‚Proč to trvá tak dlouho?‘ Piráti interpelovali ministra Brabce kvůli neveřejným datům o počasí

Vysvětlete, proč si Český hydrometeorologický ústav účtuje (ČHMÚ) za data „velmi nepřiměřené“ ceny. S takovou interpelací vystoupil minulý týden ve sněmovně poslanec Ondřej Profant (Piráti). O objasnění žádá ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Jak totiž už dříve upozornil server iROZHLAS.cz, česká data o počasí patří mezi jedny z nejdražších v Evropě.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO

Ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO | Zdroj: Úřad vlády

Server iROZHLAS.cz zmapoval příjmy ČHMÚ a zjistil, že ústav svá data a služby prodává prakticky výhradně státní správě, a navíc za ceny, které jsou v evropském srovnání přemrštěné. Na základě tohoto článku nyní pirátský Poslanec Ondřej Profant interpeloval ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

„V případě prodeje dat státním institucím se jedná pouze o přesouvání finančních prostředků z jedné kapitoly do druhé. Těm soukromým subjektům účtuje velmi nepřiměřené částky,“ stěžoval si během interpelace Profant. „Kdy tato data zveřejníte. Proč to tak dlouho trvá? Proč se bráníte rozsudku soudu?“ ptal se poslanec.

Česká data o počasí patří k nejdražším. ‚Meteorologové si na sebe musí vydělat,‘ hájí praxi ministerstvo

Číst článek

Ministr Brabec nebyl během interpelace v sále, na odpověď má tak podle jednacího řádu sněmovny 30 dní. „Věc nyní nebudeme komentovat, vyčkáme na rozhodnutí soudu,“ reagoval ministr Brabec na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Soud o data

Pro připomenutí: datový novinář Jan Cibulka v roce 2015 požádal ČHMÚ o poskytnutí historických dat o teplotách a srážkách. Odmítavé rozhodnutí ústavu a následně i ministerstva životního prostředí napadl žalobou, na základě které letos v červenci Městský soud v Praze nařídil zveřejnění dat.

Ministerstvo životního prostředí se proti rozsudku brání kasační stížností, o které Nejvyšší správní soud doposud nerozhodl.

Resort ale v kasační stížnosti píše, že hydrometeorologický ústav si na sebe musí vydělat.

„ČHMÚ je příspěvkovou organizací, u níž se předpokládá, že svou činností produkuje výnosy. Může tak nastat situace, kdy z odborné činnosti ČHMÚ bude neoprávněně profitovat třetí osoba. ČHMÚ oproti tomu ztratí možnost využívat výsledků své odborné činnosti,“ stojí v dokumentu.

V prohlášení kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nicméně stojí, že všechna dostupná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně zveřejněna. Ministerstvo životního prostředí se ale snaží u soudu zabránit zveřejnění historických meteorologických záznamů. Na kauzu jako první upozornil server iROZHLAS.cz.

Když městský soud v Praze nařídil hydrometeorologickému ústavu, aby zveřejnil historická měření teplot a srážek, vypadalo to jako formalita: zveřejňování státem sebraných informací slibuje vláda ve svém prohlášení. Ministerstvo životního prostředí ale cituje obavy z výpadků příjmů hydrometeorologů a zveřejnění informací snaží zabránit kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Z ČEHO SE PŘEDPOVÍDÁ POČASÍ

Pro předpovídaní počasí je nutné pracovat s měřeními za celou Evropu, případně dokonce z celého světa. Proto se meteorologické organizace dohodly na vytvoření balíku potřebných informací, které sdílejí. Jeho cena je nyní 110 tisíc euro za rok.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme