Česko si připomnělo třiašedesát let od konce světové války
Česko oslavilo Den vítězství. Připomněli jsme si tak památku těch, kteří bojovali ve druhé světové válce. Prezident Václav Klaus položil věnce k pomníku československých legionářů v Praze. Po ceremoniálu zdůraznil, že i když letos nejde o kulaté výročí, je naprostou povinností, aby si ho lidé připomínali.
Pietní akty se ve čtvrtek konaly na mnoha místech republiky. Například na místě bývalého koncentračního tábora Rabštejn u obce Janská na Děčínsku si památku padlých připomnělo zhruba 200 lidí. V Rabštejně zahynulo 56 vězňů, kteří tam pracovali na budování podzemní továrny na výrobu letadel. Koncentrační tábor fungoval až do 7. května 1945.
Kyšice u Plzně zase odhalily pět metrů vysoký památník věnovaný vojákům kombinovaného oddílu Československé obrněné brigády. Ti do obce vstoupili jako součást americké armády 8. května 1945. Poslednímu žijícímu účastníkovi cesty z francouzského přístavu Dunkerque, čtyřiadevadesátiletému plukovníkovi Václavu Strakovi, udělily dnes Kyšice čestné občanství.
Také několik anarchistů v Mladé Boleslavi vzdalo hold padlým a umučeným za druhé světové války. K hrobu neznámého vojína na Komenského náměstí jich necelá desítka položila květiny. Celou akci z povzdálí sledovala policie, zasahovat ale nemusela.
Svou roli během osvobozování sehrál i Československý rozhlas. Kromě toho, že informoval ve zpravodajství o nejnovějších událostech, převzal i poslání koordinátora.
Konec války pro rozhlas symbolizuje hlavně Pražské povstání. Jenomže Pražským povstáním zdaleka všechno neskončilo, a rozhlas musel i ve dnech následujících hrát roli koordinátora dění. Poslední výstřely druhé světové války padly na území dnešního Středočeského kraje, a to ještě 11. i 12. května.
Den vítězství si připomínají lidé v celé Evropě. Politické špičky České republiky například uctily památku v Praze u pomníku legionářů pod Emauzy. Prezident Václav Klaus kritizoval malou účast Pražanů na tomto pietním aktu. Přiznal ale, že je chyba především na straně politiků.
"Uvědomili jsme si to před dvěma třemi lety, když to bylo na Vítkově. Měl jsem ambice telefonovat starostovi Prahy 3, panu primátorovi, do nějakých škol a podobně. Tím, jak jsme najednou na pár let ztratili Vítkov, tak se musím přiznat, že jsme trochu polevili. Nenapadlo mě to dneska nějak shánět, ale myslím, že by to povinností všech zúčastněných i těch, kteří kladli věnce, mělo být. Abychom nějaké návštěvníky přitáhl ze svého světa, ze svého okolí," řekl prezident.
Během druhé světové války přišlo o život až 60 milionů lidí. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu v Praze Radiožurnálu řekl, že lidé už bohužel na nebezpečí, které hrozilo, moc nemyslí. "Den vítězství znamenal pro český národ vysvobození ze smrtelného nebezpečí. Málokdo si to dnes už uvědomuje, ten pocit toho, že již nehrozí vpád gestapa někdy ve tři ráno a odvoz někam do sekyrárny. Takže je to spíš taková nevědomost, nedostatek informací," doplnil historik.
