Česko vede unijní žebříček šikany na pracovišti. S mobbingem se setkal každý pátý

Česko, Finsko a Rakousko vedou unijní žebříček v množství šikany na pracovišti. S takzvaným mobbingem se v těchto státech setkala loni více než pětina zaměstnanců. K podobnému zjištění, jako zveřejnila Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, došli i vědci z olomoucké univerzity.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

podnikatelka, manažerka, byznysmenka, pracovní pohovor, dohoda, jednání, zaměstnankyně, nadřízený, podřízená (ilustrační foto)

podnikatelka, manažerka, byznysmenka, pracovní pohovor, dohoda, jednání, zaměstnankyně, nadřízený, podřízená (ilustrační foto) | Foto: Anna Jadrná | Zdroj: Český rozhlas

Začíná to nenápadně. Nejprve drobné výtky za špatnou práci, později hrubé nadávky. Stále více zaměstnanců v Česku si stěžuje na šikanu.

Aktuální průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ukazuje, že z 3750 oslovených zaměstnanců se s takzvaným mobbingem loni setkal každý pátý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko je na špičce unijního žebříčku šikany na pracovišti. S mobbingem se setkal každý pátý. Natáčela Evelyna Kulíšková

„Nejvíce šikanovány jsou osoby s vysokoškolským vzděláním, je jich zhruba 42 procent. Na prvním místě je veřejný sektor," shrnul Panajotis Cakirpaloglu - vedoucí výzkumu, který Česko řadí mezi země EU nejohroženější šikanou.

Dlouhodobě jí u nás podle něj přibývá. Cakirpaloglu považuje za chybu, že stále chybí komplexní zákon, který by mobbing jasně definoval. S tím souhlasí i Michaela Švejdová z Mobbing free poradny.

„Z naší zkušenosti je to momentálně tak, že lidé propadají beznaději, že s tou situací nemohou vůbec nic dělat. Lidé, kteří se snaží právně bránit, se nemají o co opřít, a ti, kteří se to snaží řešit interně, tak vedení se naopak snaží těmi právními cestami zbavit zodpovědnosti," přibližuje Švejdová.

Někteří poslanci a senátoři chtějí ochranu zaměstnance začlenit například do připravovaného zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerů.

Taková změna ale úplně neřeší situaci lidí, kteří jsou v práci šikanovaní z jiných důvodů. Nemusí nutně oznamovat korupci. Někteří zákonodárci proto zvažují i úpravu zákoníku práce.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme