Čeští žáci mají nadprůměrné znalosti občanské výchovy
Čeští žáci velice dobře ovládají znalosti z občanské nauky. Ukázal to mezinárodní průzkum 38 zemí světa. Českou republiku žáci vynesli na 18. místo.
„Možná je třeba mírnit nadšení z výsledků mezinárodního srovnání. Z 38 zúčastněných zemí jsme dopadli těsně nad průměrem. Když se podíváme na země EU, tam jsme naopak mírně podprůměrní. Tady existuje tradice předmětu,“ upozornil Petr Soukup z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Mezinárodní studie občanské výchovy také ukázala, že čeští žáci podporují demokratické hodnoty zhruba ve stejné míře jako jejich zahraniční vrstevníci. Nejvíce zdůrazňují svobodu slova, právo volit a rovnost. Zajímavým zjištěním je ale různorodá podpora rovného postavení mužů a žen ve společnosti.
Žáci téměř jednohlasně podporují rovnost práv, postavení v politice a stejné odměňování obou pohlaví. Současně více než polovina mladých souhlasí s tím, že hlavní prioritou žen by měla být výchova dětí.
Překvapivý je více než čtyřicetiprocentní souhlas s tím, že muži jsou způsobilejší k výkonu vysokých politických funkcí než ženy. Naprostá většina oslovených žáků se vyjádřila pro rovná práva pro etnické menšiny a přistěhovalce.
Soukup: Čeští žáci cítí přináležitost k EU
Pokud jde o znalosti o Evropě a Evropské unii, už čtrnáctiletí čeští školáci mají v této oblasti nadprůměrné znalosti. Čeští žáci nejlépe odpovídali na otázky, které se týkaly evropské měny.
Dotazník zaměřený na postoje českých žáků k Evropě a Evropské unii poskytl rovněž širokou škálu poznatků.
Ukázalo se, že čeští žáci mají slabší pocit evropské identity a sounáležitosti k Evropě než jejich vrstevníci z ostatních evropských zemí. Chlapci se cítí být Evropany více než dívky. Velká většina českých žáků je hrdá na to, že je Česká republika členskou zemí Evropské unie.
Mezinárodní studie také ukázala, že čeští žáci hovoří o evropských tématech významně častěji a také ve větší míře sledují tato témata v médiích.
„K Evropě se čeští žáci vztahují relativně pozitivně. Mají silný pocit přináležitosti k EU,“ uvedl Soukup.
Čeští osmáci se podle něho prýn nijak výrazně neliší od zahraničích kolegů:
„Nebyli jsme nijak extrémně výjimeční. Moc dobře nedopadlo pro český vzdělávací systém některé postojové záležitosti týkající se postojů k občanství a záležitosti týkající se budoucího chování žáků.“
Z výzkumu vyplývá řada poznatků pro výuku občanské výchovy. Učitelé nyní mají jasněji v tom, na čem je třeba u žáků zapracovat.
„Mohla by se více zapojovat spolupráce žáků, snaha o přemýšlení o vzájemných vazbách mezi různými věcmi, snaha o zdůvodňování rozhodnutí. Faktická znalost různých principů je jinak docela slušná,“ dodal Soukup.
