Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii

Dvakrát se 17. listopad zapsal do moderních dějin naší země. V roce 1939 studenti vystoupili při pohřbu Jana Opletala proti zvůli nacistických okupantů. O padesát let později se brutální zásah komunistické policie proti pokojné studentské demonstraci stal roznětkou k probuzení občanské společnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oslavy 17. listopadu na Národní třídě | Foto: ČTK

Česká republika ve čtvrtek slavila svátek - Den boje za svobodu a demokracii. Před 16 lety se začal hroutit komunistický režim v tehdejším Československu. To bylo v tomto směru jednou z posledních zemí východního bloku. Impulsem se stal brutální zákrok policistů proti studentskému průvodu v Praze. Policejní zvůle vyvolala velký odpor po celé zemi a lidé chodili demonstrovat, aby komunistický režim padl. Změna režimu do svého čela katapultovala tehdejšího disidenta Václava Havla.

Ten se stal československým a později i českým prezidentem. Při diskusi se studenty na právnické fakultě Karlovy univerzity tento týden Václav Havel vysvětlil, proč krátce po listopadové revoluci nebyl pro zákaz dříve vládnoucí komunistické strany.

"Komunistická strana prohlásila, že se chce transformovat ve stranu demokratickou, ve stranu sociálně demokratického typu. Bylo učiněno několik pokusů tu stranu významně zreformovat; ty pokusy byly neúspěšné."

Místo zásahu komunistické policie proti studentskému pochodu Prahou v roce 1989 označuje na Národní třídě pamětní deska, u které každoročně občané i politici zapalují svíčky a kladou květiny. Pád komunistického režimu si tam ráno připomněl i premiér Jiří Paroubek. Zda se lidem splnily sny, které tehdy měli, si však není úplně jistý.

"Když se dívám na výsledky průzkumů veřejného mínění, tak si myslím, že lidé jsou spíše rozpačití, než aby byli nadšení nebo naopak zklamaní; někteří jsou zklamaní z toho vývoje, někteří naopak velmi spokojení. Ale je také početná část občanů, kteří si myslí, že se nezměnilo nic. Já osobně si myslím, že se přece jenom hodně změnilo - změnily se příležitosti pro lidi, možnosti, které mají zejména mladí lidé, a změnil se zásadně celý politický systém země."

Radiožurnálu Jiří Paroubek také řekl, co 17. listopadu před 16 lety dělal. "Já jsem seděl se svými přáteli v jedné restauraci a povídali jsme si. Bylo to docela příjemné a neměli jsme tušení, že se něco takového děje."

Po poledni přišel na Národní třídu položit květiny a zapálit svíčku také prezident Václav Klaus, který listopad 1989 považuje za přelomový okamžik pro celou naši zemi. "17. listopad je klíčová chvíle našich dějin a já myslím, že všichni, kdo jsme ho prožili, tak víme, že to byl zrod svobody. A to je největší hodnota, kterou tady máme. Já myslím, že i ta mladá generace by si to dneska měla začít také uvědomovat."

Několik desítek převážně mladých politických aktivistů demonstrovalo před pražským sídlem KSČM proti sílícímu vlivu komunistů. Mají obavy, že po volbách v příštím roce se mohou komunisté spojit s ČSSD a znovu se po 16 letech ujmout vlády. Večer pak stovky lidí přišly k sídlu bývalé české centrály gestapa a k budově KSČM v pražské ulici Politických vězňů. Se zapálenými svíčkami v rukou udělali lidé živý řetěz mezi oběma budovami.

Svátek ale patří i připomenutí událostí z roku 1939. Nacisté tehdy nařídili razie ve studentských kolejích v Praze i Brně. Došlo k zatýkání a 9 studentů bylo v Praze v ruzyňských kasárnách bez soudu popraveno, dalších více než 1000 deportováno do koncentračních táborů. České vysoké školy byly zavřeny.

Milan Kopp, Marika Táborská, Naďa Bělovská, Ondřej Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme