Čeští a němečtí ekologové znovu vyostřili spor o jez na Labi

Čeští a němečtí ekologové znovu oživili dlouholetý spor o plánovaný jez na Labi u Děčína. Dnes novinářům představili studii německého Institutu pro ekologický a hospodářský výzkum, podle které by stavba byla ekonomicky nevýhodná a poškodila by přírodu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nákladní loď | Foto: Jana Balounová

Studii představili zástupci tuzemského ekologického sdružení Arnika a německé nevládní organizace Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland (BUND).

“Studie se primárně věnuje německé straně, ale upozorňuje i českou stranu na to, že německá strana zřejmě nebude schopná garantovat plavební hloubku, o které se donedávna mluvilo, a že pokud u nás v Čechách nějaké investice proběhnou, tak se může stát, že nám to k ničemu nebude,“ uvedla Jana Vitnerová z Arniky.

Přehrát

00:00 / 00:00

O německé studii splavnosti Labe diskutovali v Ozvěnách dne Radiožurnálu Jana Vitnerová ze sdružení Arnika a Miroslav Šefara z Ředitelství vodních cest

Podle studie by nákladní lodní doprava byla rentabilní při hloubce plavební dráhy od dvou metrů do 2,5 metru. V opačném případě prý kvůli vysokým nákladům nemůže konkurovat silniční nebo železniční dopravě.

Požadovanou hloubku na německé straně však není možné dosáhnout ani stavebními úpravami v korytě, tvrdí ekologové.

Lodní dopravci, kteří naopak za plavební stupeň bojují, považují zveřejněné závěry za lživé. Podobně se vyjádřilo i Ředitelství vodních cest. Jak ve vysílání Radiožurnálu řekl jeho šéf Miroslav Šefara, česká strana nemá žádné oficiální informace o tom, že by Německo nemohlo plavební hloubku garantovat.

“Dlouhodobě spolupracuje komise pro integrované využití Labe, která je tvořena z delegace Ministerstva dopravy České republiky a spolkového ministerstva dopravy a stavebnictví. Na posledním jednání této komise na podzim 2009 bylo definováno úspěšné pokračování údržby Labe, které zajistí parametry shodné s našimi záměry v České republice,“ uvedl Šefara.

Zdůraznil, že Němci se zavázali udržovat řeku tak, aby byl minimální ponor lodi celoročně alespoň 140 centimetrů. To je podle Šefary hranice ekonomické plavby a zajistit ji má na české straně právě jez u Děčína. V příhraničním úseku totiž hladina často klesá pod zmíněnou hranici, což plavbu zastavuje.

Spor o dopady na přírodu

Krajina kolem Labe, zejména zdejší lužní lesy, jsou ceněné v celoevropském měřítku, 60 procent niv chrání legislativa Evropské unie. Podle Vitnerové plánovaná stavba jezu u Děčína zákonům na ochranu přírody nevyhovuje.

„Dokumentace předložená před několika lety nemohla být schválena právě proto, že nevyhověla těmto zákonům,“ podotkla zástupkyně Arniky.

S tím Šefara nesouhlasí. Dokumentace ke studii vlivu stavby na životní prostředí se podle něj teprve připravuje, ministerstvu životního prostředí ji chce Ředitelství vodních cest odevzdat na podzim.

„Nevím, z čeho vycházejí takové poplašné informace, když teprve probíhá zákonný proces EIA a dokud není ukončen, tak nikdo nemůže s jistotou říct, že bude, či nebude poškozena příroda,“ řekl Šefara.

Martin Hromádka, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme