Čeští vojáci řídí výcvik NATO na Slovensku. ‚Cílem je odradit agresora od postupu na západ,‘ říká plukovník
Česko už téměř rok řídí mnohonárodní jednotku NATO ve středoslovenské Lešti. Velí vojákům z Německa, Spojených států, Slovinska a domácím Slovákům. Pro české vojáky jde o unikátní příležitost a velkou školu, říká velitel, plukovník Karel Navrátil. Jako úspěch hodnotí i historicky početnější vyslání příslušníků českých aktivních záloh na zahraniční misi.
Bojové uskupení Severoatlantické aliance pod českým vedením se v Lešti začalo formovat v dubnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Čeho jste od té doby dosáhli?
Za téměř rok, co už tady působíme, jsme si ověřili, že jsme schopní splnit, co se od nás očekává. To znamená posílit obranné schopnosti slovenské armády a stát se nedílnou součástí kapacit, které je slovenská armáda schopna v případě nějaké neočekávané události nasadit.
Naše bojové uskupení je třetím manévrovacím prvkem, který slovenská armáda potřebuje na zabezpečení své obranyschopnosti. Má svou první brigádu, druhou brigádu a v této chvíli má i nás.
V Lešti se už vystřídala úvodní nultá, pak první a současná druhá rotace. Jak ten dosavadní rok vypadal?
V průběhu roku se postupně nasazovaly jednotky, jejich bojové schopnosti se zesilovaly. Přesouvala se výzbroj, technika, zvyšovaly se počty vojáků. A vlastně se víc definovaly naše úkoly. Specifikovalo se, co se od nás očekává. Naše rotace už je plně schopná nasazení a plnění svých úkolů.
Slovenské bojové uskupení tvoří mnohonárodní prapor umístěný v Lešti a protivzdušná obrana dislokovaná na letišti Sliač. Proč právě tyto dva komponenty?
Během jednání na multilaterální úrovni došlo k identifikaci slovenských potřeb. Na základě toho se v NATO konsenzuálně rozhodlo, jaké typy jednotek nasadit. A proto NATO zabezpečilo protivzdušnou obranu pomocí systémů Patriot.
Plukovník Karel Navrátil vystudoval civilní obranu a nouzové plánování na Vojenské vysoké škole ve Vyškově. Absolvoval také Chemickou školu americké armády ve Fort Leonard Wood a armádní školu ve Washingtonu. Před nasazením v Lešti působil například jako velitel 31. pluku chemické ochrany Liberec a od roku 2020 jako zástupce náčelníka štábu pro operace na Velitelství pozemních sil v Olomouci. Jako vojenský chemik byl třikrát nasazen v operaci ISAF v Afghánistánu.
Stejně tak se identifikovaly nedostatečné schopnosti slovenské armády v pozemním elementu, a tak byly doplněné. V tomto složení by slovenská strana měla být schopna se v případě agrese efektivně bránit.
Umění bránit i útočit
Většina vaší práce leží v secvičování. Jaké schopnosti a kapacity teď má mezinárodní uskupení pod vaším velením?
To je vše obsaženo v tom označení manévrovací prvek. Jsme připraveni ve spolupráci se slovenskou armádou v případě ohrožení působit proti agresorovi.
Zahrnuje to obrovské penzum schopností a vojenských funkcionalit. Musíme se umět bránit, musíme umět útočit, musíme se umět stáhnout, musíme se umět přeskupit, přesunout a spoustu dalšího.
Severoatlantická aliance udržuje celkem 8 bojových uskupení na svém východním křídle. Čtyři z nich vznikly vloni v reakci na ruskou invazi proti Ukrajině. Kromě Slovenska také v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Slovenský parlament schválil přijetí až tří tisíc vojáků NATO. V Lešti je jich kolem tisíce.
V čem je tato mise pro českou armádu jiná oproti dosavadním zahraničním zkušenostem?
Primárně je třeba si uvědomit, že tahle mise je absolutně odlišná od těch předchozích. Ty byly obvykle pod nějakým mandátem, většinou Organizace spojených národů. Plníme úkoly odstrašení, anglicky deterence. To znamená, že se intenzivním výcvikem, který prezentujeme, připravujeme na případnou obranu.
V této chvíli náš operační úkol zní: prostřednictvím intenzivního výcviku a dalších opatření odradit případného agresora od toho, aby svoji agresi posunul směrem na západ.
Jaké zkušenosti zde získává česká armáda? Nebo je to pro vás standardní práce?
Není to standardní, protože pracujeme v mnohonárodním prostředí. V této chvíli jde o pět států. Komunikuje se primárně v anglickém jazyce. Pak tady máme techniku, která je poskládaná z těch zemí, které do bojové skupiny přispěly.
Tu techniku, lidi a postupy musíme sladit, sjednotit, dostat pod jednotné velení tak, abychom byli naprosto jistí v tom, že od velitele až po střelce z kulometu všichni vojáci vědí, co mají dělat, rozumí svým úkolům a přesně znají to, co dělá jeho soused.
Nový typ cvičení
Je to velká škola pro vojáky?
Já si myslím, že to je velká škola, protože takto se nikdy předtím necvičilo. Existuje samozřejmě řada mezinárodních cvičení, ale ta trvají třeba týden nebo čtrnáct dní. Tohle je výcvik, který trvá už téměř rok, což je unikum. Vojáci rotují po šesti měsících, a to je určitě někam posouvá.
Je to výzva pro každého z nás. Je to něco nového. Jste blízko domova, ale nejste doma. Jste uprostřed Evropy, ale žijete v lese. Je to vlastně nepřetržitý vojenský výcvik, který netrvá čtrnáct dní, ale trvá šest měsíců.
Zmiňoval jste techniku, kterou dovezly ostatní národy. Měli jste příležitost si osahat něco, k čemu se běžně nedostanete?
Začínali jsme tím, že všechny národy svoji techniku rozvinuly na jednom velkém shromaždišti. Vojáci šli dokola a dané obsluhy nás s tím seznamovaly.
Pomocí družic můžeme kontrolovat dodržování sankcí, říká ředitelka vojenského satelitního centra
Číst článek
Tahle technika umí to a to, převeze tolik a tolik lidí, má takovou a takovou výzbroj a její přínos pro naši jednotku spočívá v tom a tom. To byla první nezbytnost. Seznámit se s tím, kdo co má.
Ukazovali, jak se díky technice mohou krýt palbou, jak si vzájemně pomáhat, jakou mají spojovací techniku. Řešili jsme kompatibilitu munice. Od ráže pěchotních zbraní až po ty největší ráže, které jsou namontované na obrněných prostředcích.
Kolik se tady zatím vystřídalo českých vojáků?
Aktuálně v Lešti působí zhruba 450 českých vojáků. Celkem už to je lehce nad tisíc vojáků.
Právě tady v Lešti se zahraniční mise poprvé ve větším počtu účastní i příslušníci aktivních záloh. Jak to zatím hodnotíte?
Jen houšť! Jak říkáme my Češi. Tahle mise je přesně šitá pro vojáky aktivní zálohy. To, že nemají stejný výcvik jako profíci, tady lehce doženou, pokud chtějí a jsou motivovaní.
Aktivní zálohy netvoří žádný ohraničený celek, ale jsou rozptýleni do jednotek. Když půjdete, tak nepoznáte, kdo je ze záloh. Cvičí s ostatními a plní absolutně stejné úkoly jako ostatní vojáci. Tento styl nasazení v zahraničí je pro ně ideální. Protože po třech měsících tady si odnesou návyky profesionálních vojáků. A ty pak můžou předávat dál v rámci svých mateřských jednotek.
