Čeští žáci mají podprůměrné znalosti
Čeští žáci neumějí dobře pracovat se svým mateřským jazykem. Ukazuje to poslední průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle něj jsou naši patnáctiletí studenti pod průměrným výsledkem zemí OECD. V matematice se Česká republika řadí k průměru, nejlépe si naši žáci vedou v oblasti přírodních věd. Mezi země s nejlepšími výsledky patří Korea, Japonsko, Finsko a Nový Zéland.
Výzkumu se zúčastnilo 250 tisíc žáků převážně 9. tříd a 1. ročníků středních škol ze zemí OECD. V oblasti práce s mateřským jazykem jsme z 31 zemí skončili na nelichotivém 19. místě. Podle ministra školství Eduarda Zemana je jedním z důvodů také to, že čeští žáci mají méně hodin literatury než studenti ostatních zemí. "Důraz co do počtu hodin i co do přístupu učitele je kladen většinou na mluvnickou část celé záležitosti, a té se věnuje 80 procent pozornosti, podstatně méně je věnováno literatuře, zejména na základním školství, na středních školách se to pak trochu psouvá a tradičně nejslabším bodem velmi často až okrajovým je to, co by mělo představovat vrchol celého jazykového vzdělávání, to znamená ten slohový výcvik." Na výsledcích se podepsala také rozdílná úroveň výuky na jednotlivých školách. Ministerstvo školství chce proto vytvořit univerzálnější typ školy. V návrhu školského zákona, který příští týden projedná sněmovna, ale vláda musela toto opatření stáhnout. Rezort se teď prý bude snažit, aby žáci pracovali víc individuálně.
V oblasti matematiky se podle ministra školství čeští žáci umístili v pomyslném žebříčku zhruba v polovině. "Poměrně velmi dobře na tom vycházíme v oblasti přírodních věd, kde jsme naopak s tou hodinovou dotací na tom dobře ve srovnání se světovým průměrem a kde také dosahujeme v těchto výzkumech celkem lepší úrovně, i když v tom světovém kontextu zase není nijak skvělá."
Podle národní koordinátorky světového výzkumu Jany Strakové se úroveň vzdělání na českých školách stále zhoršuje. "Česká republika je jednou ze zemí, kde byly shledány největší rozdíl mezi žáky jednotlivých škol. V praxi to znamená, že žáci gymnázií odcházejí ze školy vybaveni velmi vysokou úrovní čtenářských dovedností, jsou schopni pracovat s velmi obtížnými texty. Na druhé straně žáci středních odborných učilišť mají problémy mnohdy s řešením běžných čtenářských úkolů, které život a práce běžně přinášejí."
