. bude prezident Zeman, je nehoráznost. Zajímalo by mě, kdo to (n/z)ařídil,“ reagoval na twitteru třeba europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Podobně na sociální síti reagoval i předseda ODS Petr Fiala, podle nějž se jedná o další pošlapání listopadu 89. „Pokud to pořadatelé neví, tak dnes mj. slavíme svobodu,“ napsal Fiala.

Policie se hájí, že opatření byla namístě a navíc o nich lidé dopředu věděli.

„Děkanům a rektorům jsme to dovolili a dovolili bychom to i některým studentům, respektive zástupcům studentů, ale nikoliv celému davu. Tito lidé přišli ve chvíli, kdy už byly ukončeny pyrotechnické prohlídky toho místa, které jsme tam dělali kvůli návštěvě prezidenta republiky,“ uvedla mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková.

Protiislámské a prozemanovské shromáždění na Albertově | Foto: Filip Jandourek

Několikatisícový dav s protiislámskými či protiuprchlickými hesly na transparentech se dnes sešel také v horní části Václavského náměstí. Na akci s názvem „Za naši kulturu a bezpečnou zem“ vystoupil například předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.

Kromě těchto akcí, na kterých bylo vidět i příznivce neonacistických či krajně pravicových organizací, se však lidé v Praze scházeli, i aby demonstrovali podporu migrantům. To je třeba případ shromáždění „Tahle země patří všem – Refugees welcome“ na náměstí Míru. Na této akci vystoupil mimo jiné ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Část lidí z náměstí Míru zamířila odpoledne k Albertovu, ke střetu s účastníky protiislámsko-prozemanovské demonstrace však nedošlo. Policie průvod zastavila a obě skupiny od sebe oddělila.

Podobně od sebe policisté v odpoledních hodinách oddělili skupinu odpůrců islámu, která opouštěla Václavské náměstí, a účastníky „Setkání lidí dobré vůle“, kteří je na náměstí střídali.

Práci měli policisté i večer u Úřadu vlády, kde měla protiimigrační demonstrace „Za naši kulturu a bezpečnou zem“ končit.

I když policisté účastníky několikrát vyzvali k odchodu, lidé zůstávali. Skandovali „Demisi, demisi“ nebo „Nic než národ“ a do toho se ozývalo bouchání petard. Těžkooděnci po nějaké době rozdělili demonstranty na dvě skupiny a začali je vytlačovat pryč. Už před tím také policisté několik lidí zadrželi.

Několika stovek lidí dorazilo vpodvečer i k Hradu. Účastníci průvodu v čele nesli velké červené trenýrky, odkazující na akci performerů ze skupiny Ztohoven.

Na Hradčanském náměstí pak skandovali třeba „Kavárna je tady“, což je narážka na to, že prezident své názorové odpůrce často tituluje jako Pražskou kavárnu, nebo „Prověrku“, což je zase heslo odkazující na to, že hradní kancléř Vratislav Mynář zůstává ve funkci i bez bezpečnostní prověrky NBÚ. Rozcházet se účastníci tohoto protestu začali zhruba po sedmé večer.

Protizemanovské shromáždění na Národní třídě v Praze | Foto: Nikola Bojčev

Už v průběhu dne dávali – podobně jako tomu bylo i loni – někteří lidé v ulicích najevo nespokojenost s politikou prezidenta Miloše Zemana.

Odhadem dvě stovky lidí se třeba zúčastnily happeningu na Národní třídě. Tentokrát však oproti loňsku zvolily umírněnější formu protestu – účastníci dostali karty, na které mohli napsat jména svých kandidátů na příštího prezidenta.

„Máme pocit, že po tom, co se odehrává na Hradě, už se s tím konfrontovat inteligentním způsobem nedá, a tím pádem jsme se o to letos ani nepokusili. Kdybych měl nějak specifikovat to vymezení, je to vlastně otočení se zády k Hradu, respektive k naší současné hlavě státu. Otočení se do budoucnosti a hledání budoucnosti,“ vysvětlil organizátor happeningu Martin Přikryl.

Vzpomínka na roky 1939 a 1989

Dnešek patřil i připomínce historických událostí spojených se 17. listopadem.

U Hlávkovy koleje v Praze se ráno vzpomínalo na oběti nacistické perzekuce v roce 1939. Nacisté tehdy popravili devět studentských vůdců a stovky studentů pak skončily v koncentračních táborech.

Na listopadové demonstrace z roku 1989, které před 26 lety vyústily v sametovou revoluci, pak lidé tradičně vzpomínali na Národní třídě v Praze. Před podloubím, kde je památník 17. listopadu, se tvořila fronta lidí, kteří přišli zapálit svíčku.

K památníku dorazili i politici, mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek či exprezident Václav Klaus.

Události 17. listopadu si však lidé nepřipomínali zdaleka jen v Praze.

Třeba ve Zlíně se při oslavě Dne boje za svobodu a demokracii už tradičně sešli pamětníci s vedením města u tamní radnice, sametovou revoluci si lidé připomněli u chalupy Václava Havla na Hrádečku u Trutnova, Jihlava má ode dneška památník 17. listopadu, v Liberci připomíná tamní chartisty tramvajová zastávka a nové pietní místo – v tomto případě připomínající oběti nacistické perzekuce – má i Ostrava.

A lidé dnes mysleli i na oběti teroristů z Paříže. Třeba v Otrokovicích dnes vyvěsili kromě státní vlajky i černou a francouzskou.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme