Čeští učitelé mají nejnižší platy v Evropské unii. Oproti jiným zaměstnáním si výrazně nepolepšili

Čeští kantoři mají vůbec nejhorší platy ve srovnání s kolegy z ostatních evropských států. Upozorňuje na to studie ekonomického institutu Cerge. Mzdy učitelů se navíc za poslední roky ve srovnání s průměrnou hrubou mzdou výrazně nezměnily.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Učitel (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Na začátku 90. let jsem na střední škole brala okolo 4,5 tisíce čistého. Odcházela jsem s platem okolo 25 tisíc čistého. V současné době kolegyně, které jsou těsně před důchodem, berou okolo 27 tisíc," popisuje pro Radiožurnál platy pedagogů v posledních letech Jiřina Kalivodová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští učitelé mají nejnižší platy v Evropské unii. Oproti jiným zaměstnáním si výrazně nepolepšili. Téma pro Pavlu Lioliasovou

Bývalá učitelka zeměpisu a tělocviku odešla do důchodu před dvěma lety. A i když platy českých pedagogů v posledních letech rostly, studie ekonomického institutu Cerge ukazuje, že pořád berou nejméně ze všech zemí Evropské unie i OECD.

„V mezinárodním srovnání to vychází tak, že průměrný český učitel má plat na úrovni 56 procent průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Dívali jsme se i na řadu jiných ukazatelů a ta zpráva je jednoznačná. Česká republika je na konci," vysvětluje pro Radiožurnál autor studie a ekonom školství Daniel Münich.

Průměrné platy českých učitelů se navíc při porovnání k průměrné české mzdě za posledních dvacet let téměř nezměnily.

„Chtěli jsme ukázat, že všechny sliby o tom, jak je vzdělání prioritou a jak některá z vlád zařídí zvýšení platů na důstojnou nebo motivační úroveň, byly sliby chyby. Učitelé si vůči ostatním zatím nepolepšili. Tohle je důležité pro generaci nových mladých lidí, kteří uvažují, nebo v Česku bohužel neuvažují o tom, že by chtěli být učiteli, protože už těm slibům nevěří," doplňuje Münich.

Průměrná hrubá mzda českého učitele se minulý rok pohybovala těsně pod třiceti tisíci. Třeba loni v září dostali pedagogové několik procent přidáno, ekonom Münich ale vysvětluje, že ve srovnání s dalšími profesemi si učitelé vlastně příliš nepolepšili.

„Současná česká vláda zvyšovala velmi výrazně platy všem ostatním zaměstnancům ve veřejném sektoru, takže se nakonec ukazuje, že zvýšením platů učitelů vlastně jen držela krok se zvyšováním platů ostatních zaměstnanců ve veřejném sektoru. Tím samozřejmě nemohla české kantory dostat ze zoufalé poslední úrovně kupředu," poukazuje Münich.

Kariérní řád pro učitele znovu projedná sněmovna

Jestli si učitelé od září polepší, by se mohlo rozhodnout už tento týden. Poslanci by měli v úterý znovu projednat kariérní řád pro pedagogy.

Ministr školství Stanislav Štech za ČSSD | Foto: Kateřina Šulová | Zdroj: ČTK

S pozměňovacími návrhy, třeba vyšším příplatkem za třídnictví nebo snížením počtu některých specializovaných činností ve školách - například zrušení logopeda nebo kariérního poradce - novelu do dolní komory vrátili senátoři. Ministr školství Stanislav Štech za ČSSD chce ale prosadit původní znění zákona.

„Pozměňovací návrhy Senátu se vůbec netýkají kariérního řádu. Jsou nesystémové a rozpočtově neodpovědné. Navýšení platů třídních učitelů, které jsme připojili do novely ke kariérnímu řádu, chceme zvýšit ze 400 až 1000 korun na 1000 až 1500. Formulujeme to intervalově, aby ředitel školy měl možnost podle okolností mzdu odstupňovat," uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál.

„Senátní návrh navrhuje rovnou jednorázově 3000 korun, to je zvýšení mnohem výraznější, které není vůbec rozpočtově zajištěno. Druhá věc je, že se navrhuje, aby se zrušily některé pozice. Je naprosto s podivem, jak někdo mohl odhlasovat zrušení pozice školního logopeda v situaci, kdy máme jasná data, která ukazují na narůstající počet dětí s logopedickými potížemi," dodal. Podle něj se změny vlastně netýkají kariérního řádu a vnesly by do škol spíš chaos. 

Kariérní řád rozdělí pedagogy do tří stupňů od začínajících po vynikající. Podle toho pak získají více peněz. Víc než 20 tisíc pedagogů ale podepsalo petici za jeho odmítnutí.

„Nejvíce se nám nelíbí, že se tam zvyšuje administrativní zátěž jak pro učitele, tak pro ředitele škol. Když se budou místo výuky zabývat administrativou, tak se rozhodně nezlepší kvalita výuky," vysvětluje Radek Sárközi z petičního výboru.

Pokud sněmovna kariérní řád schválí a zákon podepíše prezident, měl by začít platit od letošního září. 

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme