Čeští žáci mají v mezinárodním srovnání nadprůměrné výsledky ze tří předmětů
České školství zaznamenalo úspěch. Žáci se zlepšili ve čtenářské gramotnosti, matematice i přírodních vědách a v mezinárodním srovnání dopadli nadprůměrně. V posledních letech přitom propadali. Ukázaly to výsledky průzkumů TIMMS a PIRLS, které testovaly děti z více než 50 zemí.
V České republice se do průzkumu zapojilo 4500 tisíce žáků a jejich rodičů a téměř 500 učitelů a ředitelů ze 177 škol.
Nejlépe si školáci poradili s úlohami z přírodovědy a skončili na 8. místě. Schopnost porozumět textu jim vynesla 14. místo a matematické znalosti 22. místo. Podle odborníků je i přes výrazný úspěch stále co zlepšovat.
Redaktorka Klára Bílá zjišťovala, jak dopadli čeští školáci v mezinárodním srovnání
„Kdybychom se podívali na výsledky podrobněji, tak zjistíme, že naši žáci si vedou dobře v živé přírodě, to znamená nauka o rostlinách, o zvířatech, ale v neživé přírodě, což jsou vlastně jakési počátky fyziky, chemie, tam máme horší výsledek, vlastně podprůměrný,“ říká Vladislav Tomášek z České školní inspekce.
Co se čtenářské gramotnosti týče, českým žákům šlo zejména vyhledávání informací v textu, zbytek byl slabší.
„Samozřejmě, že jim jde vyhledávání informací, to jsou takové ty otázky, kdo je hlavní postava, kde se to odehrává, to je velmi jednoduché. A naopak co jim nejde, je posuzování textu. Mají třeba posoudit stanovisko autora nebo ten text nějak interpretovat, porovnat třeba dvě rozdílné informace,“ vysvětluje Iveta Kramplová z České školní inspekce.
Vladislav Tomášek z České školní inspekce ohodnotil výsledky mezinárodních výzkumů
Podle učitelky Marcely Zobalové z pražské Malostranské základní školy čtou děti čím dál méně. Tato škola to však nenechává jen tak.
„My samozřejmě u dětí čtení podporujeme, dáváme rodičům nějaké možnosti, například jsme donutili děti, aby se zapojily do programu Čtení pomáhá. Spolupracujeme s knihovnami, popřípadě i tady u nás ve škole probíhá nějaké autorské čtení,“ říká učitelka.
Nejhůře z testovaných předmětů, i když stále nadprůměrně, zvládli školáci matematiku. Oproti předchozímu průzkumu z roku 2007 se přesto jedná o zlepšení. Znalosti malých Čechů jsou srovnatelné se slovenskými a rakouskými školáky.
Odborníci dlouho upozorňovali, že se od roku 1995 výsledky českých žáků zhoršují, aktuální výsledky jsou proto přijímány s nadšením. „Je to nepochybně změna trendu. Musíme samozřejmě počkat na další výzkumy v příštích letech, jestli skutečně celé české školství dosahuje zlepšujících se výsledků,“ připouští ministr školství Petr Fiala.
Průzkum: Děti chodí nerady do školy
Ministr poděkoval českým učitelům. Nadprůměrné výsledky přičítá zejména reformě škol a osnov. V poslední době se také podnikají kroky na podporu čtenářské a matematické gramotnosti.
„Hovoří se o tom, že to jsou vlastně první žáci, první generace, která postupuje podle nových kurikulárních programů, podle rámcových vzdělávacích programů, ale určitě za to nemůžou jenom tyto programy. Myslím si, že to je hlavně v tom, že se asi začala věnovat větší pozornost učitelům, učitelé dostali větší autonomii a ta se zřejmě projevuje na klimatu školy, případně se to samozřejmě potom odráží i do dalších věcí a konečným důsledkem je zlepšování výsledků,“ potvrzuje Tomášek.
Příspěvek k výsledkům průzkumu natočila i s učiteli a žáky redaktorka Klára Bílá.
Průzkum ovšem také ukázal, že čeští kantoři jsou v porovnání s ostatními spíše nespokojení. Ministr slíbil, že motivací pro učitele bude kariérní řád, který začne platit od roku 2015.
„Existuje určitá korelace mezi spokojeností učitelů a pozitivními výsledky jejich žáků, proto je naprosto správné ještě více pracovat s učiteli, více je motivovat. Proto pracujeme na kariérním systému, který by měl dodat našim učitelům jakousi jistotu, novou motivaci a prestiž pedagogickému povolání,“ upozorňuje Fiala.
Průzkum přinesl ještě jeden zajímavý výsledek – české děti prý nerady chodí do školy. Šéfredaktor informačního webu o školství Česká škola Janek Wagner si myslí, že v tom odráží vztah rodičů současných školáků ke škole.
„Vezměme si, kdo je rodičem dětí, které jsou ve škole. Je to generace, která zažila taková ta katastrofická devadesátá léta, která znamenala ve svém důsledku také jakýsi negativní pohled na vzdělání, že to vzdělání není symbolem úspěchu. To je otázka situace ve společnosti, to není otázka těch dětí,“ říká Wagner.
I on přičítá dobré výsledky v testech tomu, že zavedení nových vzdělávacích programů funguje. Připojil však i některá „ale“.
„Ta modernizace školství, ta reforma školství na základních školách, se zdá, by mohla pokračovat. Bohužel ale zatím ministerstvo pokračuje v těch chaotických změnách, které začal ministr Dobeš a je tady stále ještě reálné nebezpečí, že se to zase může zhoršit a vrátit zpátky,“ uzavírá Wagner.
