Chrtí závody si v Česku získávají své příznivce
Je to vášeň – shodují se chovatelé chrtích dostihů. Každý víkend nervózně posedávají u závodišť a sledují, jak se jejich bleskurychlý šampión žene za umělou návnadou. I přesto, že české chrtí dostihy nemají takovou tradici jako například ve Velké Británii, každým rokem jim propadá stále více nadšenců. Jsou i takoví chovatelé, kteří pro své psy budují luxusní klece a pokoje, v nichž mají zvířata mnohdy větší komfort než lidé.
„Tady máme šestiměsíční štěňata, která přistála 3. srpna z Austrálie,“ ukazuje Zdeněk Grondol a vytahuje dva malé chrty z venkovních klecí. Fenka mu přitom boří čumák do černobílého obleku. Když se ocitne ve větším výběhu ještě s dalšími greyhoundy, začne boj o gumové hračky. Mladí chrti pojmenovaní po luxusních módních značkách mají i luxusní bydlení. To, co se na první pohled může zdát jako prostorné ubytování pro majitele, jsou pokoje pro psy.
„Nahoře můžou spát, mají tam i speciální matrace nebo ručníky,“ vysvětluje Zdeněk Grondol. „A tady jsou fenky, naše princezny, jedna se jmenuje Channel a druhá Dior,“ zmiňuje ještě. Pokoje jsou vyzdobeny podle povahy psa. Některé pokoje vypadají jako pro princezny, v jiných bychom našli třeba graffiti.
Psí bydlení v České greyhound dostihové federaci manželů Grondolových připomíná spíše penzion. Chrti mají svoji kuchyň, koupelnu s perličkovou lázní, masážemi a pásem na běhání. Zdi zdobí plakáty a fotky, z nichž se zubí fenky s korunkou na hlavě. Štěňata mají polepené stěny číslicemi a písmeny jako v pokoji prvňáčka. Na své první dostihy si ještě počkají. Jejich starší sourozenci už však zdatně sprintují za návnadou.
Před závodem je prý vždycky vybudí hudba. „Všichni jsou nabuzení a pořádně jim tluče srdce. Obvykle dokážou běhat rychlostí až 65 kilometrů za hodinu,“ říká k tomu Zdeněk Grondol.
Chrti se v minulosti využívali jako lovečtí psi. Hlavně pro svou brilantní schopnost dohonit kořist. Instinkt lovce si zvířata uchovala i v dostizích, které se poprvé konaly ve Velké Británii na konci 19. století a postupně se staly oblíbené po celém kontinentě. Stejně tak v Česku.
Je sobota odpoledne a na dostihovém závodišti v Kolíně jsou právě na trati první chrti. Dlouhými skoky se ženou po oválu za mechanickou návnadou, která před nimi rychle ujíždí. Ani v cíli nechtějí svoji návnadu pustit.
„Podle času nebo jiného systému se vyčlení nejlepší pes do finále, kde spolu závodí jen ti nejrychlejší,“ nastiňuje chovatelka Markéta Kalousková. „Tyto závody se začaly běhat po druhé světové válce. Před tím se pořádaly spíš jen ukázkové závody,“ popisuje tradici.
Český Klub chovatelů chrtů anglických dostihových plemen má v současné době 150 členů. Každým rokem však majitelé štíhlých psů přibývají a vozí zvířata i na závody do zahraničí. „Každý majitel se chce někam posunout, aby viděl výsledky a měl čemu fandit,“ domnívá se chovatel Vilém Zuvač.
Do koňských dostihů mají závody chrtů v Česku ještě daleko. Běžeckou dráhu nelemují žádné tribuny s diváky a na psy se nesází horentní sumy. U kolínského závodiště naopak panuje pohoda, pejskaři posedávají ve stínu u kávy a čekají, až jejich šampión přijde na řadu. Piplají si ho na závod už od malička, což potvrzuje i veterinářka Kateřina Tandlerová. „Nějakým bílým hadrem nebo kůží se hýbe už čtyřtýdenním štěňatům. Jde vlastně o první dostihovou přípravu štěněte,“ popisuje.
Chrtí závody se konají ve více než dvaceti zemích světa. Nejoblíbenější jsou v angloamerických zemích.
Zvětšit mapu dostihového závodiště v Kolíně
