Vláda schválila odměny pro pracovníky v první linii. Potvrdila harmonogram rozvolňování
- Chytrá karanténa je pro Česko klíčový projekt. Díky ní už podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly nebude nutné dělat plošná opatření. Připomněl také, že chytrá karanténa neznamená vzpomínkovou mapu, ta je ale její důležitou součástí.
- Ministr Adam Vojtěch (za ANO) dodal, že důležitá je rychlost. V souvislosti s tím vyzval veřejnost, aby si stáhla do chytrých telefonů aplikaci eRouška.
- Vláda ve čtvrtek schválila odměny pro zdravotníky a pracovníky sociálních služeb.
- Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) potvrdil harmonogram rozvolňování opatření, jehož další vlna začne v pondělí 11. května.
- Zákon o mimořádných opatřeních, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii, vláda na čtvrtečním zasedání schválila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu řekl, že sněmovna předpis projedná v řádném procesu se zkrácenými lhůtami, nikoli ve stavu legislativní nouze.
Roman Prymula uvedl, že místo současných plošných opatření půjde Česko nyní cestou rychlých řešení dílčích epidemií. „Pointa systému je, abychom byli co nejrychleji mohli zachytit pozitivní případy v populaci a co nejrychleji eliminovat její kontakty“, řekl náměstek ministra zdravotnictví.
Chytrá karanténa se rozeběhla naplno. Podle Prymuly odhalí dvě třetiny kontaktů nakaženého
Číst článek
Chytrou karanténu otestovala například situace v chebské nemocnici. „V tuto chvíli jsme tam odebrali asi šedesát procent vzorků a zbytek nabereme zítra. Testovali jsme zaměstnance i jejich rodiny,“ dodal. Právě místa v příhraničí, zejména s Německem a velká města jsou v současné době lokálními ohnisky spojenými s nemocí covid-19.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o chytré karanténě jako o klíčovém projektu. „Musíme uvolňovat plošná opatření a mít připravená chytrá řešení. Není to jen o vzpomínkových mapách, je to i o odpovědnosti každého z nás a využití všech technologií, které máme aktuálně k dispozici“, uvedl.
V této souvislosti připomněl aplikaci eRouška, která je v současnosti k disposici pro mobilní telefony se systémy android a od pondělí i pro od pondělí i pro iPhony.
„Chceme podpořit aplikaci eRouška, aby i lidé v metru viděli, že si ji mohou stáhnout. Prosím, stáhnete si ji, protože nám tím ohromně pomůžete,“ řekl ministr zdravotnictví.
Andrej Babiš mluvil o nové verzi chytré karantény. „Můžeme říct, že původní projekt chytré karantény jsme zvládli a jsme schopní ho dnes zrealizovat. Připravuje se sofistikovanější druhá verze projektu,“ řekl premiér.
(Text pokračuje pod online reportáží.)
O fungování chytré karantény mluvil už ve středečním speciálu Radiožurnálu Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
„Známe situaci v Uničově, na Litovelsku a okolí, v té uzavřené oblasti, která byla dva týdny v karanténě. Viděli jsme, že takové opatření je nesmírně účinné. Hrozilo masové šíření, uzavřením té oblasti se tato věc zastavila. Máme historický důkaz toho, že na lokální úrovni může chytrá karanténa fungovat,“ řekl.
Program aktuálně pomáhá řešit například i situaci v chebské nemocnici, která je jedním z ohnisek onemocnění.
Obavy
Kritici projektu často hovoří o tom, že jde o velký zásah do soukromí obyvatel, kteří o sobě musí sdílet citlivá data. Podle průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas však vyplývá, že se Češi úniku informací neobávají.
Exkluzivní průzkum: Češi se úniků osobních údajů pro chytrou karanténu neobávají
Číst článek
„Jestli lidé vědí, jaké všechny společnosti se podílejí na zpracování dat, že třeba v rámci chytré karantény jsou data sdílená na cloudových úložištích Amazonu a podobně. Myslím, že pokud by tyto informace doputovaly k lidem, řada z nich by byla rezervovanější,“ uvedl k průzkumu Jan Vobořil, ředitel spolku Iuridicum Remedium, který se ochranou osobních dat zabývá.
Chytrou karanténu spustila vláda na celém území na začátku května. Projekt používá k odhalování případů nemoci covid-19 moderní technologie, například údaje z mobilních telefonů.
Odměny
Vláda schválila odměny pro pracovníky v první linii. Na jedné straně bude rozdělena odměna ve výši jedné miliardy korun pro zdravotníky. Podle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by každý zdravotník měl dostat odměnu 40 tisíc korun měsíčně. Peníze budou vypláceny zpětně od března celkem třikrát.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb: Respirátory nejvyšší třídy nemá 90 procent zařízení
Číst článek
Odměn se dočkají i zaměstnanci v sociálních zařízeních. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) informovala o rozdělení odměny 5,2 miliardy korun.
„Pracovníci, kteří byli v první linii - tedy v přímém kontaktu s nakaženým - od státu dostanou 40 tisíc korun hrubého měsíčně. Zaměstnanci zařízení, kteří se nedostali do přímého kontaktu s nakaženým - například kuchařky, uklízečky - dostanou 20 tisíc korun. Kde se koronavirus nevyskytoval, bude udělena odměna zaměstnancům 10 tisíc korun,“ řekla ministryně Maláčová na tiskové konferenci.
Zákon o mimořádných opatřeních
Ministerstvo zdravotnictví spustilo audit. Některé certifikáty k respirátorům mohly být falešné
Číst článek
Zákon o mimořádných opatřeních, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii, vláda na čtvrtečním zasedání schválila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu řekl, že sněmovna předpis projedná v řádném procesu se zkrácenými lhůtami, nikoli ve stavu legislativní nouze.
Předpis s omezenou účinností do konce roku tak nevyřeší platnost aktuálních opatření i po konci nouzového stavu, který trvá do 17. května. Plán kabinetu pro rozvolňování omezení končí až 25. května.
Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 má podle navrhovaného textu platit v klíčových pasážích do konce roku. Jeho cílem je dočasně doplnit předpis o ochraně veřejného zdraví, který bude nadále obsahovat obecná ustanovení.
Opatření by mohl resort vydávat po předchozím souhlasu vlády a jen v nezbytném rozsahu na nezbytnou dobu, v odůvodnění musí vysvětlit aktuální epidemiologická rizika. V případě hrozby prodlení může resort opatření nařídit sám, ale pokud by je vláda do 48 hodin nepotvrdila, pozbyla by platnosti.
Ministerstvo zdravotnictví by mělo podle návrhu do konce roku kvůli likvidaci epidemie či při nebezpečí jejího opětovného vzniku mít možnost nařídit mimořádné opatření s celostátní působností, kterým přikáže určitou činnost či zakáže nebo omezí některé služby.
Návrh zmiňuje oblasti veřejné dopravy, obchodu a výroby, obchodní centra, kadeřnictví a obdobné služby, koupaliště, hromadné akce či vysoké školy.
