Český rozhlas přeje všem svým posluchačům hezké, klidné a radostné vánoční svátky. Opět přišly dny, kdy doceňujeme blízkost rodiny a přátel. A pro ty, kteří takové štěstí mít nemohou, přináší Český rozhlas paletu pořadů, ze které si může vybrat opravdu každý. Ctí duchovní i rodinný rozměr Vánoc.

Tento článek je více než rok starý.

17:48 24. prosince 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přejme si, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly pro každého z nás zastavení a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné.

Přestože slavení Vánoc je záležitostí světovou, má v různých jazycích pojmenování těchto svátků různý původ. Podle jazykových koutků Jaroslavy Hlavsové se většinou v názvu ozývá sám důvod k oslavě - Boze narodzenie, jak říkají Poláci, nebo Rožděstvo podle Rusů.

Anglické pojmenování Vánoc - Christmas obsahuje v základu také Kristovo jméno. Zajímavý i český název Vánoce. Pochází ze staroněmeckého Weihnachten, tedy svaté noci.

Se Štědrým večerem se pojí vánoční zvyky a kouzla. Svůj původ mají ještě v pohanských dobách. Nejčastěji jsou spojeny s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud.

Odpouštět a dávat

Půlnoc Štědrého večera je časem, kdy nejen katolická církev slaví za mimořádného zájmu veřejnosti narození Ježíše Krista.

Radost, která tajemnou, v lidové zbožnosti až pohádkově vypadající událost doprovází, vyplývá pro jedny z víry ve vtělení Boha, pro jiné pak z atmosféry odpuštění a vzájemného obdarovávání.

Běžné je věštění osudu z jablka, rozkrojeného napříč po štědrovečerní večeři. Budoucnost se zjišťovala také z vlašských ořechů. Buď přímo z jádřince, nebo se pouštějí skořápky se svíčkami v umyvadle. K nejstarším vánočním zvykům ale určitě patří lití olova a svobodné dívky házely pantoflem.

Už téměř 200 let se hraje patrně nejslavnější vánoční píseň světa - Tichá noc. Premiéru měla o půlnoční mši na Štědrý den roku 1818 v kostele svatého Mikuláše v solnohradské vesničce Oberndorf.

Slova napsal pomocný kněz Josef Mohr, autorem hudby byl učitel Franz Gruber, který hrál v místním kostele na varhany. Píseň ale tenkrát o štědrovečerní mši přednesl na kytaru. Zavinila to myš, která prý vlezla do varhan a porouchala je. Tichá noc se dnes zpívá ve třech stovkách jazyků.

Štědrý den - křesťané slaví narození Ježíše Krista

Číst článek

Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít