Čeští historici hlásí unikátní nález. Krev v brněnské věznici může patřit mučeným vězňům komunismu

Historici objevili v bývalé komunistické věznici v Brně na Cejlu stopy krve. Může patřit vězňům mučeným příslušníky tehdejší Státní bezpečnosti. Nález nemá v Evropě obdoby, upozorňují čeští historici. Totalitní režimy totiž podobné stopy nenechávají, vždycky po sobě uklidí.

Fotogalerie Brno (Aktualizováno: 14:21 28. 10. 2017) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Jsem z toho absolutně v šoku,“ popisuje pro Radiožurnál své dojmy historik Pavel Paleček. Stopy krve nalezené ve věznici v Brně na Cejlu jsou podle něj výjimečným objevem, protože příslušníci Státní bezpečnosti po sobě stopy zahlazovali.

Virtuální prohlídka: po stopách obětí komunismu. Šibenice v Brně patřila k nejobávanějším místům

Číst článek

„Jednoznačně v České republice ani na Slovensku nic takového neexistuje. A myslím, že ani v evropském měřítku není žádné jiné místo, které by bylo srovnatelné, protože žádný totalitní režim po sobě takovéto stopy nenechá. Vždycky po sobě uklidí,“ dodává.

Drobné červené cákance na několika stěnách místnosti také podle historiků dokazují brutalitu výslechů a zacházení s vězni v dobách komunistického režimu.

Stopy se našly při natáčení dokumentu s pamětníky před několik měsíci. Až teď ale pražský kriminalistický ústav potvrdil, že jde o lidskou krev. Mohla by patřit vězňům z komunistických padesátých let, které tam mučila Státní bezpečnost.

Ženský dvůr v bývalé krajské věznici na Cejlu, kde se za komunismu popravovalo oběšením | Foto: Filip Jandourek

„V roce 1956 byl ještě komunistický režim velice přísný, mučení pokračovalo. Proto se domnívám, že se nebáli tam tyto stopy nechat. Nepřišlo jim, že dělají něco, z čeho by je někdo mohl obvinit,“ vysvětluje historik.

„Stopy jsou asi 15 centimetrů od podlahy. Těsně u země se nikdo neohnul, aby to umyl, protože to na první pohled není vidět,“ podotýká Paleček. Historici teď chtějí zjistit, komu krev patřila. Podle Palečka zřejmě nepůjde o jednoho člověka.

Jedno z nejobávanějších míst v Československu

Komplex budov na Cejlu sloužil jako ženská věznice gestapa. Šibenice v brněnské věznici pak po nástupu komunismu patřila k nejobávanějším místům v Československu.

Oběti tu umíraly čtvrt hodiny a smrt byla velmi trýznivá a pomalá. Až loni se podařilo určit místo, kde se popraviště přesně nacházelo.

„Popravy probíhaly pověšením oběti na smyčku za krk a následným udušením, které trvalo od 15 až 20 minut, kdy teprve lékař mohl konstatovat smrt,“ popsal před časem historik Paleček. „Komunisté nechtěli či neuměli obětem zlomit vaz, a smrt proto byla velmi trýznivá a pomalá," dodal.

Pochybnosti kolem nálezu

Nad nálezem zapochybovala na sociálních sítích řada lidí, především kvůli příliš červené barvě krve. „Vypadá dost čerstvě,“ napsal jeden z uživatelů.

„Musíme brát v potaz to, jestli krev nebyla vystříknuta na už umytou část stěny. Je možné, že došlo k reakci s chemikáliemi. Je potřeba vzít v potaz i další prostředí. Není to otázka jen toho, že krev postupně degraduje a mění svou barvu,“ vysvětluje Petra Urbanová, vedoucí Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity, která se nálezem také zabývá.

Podobným pochybnostem se brání také historik Pavel Paleček. „Zaprvé v místnosti je vysoká vlhkost, protože je to barokní stavba, což na to má vliv. Zadruhé vždy záleží na podkladu. Zatřetí ta místnost má velmi malá okna u stropu. Nejde tam tedy slunce nebo denní světlo. Okna jsou navíc průhledná jen částečně,“ přibližuje Paleček.

„V místnosti byl také od roku 1956 do roku 2006 archiv. To znamená místnost, kde byly police až po strop, kam jdete jednou nebo čtyřikrát za rok,“ doplňuje historik.

Historik připouští, že zřejmě nikdo nedokáže určit přesné stáří několik desítek let staré krve. Všechny indicie ale podle něj naznačují, že jde skutečně o krev z doby před rokem 1956.

„Rozklad chemických složek, které jsme ve vzorku pozorovali, může nasvědčovat tomu, že jde o nález z 50. let,“ uzavírá Urbanová.

Linda Nguyenová, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme