Charismatický vůdce, který si nenechal poradit. Emilu Ščukovi uškodily spory mezi Romy

Jedna z prvních politických stran, která vznikla krátce po revoluci v roce 1989, se jmenovala Romská občanská iniciativa. Založil ji a z pozice předsedy vedl prokurátor Emil Ščuka. Už v období komunistického Československa se hlásil k romství a po změně režimu chtěl vytáhnout do popředí romskou elitu. Strana přezdívaná zkratkou ROIka se ale v politice zásadně neprosadila. Sám Ščuka se proto začal věnovat kulturním projektům a vzdělávání Romů.

Zapomenutí lídři Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník Mezinárodní romské unie Emil Ščuka při vystoupení na světovém kongresu Mezinárodní romské unie v roce 2000 | Foto: David Neff / Mafra | Zdroj: Profimedia

„I my Romové se řadíme k vám, k občanům a k vlastencům. V této vlasti jsme se narodili a chtěli bychom zde žít.“ To je Emil Ščuka ještě jako pražský prokurátor během sametové revoluce na Letné.

Předsedou Romské občanské iniciativy se stal o dva měsíce později. Strana získala ve federálním parlamentu a národních radách celkem osm křesel, poprvé a naposledy.

Emil Ščuka hned v červenci 1990 zorganizoval první ročník světového festivalu Romfest v Líšni u Brna. Vystoupilo tam tenkrát přes dva tisíce umělců, které vidělo 25 tisíc diváků, mezi nimi řada ministrů a také prezident Václav Havel. 

Z politiky ke kulturním akcím 

První ročník Romfestu je dnes považovaný za nepřekonaný kultovní festival. Porevoluční nadšení ale zmizelo a příkopy mezi většinou a Romy se začaly zvětšovat. Došlo k rasovým vraždám, začal exodus Romů do Velké Británie a hrozba znovuzavedení vízové povinnosti.

„Ztrácejí nebo ztratili určitou naději na to, že by se jejich život tady změnil. I když média s radostí uvádějí, že odcházejí za ekonomickým štěstím, myslím si, že to není pravda,“ řekl tehdy Emil Ščuka v pořadu Romale. 

Jako významná autorita hájil Ščuka práva Romů i nadále, čím dál víc se ale věnoval kulturním akcím, pořádal vzdělávací kurzy pro Romy a nakonec začal zakládat školy. Politika mu nešla, říká po letech jeho přítel a romský aktivista Karel Holomek. 

„Měl obrovské charisma, ovšem nebyl si toho vědom. Byl ignorant v politických věcech a nedal si v tom poradit. Během následujících dvou tří let zcela zmařil ten dobrý program, který nastartoval. Dnes je jeho role v romských věcech nulová.“ 

Emil Ščuka je ředitelem Mezinárodní konzervatoře v Praze, kde studují jak romští, tak neromští studenti. 

Úspěch, který nejde zopakovat 

Podle Jindřicha Šídla, šéfreportéra serveru Seznam Zprávy, neměl projekt samostatné romské politické strany od začátku valnou šanci na úspěch, pokud šli do voleb sami.

„V roce 1990 byla situace úplně jiná. Romská občanská iniciativa získala poslance proto, že kandidovala na kandidátkách Občanského fóra,“ vysvětluje Šídlo a dodává, že poslankyní za ROI byla třeba i Klára Samková. 

Jindřich Šídlo | Foto: Khalil Baalbaki

Emil Ščuka byl jako lídr charismatický, ale podle Šídla mu uškodily spory mezi romskými lídry. Sám Ščuka vedl spor i se svými vlastním poslanci, kterým vyčítal, že jsou málo pracovití, a byli ve sporu i o to, jestli má Československo zůstat jednotným státem, nebo se má rozdělit. 

Konec strany přišel až v roce 2009, kdy byla rozpuštěna kvůli nepředkládání výročních finančních zpráv, i když podle Jindřicha Šídla končila už od 90. let.  

Ľubomír Smatana, Jana Přinosilová, Markéta Bidrmanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme