Česko vrátí Polsku stovky hektarů území. Pro Poláky maličkost, pro české obce problém
Česká vláda se chystá vrátit Polsku území o rozloze skoro 400 hektarů. Slíbila to už v 50. letech, ale zatím k tomu nedošlo. Z pohledu vlády je to možná zanedbatelná maličkost, pro Poláky u hranic také, české obce, kterých se to týká, z toho však radost nemají. Navíc si stěžují, že mají o chystané změně málo informací.
Bogatyně je dvacetitisícové polské město v kapse vklíněné mezi Liberecký kraj a německé Sasko.
„Odtud se jede ve čtyřech směrech. Cesta odtud vede do Heřmanic na české hranici, do Frýdlantu a do německé Žitavy. Do Polska se jede na sever do Zhořelce. Projedete při tom takovým úzkým koridorem, který má jen dva a půl kilometru, jedině tak se odsud dostanete do Polska,“ popisuje pan Zbygniew Sklarek, čiperný, robustní důchodce.
Na místech, kde jsou pozemky, jež se chystá Česká republika vrátit Polsku, natáčel zpravodaj ČRo Vít Pohanka
Pan Sklarek je amatérský historik, autor několika knížek o dějinách místního kraje. O chystaném předání několika set hektarů území českou vládou Polsku ví, nepovažuje to však za nic významného.
„Je to taková nedokončená a zapsaná regulace hranic. Tak, jako si teď povídáme za chůze, tak se po válce určovala hranice, jako za pochodu. Jinak se to tenkrát nedalo udělat,“ vysvětluje.
„Pro nás je to bez významu. Je to jen 400 hektarů. Čtyři sta hektarů! I kdybychom chtěli začít nějakou investici, tak se nám to nevyplatí. Do nějakých lidnatějších míst je odsud hodně daleko,“ pokračuje Zbygniew Sklarek.
Chystané vrácení území podle jeho názoru nijak nenarušuje vztahy místních lidí se sousedy v Čechách. „Ne, ne, ne! Když to nemá žádný politický podtext, nemusí kvůli tomu být žádné napětí,“ dodává pan Sklarek.
Lidé v Čechách vnímají otázku citlivěji. „Samozřejmě jsme si vědomi, že ty pozemky jsou státu. Ale zemědělci je mají pronajaté, berou na ně dotace a jsou na tom závislí,“ říká starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný. Ten zastupuje obce, které mají každá přijít o řádově desítky hektarů.
Podle Stříbrného navíc není jasné, o vrácení jakých pozemků se jedná. Vláda se sice v posledních letech ptala starostů na názor a dala jim seznam pozemků, které chce Polsku předat, jenže nakonec nabídla Varšavě zřejmě prý i jiné parcely.
Dluhy pocházejí z roku 1958, kdy se obě země dohodly na konečném vytýčení státních hranic. Napřímením hranice došlo ke změně jejího průběhu, a Poláci tak přišli o 368 hektarů. Chtějí je proto zpět. Finanční vyrovnání polská strana už dříve odmítla.
„Polská republika si vybírá z nějakého seznamu, který nikdo neviděl, a na základě toho, co si Polská republika vybere, to jí potom bude vráceno,“ tvrdí Vladimír Stříbrný.
Ministerstvo vnitra vysvětluje nejasnosti kolem pozemků tím, že je problematika územního dluhu citlivá, a proto vláda materiál projednávala ve stupni utajení „vyhrazené“. Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky by však starostové či kraj mohli informace v dohledné době dostat – ministr vnitra prý požádal premiéra o odtajnění materiálu.
„Ministerstvo vnitra činí kroky k tomu, aby k odtajnění došlo co nejdříve, přesný termín však v tuto chvíli nelze určit,“ říká Řepka.
