Česko zahájilo Evropský rok boje proti chudobě
Evropu vnímá většina světa jako ráj blahobytu a konzumu. Přesto nemůžeme říct, že by se slovo ,chudoba' nejbohatšího kontinentu netýkalo. V Evropské unii žije podle údajů evropského statistického úřadu Eurostatu pod hranicí chudoby 79 milionů lidí. Letošek je, také kvůli následkům hospodářské krize, vyhlášen rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jako první z členských států ho dnes oficiálně zahájilo Česko.
Lidí, kterým u nás chudoba hrozí, je u nás přitom nejméně v Evropě, okolo devíti procent. Materiálním nedostatkem u nás trpí jen šestnáct procent obyvatel.
Podle čeho se to měří? Záleží nejen na tom, kolikrát ročně si rodiny můžou vyjet na dovolenou, ale i na tom, zda v zimě dokážou vytopit svůj dům a jestli si můžou dovolit auto, ale třeba i maso k obědu a večeři. Jedinou vymožeností, kterou si velká část Čechů nemůže alespoň jednou ročně dopřát, je týdenní dovolená mimo domov.
O chudobě v České republice mluvil na Rádiu Česko Martin Kovalčík, mediální koordinátor programu sociální integrace organizace Člověk v tísni.
Chudoba u nás hrozí hlavně mladým lidem do sedmnácti let, o něco lépe jsou na tom důchodci. V Česku a na Slovensku se přesto vede v řadě ohledů lépe než ve většině členských zemí Unie. Na opačném konci tabulky jsou Rumunsko a Bulharsko, tam chudoba hrozí až 23 procentům obyvatel.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky se u nás kampaň zaměří mimo jiné na prevenci předluženosti rodin nebo řešení problému bezdomovectví:
"Na Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Česká republika vynaloží zhruba sedmnáct miliónů korun, přičemž polovinu dostaneme z Evropské unie. Bylo schváleno dvanáct konkrétních projektů."
Chudoba nemusí být hned vidět
"Chudí nejsou jen ti, co jsou vidět na ulicích, například žebráci nebo bezdomovci. Dost často jsou to matky samoživitelky. Mohou to být lidé mentálně nebo jinak zdravotně postižení. Jsou to lidé, kteří jsou na okraji společnosti," vysvětluje Martin Kovalčík, mediální koordinátor programu sociální integrace organizace Člověk v tísni.
Podle něj jsme chudobou ohroženi mnohem více, než by se mohlo z poslední evropské statistiky zdát:
"Nemyslím si, že by chudoba Českou republiku ohrožovala nějak méně. Ano, je zde nějaký výzkum a nějaké výsledné číslo, ale chudoba Česko ohrožuje úplně stejně, jako zbytek Evropy."
"Problém Evropy a v podstatě i České republiky je, že už chudobu tolik nevnímáme. Máme pocit, že se nás to netýká, ale to není pravda," dodává Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni.
"Ukazatel Eurostatu je přinejmenším zvláštní. Vznikl tím, že byly spočítány příjmy na domácnost a částka byla vydělena počtem dětí v rodině. Tento ukazatel je ale absurdní a vůbec nevypovídá o tom, jak si lidé žijí. Například v zemi, kde by všichni lidé brali stejně a měli stejný počet dětí, by podle této metodiky nikdo nežil pod hranicí bídy, i kdyby umíral hlady," podotýká sociolog Jan Keller.
Podle něj jsme se ve studii Eurostatu umístili tak dobře jen proto, že se u nás rodí velice málo dětí a umíráme dříve, než v západní Evropě. To znamená, že je u nás menší podíl početných rodin a starobních důchodců, kteří jinak často spadnou pod hranici bídy.
Hlavní je jednotný postup
"V České republice je potřeba, aby si všechny instituce, které proti chudobě mohou něco podniknout, sedly za společný stůl a vymyslely globální koncepci, která s tímto fenoménem bude bojovat. To je to, co tady chybí. Existuje sice mnoho programů na podporu chudých a sociálně vyloučených, ale chybí něco, co by tuto snahu zastřešovalo," stýská si Martin Kovalčík, mediální koordinátor programu sociální integrace organizace Člověk v tísni.
Jednotlivé členské státy Evropské unie přitom mají v sociální politice poměrně volné ruce. V této oblasti, na rozdíl od mnoha jiných, Evropská unie podmínky nediktuje.
Podle odborníků situaci s chudobou v Evropě celkově zhoršila současná ekonomická krize. Její důsledky ale v plné míře uvidíme a pocítíme až později.
