Chemikálie pro těžbu břidlicového plynu jsou prý každým rokem ekologičtější

Starosty obcí z Náchodska a Trutnovska nepřesvědčila dnešní schůzka se zástupci firmy Hutton Energy, která by chtěla v tomto regionu provést průzkum ložisek břidlicového plynu. Společnost sice získala souhlas ministerstva životního prostředí, obce se obávají ekologických dopadů a odvolaly se. Redaktorka Karolína Rezková se zeptala výkonného ředitele těžařské firmy Hutton Energy Davida Messiny, jak bude společnost postupovat dál.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace proti těžbě břidlicového plynu v Náchodě

Demonstrace proti těžbě břidlicového plynu v Náchodě | Foto: Jiří Fremuth | Zdroj: Český rozhlas

My jsme starosty v celém kraji požádali, aby společně s místními občany zvážili možnosti průzkumu těžby břidlicového plynu. Věříme, že přestože jsou tu některé oblasti, které nejsou vhodné pro průzkum, tak v jiných oblastech by mohli využít příležitost, kterou jim nabízíme.

Přemýšleli jste o tom, že by s vámi na průzkumných pracích spolupracovaly české firmy?

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor redaktorky Karolíny Rezkové s výkonným ředitelem těžařské firmy Hutton Energy Davidem Messinou

Ano, my vlastně chceme využít české firmy pro veškeré práce. Jedinou výjimkou, kde možná budeme potřebovat mezinárodní pomoc, je proces hydraulického štěpení.

Kdy jste původně chtěli s průzkumem začít?

Je to plánováno na období pěti let. První dva roky by se měly věnovat analýze poznatků, které už máme, a těch, které získáme. Pokud ta data vyhodnotíme pozitivně, pak během třetího a čtvrtého roku bychom potenciálně vyvrtali průzkumný vrt.

Proč jste si pro průzkum vybrali Českou republiku a ne třeba Polsko, kde je přece jen vstřícnější nálada vůči těžbě břidlicového plynu?

V Polsku už máme licenci na průzkum území o rozloze přes pět tisíc kilometrů čtverečních, takže tam už podnikáme poměrně ve velkém. Jsme přesvědčeni, že některé oblasti v České republice mají podobný potenciál a chceme zjistit, zda je to pravda nebo ne.

Těžba břidlicového plynu budí v Evropě rozporuplné pocity

Číst článek

Viděl jste krajinu v té oblasti a připadá vám vhodné umístit tam těžební věže?

Některé oblasti pro to určitě vhodné nejsou, o tom není pochyb. Na východě území, kde bychom měli dělat průzkum, je mnoho míst, na která se vztahuje ochrana přírody Natura 2000 nebo tam prostě není vhodný reliéf krajiny. Ale na západě průzkumné oblasti jsou místa, která vhodná jsou.

A ještě na závěr otázka k technologii – štěpící kapalina obsahuje vodu, písek a chemikálie. Jaké chemikálie byste použili?

Na tom dnešním setkání jsem vysvětlil, že pokud jde o kapalinu, která se používá k hydraulickému štěpení, každým rokem se její složení zlepšuje. A za tři čtyři roky, kdy bychom se chystali vrt udělat, jsem si jist, že chemické složení, které bychom použili, by bylo mnohem ekologičtější, než jaké je dnes. Takže náš závazek vůči České republice je, že až budeme dělat hydraulické štěpení, použijeme k tomu ten nejekologičtější roztok.

Grafické schéma způsobu těžby břidlicového plynu, včetně nalezišť v Česku

Karolína Rezková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme