‚Je to výsměch pamětníkům války.‘ Vodičkův svaz bojovníků provozuje muzeum Waldemara Matušky

Vstupu do muzea Waldemara Matušky ve východočeské Jaroměři vévodí podobizna slavného zpěváka | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz
  • Jde o historický spolek, přesto provozuje muzeum Waldemara Matušky. Český svaz bojovníků za svobodu pečuje o památku slavného zpěváka ve východočeské Jaroměři, zjistil iROZHLAS.cz.
  • Sbírku společně s vojenským muzeem původně spravovalo město, před pěti lety ji ale svazu přenechalo. Důvod? Nadměrná zátěž pro obecní kasu. Roční provoz totiž vyšel na více než milion korun.
  • Financování Matuškova muzea se nelíbí některým bývalým členům, podle nich by se svaz dotovaný ze státních peněz měl věnovat aktivitám spojeným s nacistickým odbojem.
  • Šéf bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička se ale kritice brání: „Rozhodl to ústřední výbor, tak se muzeum provozuje.“

Tento článek je více než rok starý.

Fotogalerie Jaroměř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalé pevnostní město z dob císaře Josefa II. na východě Čech nabízí svým návštěvníkům nečekanou atrakci. V útrobách někdejšího stavebního ředitelství se vedle vojenského muzea ukrývá také sbírka věnovaná Waldemaru Matuškovi.

„Byl to můj kamarád. Jsou to všechno moje věci, které jsem od něj dostal, nebo věci, které zapůjčila paní Olinka,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz majitel exponátů Miroslav Frost s odkazem na zpěvákovu ženu Olgu.

Místo připomínky odboje špekáčky či mimořádné odměny. Vodičkův svaz prověřuje i finanční úřad

Číst článek

563 kilometrů od Košic, kde se populární zpěvák narodil, si zájemci mohou pustit z jukeboxu jeho písničky, prohlédnout první kytaru, rodinné fotografie nebo titul zasloužilého umělce, který mu komunistický režim po emigraci zase vzal. Výstavu doplňuje ručně pletený svetr s Matuškovou podobiznou od jeho věrné fanynky či zpěvákova busta, jejímž sponzorem je šéfka lidického svazu bojovníků a bývalá politička Jana Bobošíková.

V objektu se nachází ještě druhé, větší muzeum, které je věnované vojenství. Vedle armádních artefaktů v něm lze najít i takové kuriozity, jako je portrét princezny Diany. Sbírky Miroslava Frosta, který je rovněž členem Českého svazu bojovníků za svobodu, v Jaroměři fungují od roku 2012.

Místní buňka spolku ovšem na expozice nepřispívá, jelikož je financuje přímo ústředí svazu v čele Jaroslavem Vodičkou.

„Pomáhají nám, jak můžou. Platí zaměstnance, starají se o nájem. To byste se ale musela zeptat jich. Já se o tyhle finanční otázky nestarám. To jde o mimo mě,“ popsal Frost, který je zároveň členem legionářské obce. Na svaz se podle svých slov obrátí sám, s Vodičkou se prý dobře zná. „Protože jsem obě muzea vybudoval já a jsou v těsné blízkosti,“ zdůvodnil ještě, proč se spolek ujal i Matuškovy sbírky.

Bojovníci za svobodu přitom fungují díky příspěvkům od státu či darům od svých příznivců, případně z členským poplatků. Nejštědřejší je v tomto ohledu ministerstvo financí, které na jeho činnost dává každoročně 6,3 milionu korun. I tak je ale svaz – alespoň podle účetní závěrky za rok 2017 – ve ztrátě.

Milionová sbírka

Původně muzea zaštiťovalo město. Podle jaroměřského starosty Josefa Horáčka (Volba pro město) se ale sbírek před pěti lety vzdalo, a to právě ve prospěch bojovníků za svobodu.

„Jistou roli v tom hrál majitel sbírky pan Frost, který se na tom se svazem domluvil. Pro nás se tím v podstatě nic nezměnilo, protože muzea ve městě zůstala. A připouštím, že se významně ulevilo městské pokladně,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz.

Provoz sbírek Jaroměř vyšel ročně na 1,2 milionu korun, jak vyplývá z údajů o rozpočtu. To bylo ale před pěti lety, v současnosti by částka mohla být i vyšší. „Odhaduji to až na dva miliony korun,“ pokračoval Horáček. Když proto přišla iniciativa od bojovníků za svobodu, město se podle jeho slov nebránilo.

„Divné to je, ale neřešili jsme to, je to jejich věc,“ reagoval starosta na otázku, jaký může mít historický spolek vztah ke slavnému zpěvákovi.

Hlavním posláním Českého svazu bojovníků za svobodu je osvěta kolem nacistického odboje během druhé světové války či péče o památku jejích obětí. Díky tomu činnost spolku z velké části dotuje stát. V jedenáctimilionovém rozpočtu svazu je provoz zmíněné turistické atrakce významnou položkou. A to mají od města ještě úlevu, jelikož neplatí nájem. Podle zveřejněné smlouvy hradí pouze poplatky za vodu či energie.

Proč svaz zpěvákovo muzeum provozuje a zda by neměl peníze investovat spíše třeba do památky válečných obětí než do Matušky, předseda bojovníků příliš nevysvětlil. „Ujali jsme se toho, protože je tam vojenské historické muzeum a tohle muzeum (Waldemara Matušky – pozn. red.) je jeho součástí. Víc vám k tomu říct nemůžu,“ argumentoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz Vodička.

Waldemar Matuška

Rodák z Košic začal svou uměleckou kariéru na konci 50. let v divadle Semafor. Proslavil se o dekádu později, kdy dvakrát vyhrál v anketě Zlatý slavík. Za normalizace byl považován za jednu z ikon tehdejší populární kultury. V roce 1980 dokonce získal titul zasloužilého umělce. Po emigraci o šest let později mu ho komunistický režim zas odňal. Matuška zemřel v roce 2009 ve věku 76 let ve Spojených státech. Mezi jeho nejznámější hity patří Růže z Texasu, Slavíci z Madridu nebo Ach, ta láska nebeská.

„Je to věc ústředního výboru. Rozhodlo se o tom na sjezdu, že se to muzeum bude provozovat, tak se provozuje. Bylo to v roce 2016,“ pokračoval. Na otázku, kolik tedy ročně za provoz muzea zaplatí a zda ho platí ze státních peněz či třeba členských poplatků, už neodpověděl.

„Český svaz bojovníků za svobodu od svých členů nevybírá žádné příspěvky. To, co si vybírají, zůstává u nich v organizaci,“ doplnil ještě Vodička a po zhruba minutovém hovoru položil telefon.

Erární peníze

Jen ministerstvo financí posílá spolku každoročně přes šest milionů korun. Více než půlka státní podpory přitom padne na režijní náklady ústředního výboru. V roce 2018 to bylo dokonce bezmála 3,5 milionu korun. Druhá nejvyšší částka, tedy 1,5 milionu korun, pak šla na svazové noviny Národní Osvobození. Oproti tomu na osvětové akce i seznamování veřejnosti s odbojem dali jen po 300 tisících.

Vyplývá to z kontroly resortu, kterou iROZHLAS.cz získal už dříve s pomocí informačního zákona. Podle prověrky funkcionáři Českého svazu bojovníků za svobodu použili část dotací neoprávněně třeba na nákup špekáčků, bio čokolády či na mimořádné odměny. Ty dostala mimo jiné i pracovnice jaroměřského muzea, která zde působila jako průvodkyně, pokladní i uklízečka v jednom.

Svaz ženu zaměstnal na dohodu o provedení práce. Podle pravidel dotace může svaz veřejné peníze poskytovat pouze lidem „spojeným s realizací schváleného projektu“. Jde tak o přímou spojku mezi státní kasou a provozem muzejních sbírek ve východočeské Jaroměři.

Mimořádná odměna pro pracovnici jaroměřského muzea ve výši 2112 korun, která odpovídá počtu hodin odpracovaných nad zákonný limit | Zdroj: Ministerstvo financí

Podpora Matuškova muzea se nelíbí i některým místním, kteří dávají od svazu ruce pryč. „Je to dost peněz, to je pravda. My ale s panem Vodičkou nemáme nic společného,“ vzkázal přes svoji ženu někdejší předseda jaroměřských bojovníků za svobodu Michal Hlavička.

Část zdejšího svazu včetně pozůstalých po obětech války či válečných veteránů se od ústředí před pár lety distancovala.

„Odešli jsme. Rozhodli jsme se tak v reakci na ty nechutnosti kolem svazu. Starší, zkušenější řekli, že v tom nechtějí pokračovat,“ doplnil Jaromír Mareček, který se v místní buňce rovněž angažoval. „Do jisté míry je mi líto, že to tak dopadlo. Ale jsme činní i tak, byť jako neorganizovaný spolek, hlavně v legionářské obci. Spolupracujeme s městem a účastníme se pietních akcí,“ řekl dále.

Kritika odpadlíků

Emoce budí především předseda spolku Vodička, který byl v osmdesátých letech členem komunistické strany a agentem tehdejší Veřejné bezpečnosti. Pozornost vzbudil třeba jeho projev na tryzně v Terezíně v roce 2018, židovská obec ho kvůli výrokům uprchlících označila za xenofobní.

V Cínovci přibude nová socha pohraničníka. ‚Proč si rovnou nevystaví bustu Stalina,‘ míní historik

Číst článek

Vedení svazu čelilo v posledních letech kritice také kvůli netransparentnímu hospodaření či kvůli odstraňování opozičních hlasů. To byl i případ Jiřího Suchardy, kterému ústřední výbor zrušil před čtyřmi lety členství v severočeském Varnsdorfu. Na facebooku totiž napsal kritický příspěvek o účastnících sjezdu bojovníků. „Byla to taková klukovina, rozhodně však ne na okamžité vyloučení místopředsedy okresní organizace,“ řekl k tomu s odstupem let.

V místním spolku bojovníků se ale i tak podle svých slov dál angažoval, před měsícem ale varnsdorfský svaz definitivně ukončil činnost. „Tím největším důvodem je dlouhodobá nespokojenost s činností předsednictva našeho svazu a především ostudným jednáním předsedy svazu, pana Vodičky. Pod jeho vedením zažívá svaz největší morální úpadek ve své novodobé historii,“ uvedl na facebooku okresní výbor.

Financování muzea Waldemara Matušky je tak podle Suchardy jenom kapka v moři. „Je to ale samozřejmě výsměch všem, kteří zažili válku,“ dodal.

Vodičkův spolek musel také řešit problémy ve vedení, když na funkci místopředsedy rezignoval válečný veterán Pavel Vranský. Jako důvod uvedl svaz jeho vysoký věk, Vranský odchod zdůvodnil ztrátou důvěry ve správné vedení bojovníků za svobodu.

Některé úřady pak se svazem nespolupracují tolik co dřív. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) loni v březnu řekl, že akce svazu bojovníků za svobodu jsou zneužívány k politické agitaci a útokům proti českému spojenectví v NATO. Ministerstvo proto s tímto svazem omezilo spolupráci.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme