Rok Chytré karantény: systém na začátku nebyl vůbec připravený, dnes se přes něj řeší i očkování
Přesně před rokem začala v Česku fungovat takzvaná Chytrá karanténa. Pomocí údajů z mobilních telefonů a platebních karet měla pomáhat hygienikům s trasováním pohybu nakažených koronavirem a jejich rychlou izolací. Od projektu si vláda slibovala, že nahradí plošná protiepidemická opatření. Všechna očekávání ale Chytrá karanténa nenaplnila. V současnosti řeší její tým třeba i kapacity testovacích míst nebo registraci k očkování proti koronaviru.
Chytrá karanténa měla ulevit hygienikům a zjednodušit proces vyhledávání a trasování rizikových kontaktů nakažených. S konceptem přišla skupina technologických firem a IT nadšenců COVID19CZ.
Stát systém pod záštitou ministerstva zdravotnictví, armády a Národní agentury pro komunikační a informační technologie spustil v době, kdy v Česku denně přibývaly jen desítky potvrzených případů nákazy koronavirem. I proto tehdy část hygieniků namítala, že zavedení Chytré karantény jejich práci neulehčí. Na výtky reagoval tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„Myslím si, že jsme si to postupně vysvětlili. Systém je připravován na to, aby byl schopen zvládnout podstatně větší zátěž, než je ta stávající. Postupně se s tím na krajských hygienických stanicích personál sžívá,“ komentoval Prymula.
Problémy s připojením
Tým Chytré karantény ale i po několika měsících od spuštění projektu narážel na to, že hygienickým stanicím chybělo technické vybavení, třeba počítače nebo kvalitní připojení.
Příspěvek Izolačka hlášení kontaktů nezlepšil. Podle Svrčinové Češi dál přiznávají průměrně jedno setkání
Číst článek
„Bohužel na to systém nebyl v žádném případě připraven. Není to jenom o jedné hygienické stanici, například centrále, ale o územních pracovištích, které máme pod sebou. A ty jsou na různé úrovni, včetně třeba datového spojení. Jsou prostory, kde nemají vůbec signál, ústředny z roku 1998 i starší,“ popisoval loni v září jeden z tvůrců systému armádní specialista Petr Šnajdárek.
Na podzim navíc hygienici nestíhali trasovat kontakty kvůli nedostatku telefonních operátorů. Vláda na to reagovala zavedením formuláře pro takzvané sebetrasování. Formulář sice nenahradil práci hygieniků, díky předvyplnění některých dat se ale mohla zkrátit doba hovoru s nakaženým. Aktuálně je podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové operátorů dost i díky zapojení externích call center.
„V současné době, pokud trend bude setrvalý, tak kapacity jsou dostatečné. Pokud se budeme bavit o opravdu vážné situaci, tak se kapacita pohybuje mezi 16 až 20 tisíci případy denně, které jsou schopni kolegové z hygienických stanic a call center vytrasovat včetně jejich kontaktů,“ uvedla Svrčinová.
Sběr i analýza dat
Zatímco na přelomu loňského jara a léta se Chytrá karanténa soustředila hlavně na tvorbu vzpomínkových map nakažených, teď řeší i jiné úkoly.
U každého rozhodnutí je i určité procento obav, říká hygienička Svrčinová ke kritice plánu rozvolňování
Číst článek
„Týká se to hlavně sběru a analýzy a potom i následné publikace dat. Velké množství dat, co se týče odběrů, laboratorních vyšetření, testování, trasování. Dneska je to hodně o očkování, to znamená registrace, rezervace na očkování a tak dále. Je z toho dnes rozhodně velký systém,“ přibližuje vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla.
K trasování měla přispět i mobilní aplikace eRouška. Podle hygieniků ale v praxi příliš nepomáhá, protože si ji nainstalovalo málo lidí. Teď jich je zhruba 1 milion a 650 tisíc. Kvůli mutacím koronaviru se v březnu změnil algoritmus aplikace, minimální doba setkání pro vyhodnocení rizikového kontaktu se tak z původních 15 minut zkrátila zhruba na 7 minut. eRouška taky začala fungovat i za hranicemi díky propojení s obdobnými aplikacemi jiných evropských států.
