Český helsinský výbor kritizuje podmínky ve vazebních věznicích
Podmínky v českých vazebních věznicích nejsou ideální, tvrdí Český helsinský výbor. Podle něj nemají věznice dostatek peněz, a proto nemají důstojné materiální podmínky. Odborníci z výboru se před několika měsíci vydali do šesti vazebních věznic a nejvíc kritizují tamější materiální a hygienické zázemí. Vězni prý mají například nevyhovující prostor k vycházkám a koupou se jen dvakrát týdně.
„Podmínky ve věznicích jsou pořád velmi nedostatečné a naprosto neodpovídají tomu, co bych považovala za standard v této zemi. Nedostatky jsou plošné. Vybavení je velmi zastaralé, prostředí špinavé. I ve srovnání s pokoji pro výkon trestu je to velmi neporovnatelné. Prakticky se nic nezměnilo od doby komunismu,“ tvrdí ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková.
„Připouštím, že dlouhodobě se více investovalo do věznic, tedy do výkonu trestu, a vazební věznice byly zanedbávány. Ale tvrdit, že se za 20 let neudělalo nic, by nebylo fér, tak to není,“ oponuje první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák a pokračuje:
Hosty Radiožurnálu byli ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková a první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák
„Zpráva helsinského výboru je poplatná minulému roku a tomu dramatickému přeplnění. Teď je to výrazně lepší, propustili jsme šest a půl tisíce lidí. Vězeňské službě se velmi ulevilo, má teď šanci se nadechnout a konečně přistoupit k těm systémovým změnám, aby vězeňství bylo evropské a moderní.“
Helsinský výbor využil kritiky poslance Davida Ratha, který je ve vazbě už skoro rok. „Do určité míry jsme využili toho mediálního zájmu, ale nebyl to jediný důvod. Bylo to také v souvislosti s celoevropským dotazníkem. Český helsinský výbor je členem Evropské asociace na obranu lidských práv. A tato asociace připravuje i pro Evropský parlament analýzu o stavu a podmínkách ve vazbách po celé Evropě,“ vysvětluje Kovaříková.
Výbor: Zlepšení je v zájmu celé společnosti
Ke zlepšení podmínek ve vazebních věznicích je podle ní především třeba navýšit finanční prostředky určené pro vězeňství.
„Je potřeba ty podmínky dodržovat a přibližovat se západoevropským standardům hlavně z toho důvodu, že osoby, které jsou ve výkonu trestu nebo ve vazbě, jsou omezeny na svobodě pouze na nějakou kratší dobu a vrací se zpátky do společnosti. Je v jejím zájmu, aby se navraceli lidé, kteří jsou poté schopni se integrovat a v té společnosti fungovat,“ říká Kovaříková a pokračuje:
„Recidiva v našem vězeňském prostředí je velmi vysoká, je to až 65 procent. Nejde pouze o zájmy a práva lidí, kteří jsou nějakou dobu ve výkonu trestu, ale jde především o zájmy celé společnosti. Takže navýšit prostředky z toho důvodu, aby se snížila recidiva a přeplněnost věznic, která teď ovšem z důvodů amnestie není momentálním problémem."
Podle Voláka ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s vězeňskou službou už tři čtvrtě roku připravuje zásadní systémové změny ve vězeňství.
„Týká se to redukce typů věznic, bude veliká změna zákona o vězeňské službě, změna zákona o výkonu vazby a výkonu trestu, která tu nebyla 20 let. Zavedení elektronického monitoringu odsouzených,“ vypočítává. Počítá se prý i s navýšením financí.
„Je to v novele zákona o výkonu vazby, počítáme s tím. Jsme připraveni zlidštit podmínky ve vazbě, aby byla důstojná a nebyla ponižující. Zároveň ale musím říct, že vazba nemůže být žádný pionýrský tábor. Některé představy, že to bude pomalu mateřská škola, tak takovou vizi nemáme,“ upozorňuje Volák.
