Čeští středoškoláci stále pijí nadmíru alkoholu, nejvíce z celé Evropy

Závěry nejnovějšího průzkumu, který vznikl v rámci projektu Rakovina není náhoda, ukázaly, že skoro každý druhý student vypije za týden až tři piva, panáky nebo skoro půl litru vína. Čeští studenti pili nejvíce alkoholu v Evropě už před čtyřmi lety, kdy z jedné studie vyplynulo, že pět a více sklenic vypilo při jedné příležitosti častěji než třikrát za poslední měsíc 20 % středoškoláků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V některých kanadských provinciích je pití alkoholu na veřejnosti stále zapovězeno

V některých kanadských provinciích je pití alkoholu na veřejnosti stále zapovězeno | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0, Marieke Kuijjer

Středoškoláci se sklenicí alkoholu v ruce se hůře učí a snadněji se stávají závislými. Přesto řada dospělých pití dospívajících stále toleruje.

„V posledních letech se setkáváme s čímsi, co jsme skutečně dříve nevídali, a to jsou lidé, kterým je řekněme 30 nebo ani ne 30, kteří už dostali delirium tremens. A člověk si musí na takové delirium střádat mnoho a mnoho let pilným pitím. To je obrovský malér a je jasné, že ten člověk musel začít pít někdy ve 14, v 15 letech, než se tedy k takto závažnému stavu dopracoval,“ soudí odborník na závislosti Karel Nešpor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Květy Moravcové o závislosti mladých na alkoholu

Od občasné sklenky se k závislosti propracoval také Patrik, kterému je dnes 36 let:

„V podstatě to možná začalo už někdy v 18, kdy jsem už v 18 ve škole na střední dvakrát týdně pil, pátek, sobota, většinou na karnevalech, na zábavách, tam to začalo. A pak se to asi po nějakých pěti letech dostalo už na skoro každodenní potřebu a vynechával jsem tak maximálně jeden den v týdnu. Někdy to byl třeba i takový tah, že se buďto třeba pilo 10 dní v kuse, anebo že se pilo třeba v kuse, jako bez odpočinku, třeba dva dny nebo tři dny. Tam jenom spánek a od rána do večera se prostě...“

Na alkoholu byl závislý osm let. Pak ho varovné signály těla, kdy se mu zdálo, že přestává dýchat a zastavuje se mu srdce, přiměly nastoupit na detoxikační léčbu.

„Nejhorší bylo, když vidíš toho, kdo s tebou je na pokoji, jak ho prostě odvážejí nohama napřed. Nebo jak snášejí někoho z patra, kterého startovali půl hodiny a on to stejně nerozchodil. Nebo někdo, kdo se musí oběsit na prostěradle, aby to prostě skončil,“ líčí Patrik nepříjemné zážitky z léčebny. Díky nim se ale donutil na sobě pracovat.

I po sedmi letech abstinence se ale stále bojí, že se něco stane, závislost se mu vrátí a on znovu o všechno přijde.

Květa Moravcová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme