Některým lidem na Karvinsku se za socialismu žilo lépe. Mluvme o tom a neohrnujme nos, říká Lednická

Jedna z prvních cest prezidenta Petra Pavla směřovala na Karvinsko, kde ho ve volbách porazil Andrej Babiš. Nedávné zasedání vlády se zase uskutečnilo v Jeseníku. Co regionům přináší návštěvy vrcholných politiků? A z čeho plyne současná nostalgie některých obyvatel Karvinska po minulém režimu? Hostem podcastu Chyba systému byli Apolena Rychlíková, David Klimeš a Karin Lednická.

CHYBA SYSTÉMU Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chyba systému

Chyba systému | Foto: Vladimír Staněk | Zdroj: Český rozhlas

Při návštěvě Karviné dostala manželka prezidenta Eva Pavlová symbolicky na přivítanou román Šikmý kostel od Karin Lednické, ve kterém se autorka zabývá historií města a přináší zajímavý kontext k dnešní debatě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si 2. díl podcastu Chyba systému

Podle Lednické může kniha veřejnosti, ale i přímo politikům pomoct pochopit to, co se v současnosti děje na Karvinsku. Pochopit aktuální problémy regionu totiž není možné bez porozumění tomu, co předcházelo.

Přestože politici do regionu jezdili i dříve, podle Lednické se mu potřebná pozornost nevěnovala.

„Miloš Zeman tam vyhrál volby, koneckonců spousta jiných tam vyhrála volby. Myslím, že to je jedním z důvodů, proč volby dopadají tak, jak dopadají. Politici tam sice jezdili, nevzpomínám si ale, že by například Miloš Zeman projevoval nějaký hlubší zájem o dění v regionu. Přišel na náměstí, bodře pohovořil k lidu a odjel domů,“ shrnuje Lednická.

Symbolická hodnota Pavlovy návštěvy

Novinářka Apolena Rychlíková přitom podotýká, že ani Petr Pavel při své návštěvě nevykročil ze své bezpečné zóny a nenavštívil místa, která navštívit mohl.

Objektivitu jsme zúžili na pseudovyváženost. Novináři často jen mechanicky měří čas, říká Moravec

Číst článek

„Podívat se na gymnázium nebo sfárat do dolu je symbolicky atraktivní. Je to populární věc, ale bez hlubšího porozumění reálným socioekonomickým problémům i odlišné historiografické trajektorii,“ říká Rychlíková.

Novinář David Klimeš však podotýká, že od prezidenta nelze očekávat žádné exekutivní kroky.

„Nečekejme od prezidenta, že to je premiér. Chápu, proč těsně po přímé volbě existuje tak vysoká podpora nově zvoleného prezidenta. Prostě proto, že ještě nic nepokazil. Máme ho tak všichni rádi, ale není to premiér,“ upozorňuje.

Pavel si podle něj při návštěvě mohl vybrat jiná místa, symbolická hodnota je však velice důležitá. Na druhou stranu Klimeš problematizuje výroky vlády, která si při zasedání na Jesenicku pochvalovala zdejší lázeňství.

„Myslím si, že Jesenicko v tuto chvíli potřebuje jiné informace, než že se tam znovu nakopává lázeňství a že je tam dobrý pramen k pití,“ vysvětluje.

Okleštěný přístup k regionům

Podle Apoleny Rychlíkové je hlavním problémem přístup, kdy se společnost na regiony upíná pouze v době voleb. „Mělo by nás přitom zajímat to mezidobí, a ne jen několik hektických měsíců. Mám pocit, že se vždycky řekne: ,Teď jsou volby, tak se zase podíváme, jak to tam dopadlo, a chvilku se nad tím budeme rozčilovat‘,“ říká Rychlíková.

Taková debata se podle ní točí především kolem několika málo hesel, jako je bydlení, exekuce, vzdělání, nedostatečná infrastruktura ve zdravotnictví, absence kultury, vylidňování regionů nebo ekologická krize. Po volbách však diskuse vždy odezní.

Sociolog: Všichni horníci se nemohou přeučit na IT specialisty. Je třeba podporovat nový průmysl a služby

Číst článek

Karin Lednická přitom upozorňuje, že karvinský region má obrovské množství problémů. Často zmiňovaný odklon od uhelné těžby je přitom pouze posledním článkem dlouhého řetězce.

„Ten započal v roce 1945 Košickým vládním programem, který stanovil, co bude během následujících let naplňováno. Bavme se o tom, že zanikla celá města a nikdo se těm lidem neomluvil. Nikdo neřekl: ,Nám je líto, že desetitisíce lidí byly vyhnány z domovů, přišly o veškeré společenské vazby a žily ve zdevastované krajině‘,“ vysvětluje Lednická.

Současná nostalgie po minulém režimu, která se v důsledku projevuje na volebních výsledcích v Moravskoslezském kraji, je tak podle Lednické obrovskou zkratkou, jak poukázat na aktuální problémy, s nimiž se potýkají a které pramení z historických ran v těchto regionech.

„Bavme se o tom, že zanikla celá města a nikdo se těm lidem neomluvil.“

Karin Lednická

„Když slyším někoho říkat, že za minulého režimu bylo lépe, snažím se opravdu dopídit, co k takovému výroku člověka vede. Ti lidé nejsou zvyklí uvádět věci do kontextu, řeknou to napřímo. Je to způsob, jak vyjádří, že se jim žilo lépe a mnohdy se jim objektivně žilo lépe.

Je velmi ošidné říkat potom o člověku, že je hloupý a nechápe to či ono. Teď jde o to ptát se jich, proč se jim žilo lépe, a mluvit s nimi o tom, ne ohrnovat nos a říkat, že tomu nerozumí a že my to víme mnohem lépe. To je cesta do pekel,“ uzavírá Lednická.

Audiozáznam naleznete nahoře v článku.

Anna Rychnovská, Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme