Česko slaví svátek českého knížete Václava, podle legend pečoval o chudé a pěstoval víno
Česko si připomíná svého národního patrona - knížete Václava. Ve Staré Boleslavi se odehrává Národní svatováclavská pouť. Ve městě je také vystavena lebka sv. Václava, pro kterou císař Karel IV. nechal zhotovit svatováclavskou korunu.
Svatý Václav, patron české země a přemyslovský kníže. Vychovala ho babička Ludmila, kterou později nechala její snacha Drahomíra zabít.
Český kníže byl vzorem křesťana. Žil zbožným a také mravním životem. Nakonec ho prý zabili družiníci jeho bratra Boleslava. O skutečných událostech se toho příliš neví, historici jsou odkázáni na legendy.
Vidukindova kronika o českém knížeti uvádí, že se o něm vyprávějí zázraky. Byl prý také křesťanský a zbožný.
„Vypovídají o tom, jak se Václav ráno odebírá do kostela, je napaden Boleslavem a po hádce je zabit Boleslavovými družníky,“ popisuje historik Josef Žemlička.
Podle něj byl Václav knížetem své doby s nelehkým posláním: „Spravovat zemi, lid jemu svěřený. Byla to doba, kdy rozhodoval více meč než víra,“ dodává.
Kronika vypráví o zázracích
Podle legend Václav sám pěstoval obilí a víno. Zároveň pečoval o chudé a vězně. Také prý stavěl kostely. Jediný „nelegendární“ pramen, který mají dějepisáři o Václavově životě k dispozici, je podle historika Petra Kubína Vidukindova kronika.
„Zmiňuje, že Boleslav zabil svého bratra a že tento zabitý kníže byl zvlášť zbožný a křesťanský. Zároveň uvádí, že se o něm vyprávějí zázraky," říká Kubín.
Veřejnosti se v den státního svátku otevřela sídla některých úřadů. Poprvé třeba ministerstvo financí
Číst článek
Knížete uctíval především císař Karel IV. Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu. Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského knížete, které se dochovaly.
Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší součástí českých korunovačních klenotů.
