Čeští vysokoškoláci často neumějí v praxi zhodnotit své vzdělání, říká analýza OECD

Čeští vysokoškoláci stále neumějí efektivně využívat svoje vědomosti ze studia v praxi. Na trhu práce jsou pak mnohdy neúspěšní a vydělávají si méně než jejich vrstevníci ze západoevropských zemí. Ukazuje to nejnovější analýza OECD PIAAC, která poměřovala schopnosti a úspěšnost mladých lidí v Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Slovensku, Polsku a Česku. Právě mladí Češi na tom nejsou podle zjištění nejlépe.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studentka | Foto: Fotobanka RGBStock

Když se uchází o práci mladý Belgičan, většinou mu u pohovoru nestačí jen vysokoškolský diplom. Musí prokázat i něco navíc - tedy to, jak dokáže vědomosti využívat.

„V zemích, kde je vysokoškoláků už relativně hodně, si firmy i státní instituce zjišťují, do jaké míry ti lidé skutečně mají za těmi diplomy kompetence, které se očekávají,“ vysvětluje spoluautor mezinárodní analýzy, sociolog Petr Matějů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analýza OECD popisuje nižší úspěšnost českých vysokoškoláků na trhu práce v porovnání s jinými evropskými zeměmi. Více od Petry Benešové

Zatímco v zemích střední Evropy, tedy i Česku, uchazečům o práci mnohdy stačí jen mít vysokoškolský diplom. A není tak podstatné, nakolik opravdu vědomosti umí využívat.

„Čistý vliv kompetence na příjem je u nás nula. Prostě to, že má někdo diplom, stačí. Zatímco v zemích proinovačně orientovaných je příspěvek těch kompetencí silný, v úrovni třeba 18 procent zvýšení příjmu,“ dodává Matějů.

Školy neučí studenty směřovat k výsledku

Na pozdějším uplatnění českých vysokoškoláků na trhu se podílejí také samotné vysoké školy, říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„Neučí je směřovat k určitému výsledku. To bych řekl, že zase naopak v těch posledních letech začínají docela dobře suplovat některé soukromé vysoké školy, protože si mohou dovolit angažovat špičkové manažery, špičkové techniky,“ upozorňuje Havlíček.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vztahu vzdělání a uplatnění na trhu práce mluvil rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek

V Česku, Polsku a na Slovensku také mladé lidi v jejich budoucí kariéře více ovlivňuje i to, jaké mají rodinné zázemí. Ženy si pak i při stejném vzdělání jako muži vydělávají i o třetinu méně.

Vysokoškolský diplom má v Česku stále větší váhu než v západních zemích. I proto, že absolventů univerzit je tady ve srovnání s evropským průměrem stále méně.

„Mnoho lidí se stále domnívá, řekl bych trochu po socialisticku, že stačí získat titul a tím pádem budou mít všude dveře otevřené. Ono to ještě několik let platit nepochybně bude, protože těch vzdělanějších lidí není stále tolik jako v západní Evropě. Ale čím dál tím více se bude klást důraz na to, odkud titul je, jak dál dotyčný pracuje ve svém oboru,“ upozorňuje Havlíček.

„Náš trh práce nedokáže dostatečně rozlišovat absolventy podle jejich kompetencí. Spíše se spoléhá na formální kritéria jejich vzdělání, případně odsloužené roky. Neexistuje u nás dostatečně silná vazba mezi kompetencemi absolventa a jeho příjmem,“ myslí si rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek a dodává:

„Personalisté si v řadě firem a organizací ulehčují práci a spoléhají na samotný formální diplom, nikoli na prověřování reálných kompetencí lidí.“

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme