OVĚŘOVNA: Strašák jménem ‚chitin‘. Látka spojovaná s konzumací hmyzu zbytečně děsí i v ‚řetězácích‘
Údajně životu nebezpečná látka chitin, paraziti a řada latinských názvů. Řetězový e-mail, který se od poloviny března dostal v několika případech také do schránky Ověřovny, varuje před konzumací hmyzu. Jak ale upozorňuje Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jde o sérii nesmyslných tvrzení. „Chitin v sobě mají i kvasinky a houby. Museli bychom se tak zříct i smaženice či piva,“ vyvrací fámy pro server iROZHLAS.cz
„Dobré vědět...,“ takto začíná řetězový e-mail, který během března dorazil s žádostí o ověření v několika verzích do schránky Ověřovny. E-mail je sestavený jako varování před konzumací vybraných druhů hmyzu, které se mohou jako potraviny podávat.
Cvrčci i sarančata už se přidávají třeba do těstovin. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti
Číst článek
E-mail je přitom variací na příspěvky, které se šíří sociálními sítěmi už nejméně rok. Původně se tyto fámy objevily v anglojazyčných skupinách na sociálních sítích, odkud během minulého roku přešly do českého kontextu. Na konci ledna pak na sociálních sítích sbíral tisíce reakcí a sdílení prakticky totožný, do češtiny přeložený příspěvek, který ve spolupráci s ověřovateli z agentury AFP například Facebook označil jako „zavádějící“.
Řetězový e-mail se přesto od původního sdělení liší. Je stručnější, psaný spíše jako výčet informací. Uvozuje ho na emoce cílící předmět „Vtip, či skutečnost?“ či „Čtěte a držte si čepice!“. A spojuje několik hoaxů o konzumaci hmyzu dohromady.
Autor, vystupující pod zjevně falešným jménem Tony Wick, v něm využívá nelogicky velké množství interpunkce. Operuje s latinskými a odbornými výrazy, které mají zvýšit důvěryhodnost prezentovaných informací.
Jenže jak poznamenává Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, většina z nich je použitá špatně, což vypovídá o tom, že autor tématu ve skutečnosti nerozumí.
Vzdát se piva?
Ústředním tématem e-mailu je látka s názvem chitin, kterou obsahuje povrch těla hmyzu, takzvaná kutikula. Tvrzení, že chitin „poškozuje vnitřní orgány člověka“, je podle Votýpky nesmyslné. Podle něj jde o prakticky nečinnou látku, která nemá, jak by lidskému organismu škodila.
„Navíc je obsažen i v houbách a ty přece jíme bez obav. Navíc kvasinky, které mají v sobě také chitin, vyrábějí pivo, takže to bychom se museli zříct i houbové smaženice a piva,“ poukazuje na nedostatky šířeného e-mailu.
I proto je podle Votýpka naprosto nesmyslné i tvrzení, že zmiňovaný chitin způsobuje „atopický dermatitis, rakovinu či lupus“, o kterých se e-mail zmiňuje. „Rakovina? Totální nesmysl, nikdy se žádná spojitost neprokázala,“ upozorňuje s tím, že velice vzácná je i pouhá alergická reakce na chitin.
„To, že má někdo alergii na mořské plody, nesouvisí s chitinem, stejně tak alergie na takzvané prachové roztoče nesouvisí s chitinem,“ říká.
Vědci z Ostravské univerzity v Ostravě (OSU) pak doplňují, že ke spojení chitinu s rakovinou mohla vést dezinterpretace některého z vědeckých článků a studií (například zde).
Jiří Pergner z Přírodovědecké fakulty OSU pak upozorňuje, že v případě atopické dermatitidy by mohl mít chitin přesně opačný účinek, než e-mail zmiňuje. „Podle některých zdrojů se jeví, že by mohl mít chitin pozitivní účinek při její léčbě,“ říká s odkazem na dva vědecké články.
Paraziti
Že by hmyz lidský organismus infikoval parazity, které podle e-mailu také obsahuje, odborník pokládá rovněž za nepravděpodobné.
„Hmyz má v sobě jen výjimečně parazity, patogeny, které by se do nás dostaly pozřením. Navíc by se muselo jednat spíše o volně žijící hmyz, pokud pochází z chovu, je šance na jeho nákazu mnohem menší. Navíc chovy jsou (alespoň formálně) pod veterinárním dohledem,“ říká Votýpka.
Larvy a cvrčci. Evropská unie rozšířila seznam hmyzu určeného k jídlu
Číst článek
Lidé navíc jí hmyz jen málokdy za syrového stavu. „Hmyz většinou projde tepelnou úpravou, která případné patogeny zničí. Tedy je to stejné jako u většiny ostatních potravin,“ říká s tím, že naprostým nesmyslem je pak tvrzení, že by se těchto parazitů nedalo nijak zbavit. „To je blbost, pochopitelně existuje léčba,“ konstatuje.
E-mail zmiňuje i dvě takzvaná éčka, která označují produkty z hmyzu. Snaží se tak hoax šířený o „chitinu“ spojit s příspěvky ze sociálních sítí, které upozorňovaly ve stejném smyslu také na nebezpečnost těchto látek. Opět, podle Votýpky, naprosto nesmyslně. „Ano, jsou to přírodní barviva pocházející z červce nopálového a červce lakového. A co s tím?“ říká.
Jak uzavírá, konzumace hmyzu (který byl k tomu účelu i oficiálně schválený) není nijak nebezpečná. A to v případě, že se člověk neživí pouze hmyzem, což by byla jednostranná výživa.
Naopak poukazuje na výhody, které konzumace hmyzu může mít. „Je to trochu jiné spektrum látek, takže je výhodné kombinovat s jinou živočišnou stravou,“ říká. Naopak je ale zdrženlivý v otázkách často zmiňované udržitelnosti.
„Záleží na podmínkách chovu a celého zpracovatelského řetězce. Také je důležitý aspekt finanční, u nás je hmyz dražší než jiné živočišné bílkoviny,“ uzavírá.
Co dělat, když mi přijde řetězový e-mail?
Podle vedoucího programu ověřování informací a mediálního vzdělávání Jaroslava Valůcha z organizace Transitions je to každého věc. Jestliže člověka podobné zprávy obtěžují, je nejjednodušší e-mail smazat a nijak na něj nereagovat. Ne přiliš šťastnou variantou je podle odborníka konfrontace odesílatele, která zpravidla vede ke konfliktu mezi bývalými spolužáky nebo kolegy, kteří jsou často původci těchto zpráv. V případě, že chce někdo informaci skutečně ověřit, měl by ji srovnat z informacemi z dalších, důvěryhodných zdrojů. Jestli si ale sám není svými schopnostmi jistý, je možné absolvovat také kurz, kde školení odborníci lidi se základními ověřovacími technikami seznámí.
