Marián Hajdúch: Chytrá karanténa není jednoduchý projekt. Věřím, že se rozjede do konce dubna

Epidemiolog Roman Prymula před dvěma týdny tvrdil, že už po Velikonocích bude chytrá karanténa fungovat plošně po celé republice. Datum jejího spuštění se ale stále s jistotou neví. Kde se projekt zadrhnul? A dokáže nahradit plošná omezení? „Už se postupně rozbíhá. Úspěšně na ni najeli hygienici Jihomoravského a Středočeského kraje,“ říká ředitel Ústavu molekulární a transplantační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marián Hajdúch.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

rouška, chytrá karanténa, koronavirus | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Realizujeme něco nového a ne úplně jednoduchého z hlediska logistiky. Těmi plošnými opatřeními jsme si koupili čas na to, abychom mohli zavést selektivní opatření a být v rámci omezování více selektivní a méně plošní,“ vysvětluje Marián Hajdúch, který je členem pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro chytrou karanténu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Skutečnost, že léčivo skončí na jedné cestě neznamená, že se mu neotvírá cesta u jiného onemocnění, říká Marián Hajdúch

Projekt by měl s využitím dat od operátorů ochránit hlavně nejohroženější skupiny obyvatel.

„To je jen malý střípek, který může epidemiologům a nejen jim pomoct. Podstata chytré karantény je velmi rychlá identifikace, testování primárních kontaktů a celý systém elektronických opatření, které umožňují reálnou akci rychleji a efektivněji,“ říká Hejdúch.

Marián Hajdúch věří, že by projekt dokázal nahradit plošná opatření proti šíření koronaviru.

„Jako způsob efektivního zabránění šíření nákazy plošná opatření známe a fungují mnoho let. Systém chytré karantény je hodně založený na nových technologiích a byl v poslední době ozkoušen v několika zemích, ve kterých se osvědčil,“ nastiňuje v rozhovoru s Tomášem Pancířem.

Lék je na cestě

Antivirotikum Remdesivir, které dostával i český pacient, má podle britského výzkumu dvoutřetinovou účinnost.

„Myslím, že je docela pravděpodobné, že toto léčivo bude u nejtěžších případů účinné. V USA a Číně probíhají řádné klinické studie. To jsou studie kontrolované placebem, které by měly být rozklíčované koncem dubna. Potom budeme mít detailní informace o tom, jestli je léčba účinná, nebo ne,“ popisuje Marián Hajdúch.

Chytrá karanténa se testuje už ve čtyřech krajích, brzy by se mohly využívat i údaje z platebních karet

Číst článek

„Máme v podstatě velké štěstí, že se takové léčivo vyskytlo,“ myslí si a dodává, že „lék byl vyvinut na zcela jiné onemocnění a díky tomu, že byl v klinickém hodnocení daleko, může se užívat v rámci soucitného podání.“

Zvláštní chování viru

Před týdnem v rozhovoru pro ČTK Marián Hajdúch zmínil, že koronavirus vědce stále překvapuje svým biologickým chováním. „V první řadě bych řekl, že postihuje preferenčně určité populace lidí, a to že mladí jedinci jsou vůči infekci relativně odolní. To neznamená, že se nemůžou infikovat, ale to, že nemoc u nich má lehký průběh.“

Naopak starší jedinci jsou nemocí velmi výrazně zasaženi. „Taková věková distribuce je poměrně neobvyklá. Překvapujících věcí je mnohem víc. Ať už je to odolnost vůči zevnímu prostředí, způsob šíření a komunitní přenosy,“ říká.

Rozdíly jsou prý i mezi evropskými zeměmi. „Nejsou jenom genetické a rasové, ale zejména společenské. Například typicky jižní národy žijí zcela jiným komunitním životem, než jsme zvyklí my a to si myslím, že se může velmi výrazně podílet na rychlosti a způsobu šíření,“ vysvětluje Marián Hajdúch v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Tomáš Pancíř, Vojtěch Laštůvka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme