Výběr z médií: cestovní kanceláře bez pojištění, výdaje státu na poradce a další miliardy nemocnicím

Stovkám českých cestovních kanceláří kvůli koronaviru chybí pojištění a hrozí jim konec. To je titulek pátečních Hospodářských novin. Deník E15 píše o výdajích státu na poradce a Deník N informuje o dodatečných miliardách pro nemocnice, kterým se nepodařilo získat finance v tzv. klikací soutěži ministerstva pro místní rozvoj. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Firo Tour, Cestovní kancelář

Stovkám cestovek hrozí konec, mají potíže se získáním pojištění, píšou páteční Hospodářské noviny (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Regionální Deník

Letošní žně komplikuje deštivé počasí, protáhly se o několik týdnů. Všímá si toho regionální Deník. Půda je podmáčená a těžké zemědělské stroje na ní nemůžou vyjet. Nejhůře na tom jsou zemědělci v Karlovarském kraji, před sebou totiž ještě mají asi polovinu sklizně, naopak většinu úrody už sklidili v Jihomoravském kraji.

Klimatolog: Studie neříká, že za povodně v Německu může změna klimatu, ale přispěla k intenzitě srážek

Číst článek

Pokud se počasí neumoudří, obávají se zemědělci menší sklizně a horší kvality produkce, než bývá obvyklé. Obilí, které stojí na vodou nasáklých polích, můžou snadno napadnout plísně. Kromě horší kvality plodin se zemědělci obávají taky zvýšení ceny produktů, a to hlavně kvůli dalším nákladům na jejich vysoušení.

A chladné počasí s dešťovými přeháňkami teď nepřeje ani finálnímu zrání hroznů vinné révy. Bobule se už podle vinařů nalévají na maximum a někteří tak mají kvůli dešťům obavy z popraskání a případného šíření plísní a hnilob na méně zdravých hroznech. Stejně jako žně tak bude o několik týdnů posunuté i vinobraní. Některým rostlinám ale vlhkost naopak prospívá, je to hlavně listová a plodová zelenina, vyjmenovává regionální Deník.

Deník N

Nemocnice, které na jaře neuspěly v takzvané klikací soutěži o evropské dotace, by peníze nakonec dostat mohly. Píše o tom Deník N. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová za hnutí ANO chce mezi ně dodatečně rozdělit miliardy korun. Návrh vládě plánuje podat do 2 týdnů.

Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělovalo v první polovině května skoro osm miliard korun z evropských peněz z dotačního programu REACT. Nemocnice měly díky dotacím postavit nebo modernizovat zařízení, ve kterých se starají o pacienty s rakovinou, se srdečními a duševními onemocněními nebo se závažnou obezitou. Řada nemocnic ale neuspěla, protože nestihla žádost kliknutím na počítači včas podat. Samo ministerstvo šéfům nemocnic na jaře rozeslalo e-mailem rady, jak rychle a správně klikat, uvádí Deník N.

Teď chce Dostálová svůj původní postup podle Deníku N napravit. Mezi nemocnice plánuje na projekty rozdělit dodatečných víc než 5 miliard korun. Podle liberecké nemocnice je to výsledek nátlaku nemocnic, které se kvůli rozdělování dotací pomocí klikání obrátily na soud, a není to tak prý vstřícné gesto ministryně. Dostálová to ale odmítá, o žádnou klikací soutěž podle ní nešlo a tvrdí, že všechny projekty procházejí hodnocením.

E15

Poradci státu si letos zatím vydělali 70 milionů korun. Spočítal to deník E15. Podle něj mělo největší výdaje na externí poradce a advokáty tradičně ministerstvo financí. Celkem jim zaplatilo za první pololetí 20 milionů korun, oproti loňsku je to o polovinu méně. Utrácelo hlavně za advokáty zastupující Českou republiku v mezinárodních arbitrážích.

Ministerstvo financí očekává letos schodek 7,7 procenta HDP. Zlepšilo i odhad vývoje ekonomiky

Číst článek

Roční náklady na externí odborníky dosahují v posledních letech stovek milionů korun, podobnou částku je možné podle E15 očekávat i letos. Vláda za své volební období utratila za externí poradce zatím nejvíc v roce 2018 - celkem 400 milionů korun. Ministerstva využívají odborníky k poradenství v různých oblastech. Úřad ministryně financí Aleny Schillerové za hnutí ANO si nechal radit ohledně Benešových dekretů a třeba ministerstvo pro místní rozvoj najalo poradce ke stavebnímu zákonu, veřejným zakázkám nebo k dotacím.

Nejméně – 700 tisíc – utratilo za externí poradce ministerstvo životního prostředí. A vůbec nejmenší náklady za externí poradce měl Úřad vlády, zhruba 300 tisíc korun. O ministerstvech vnitra a kultury se E15 nepodařilo získat data. Kromě externích poradců si ministři platí taky osobní poradce, kteří tvoří samostatnou účetní kapitolu. Například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD zaměstnává čtyři, ještě předloni jich ale bylo třináct. A třeba premiér Andrej Babiš letos vyplatil 160 tisíc korun za poradenství od bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly.

Lidové noviny

Nedostatek dílů zasáhl po automobilovém průmyslu i domácí spotřebiče. Informují o tom Lidové noviny, podle kterých tak můžou do prodejen přijít i s ročním zpožděním. Nedostatek materiálu se týká velkých spotřebičů - třeba ledniček a praček. Za problémem stojí opožděné dodávky materiálu z Číny a dalších asijských destinací kvůli koronavirové krizi a problémům v dopravě.

Například obchody Datart si stěžují na výpadek některých modelů praček, nabídka se jim snížila na polovinu. Jednou ze značek, na kterou musejí zákazníci čekat, je neměcká Miele. Podle serveru Tageschau musel výrobce kvůli nedostatku polovodičů do řídicí jednotky omezit produkci praček v německém městě Gütersloh a poslat zaměstnance na 2 dny v týdnu domů. Podobný krok udělala i jeho česká dceřiná firma v Uničově.

Květinářství navyšují ceny. Kvůli pandemii je rostlin a kytek nedostatek, klesla i poptávka

Číst článek

Problémy s dodávkami dílů řeší i švédský řetezec nábytku Ikea, kterému chybí ve skladových zásobách desítky položek. Za zpoždění může lodní doprava z Asie a hlavně z Číny. Předevčírem se po 2 týdnech otevřel terminál v největším přístavu světa Ning-po, který byl uzavřený kvůli výskytu koronaviru. Přetížení dopravy a zpoždění zásilek bude tím, že rejdaři využívali jiné menší přístavy, přetrvávat v řádech měsíců. A zvýšily se taky přepravní náklady.

Hospodářské noviny

Stovkám cestovek hrozí konec, mají potíže se získáním pojištění. To je titulek pátečních Hospodářských novin. Nejvýznamnější světové zajišťovny jako Munich Re považují odvětví kvůli víc než rok trvající covidové krizi za krajně rizikové. Obávají se, že ji české cestovní kanceláře neustojí. Pojištění proti krachu přitom mají cestovky ze zákona povinné.

Pojištění si cestovní kanceláře sjednávají u domácích pojišťoven, které se na případném plnění podílejí asi z 30 procent. Větší část, přibližně 70 procent, pokrývají zahraniční zajišťovny. Například cestovní kancelář Alexandria upozorňuje ministerstvo pro místní rozvoj na tento problém už několik měsíců. Výsledek je ale podle ní nulový. Resort se brání tím, že zvažuje úpravu stávajícího garančního fondu, který zatím funguje jen jako dozajišťovací nástroj. Přispívají do něj všechny kanceláře a peníze se z fondu čerpají většinou jen tehdy, když pojistné plnění nestačí na pokrytí všech ztrát krachujících firem.

Na konci července působilo v Česku 624 cestovek, meziročně jich ubylo přes 150, některé přerušily činnost a jiné zkrachovaly. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež tvrdí, že největší potíže získat pojištění budou mít menší a středně velké firmy, které se zaměřují na jednu konkrétní destinaci, nebo se specializují na sportovní zájezdy.

Mf DNES

Ovoce u silnic není vaše. Upozorňuje na to Mf DNES a připomíná, že aleje včetně plodů většinou patří správcům komunikací. U silnic první třídy a dálnic, na kterých se jezdí rychle, lidi ovoce nesbírají, jiná situace je ale u silnic druhé a třetí třídy, které mají na starost kraje. O tom, jestli si lidi ovoce můžou odvézt, rozhoduje konkrétní krajská správa.

Kde řidiči nejčastěji bourají? Nový portál mapuje nejrizikovější místa na českých silnicích

Číst článek

Své ovoce si hlídají například silničáři v Olomouckém kraji. Pokud někoho přistihnou, jak ho sbírá, řeší to místo pokuty ale většinou domluvou. Stromy k očesání nabízejí po dohodě a zaplacení fixního poplatku 50 korun za strom. Propracovanější systém na česání mají silničáři na Vysočině. Tam jsou poplatky rozdělené zvlášť podle druhu ovocného stromu. Nejlevnější jsou jabloně, třešně a višně, ty je možné očesat za 30 korun na jeden strom. A nejdražší jsou švestky, jeden strom vyjde na stokorunu.

Ideálně si lidi mají stromy zamluvit měsíc dopředu. Zájemce dostane cedulku, která se na strom pověsí, aby bylo jasné, že je strom zamluvený, popisuje Mf DNES. Většina krajů je ale benevolentnější a sběr ovoce u silnic nereguluje. Lidi ale upozorňuje, že očesávání stromů blízko silnice může být i nebezpečné.

Daniela Tollingerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme