Čínský vliv na českých univerzitách? Školy spolupráci s ambasádou odmítají, ČVUT dělá kontrolu

  • Příspěvky na fotografické soutěže na Vysoké škole ekonomické, společný výzkum s Huawei na Vysokém učení technickém v Brně nebo seminář o kultuře a jazyku pro pracovníky z Ostravské univerzity. Taková je čínská stopa na českých univerzitách.
  • Redakce iROZHLAS.cz se s dotazy na spolupráci s čínskou ambasádou v Česku, případně s čínskými firmami nebo institucemi, obrátila na všech 26 českých veřejných vysokých škol s výjimkou Univerzity Karlovy.
  • Zájem o čínské aktivity v českém akademickém prostředí totiž vyvolaly právě události na nejstarší české univerzitě. Její univerzitní výzkumníci podle Aktuálně.cz prostřednictvím soukromé firmy inkasovali peníze od čínské ambasády za konference a přednášky na půdě univerzity.
  • Většina veřejných vysokých škol jakoukoliv spolupráci s čínskou ambasádou či s čínskými firmami odmítá, případně připouští jen „běžnou“ akademickou spolupráci. Například České vysoké učení technické ale kvůli vyloučení jakýchkoliv pochybných aktivit zahájilo vnitřní kontrolu.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S dotazy na spolupráci s čínskou ambasádou v Česku, případně s čínskými firmami nebo institucemi, se server iROZHLAS.cz obrátil na všech 26 českých veřejných vysokých škol s výjimkou Univerzity Karlovy.

S dotazy na spolupráci s čínskou ambasádou v Česku, případně s čínskými firmami nebo institucemi, se server iROZHLAS.cz obrátil na všech 26 českých veřejných vysokých škol s výjimkou Univerzity Karlovy. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Zpráva o financování předmětů na veřejné vysoké škole v České republice ze strany cizí vlády je překvapivá. I když vedení ČVUT nepředpokládá, že by podobná situace byla kdekoli na naší škole, chce se o tom ujistit vnitřní kontrolou, ta si však vzhledem k velikosti univerzity a rozsahu našeho smluvního výzkumu pro firmy vyžádá čas,“ uvedl pro iROZHLAS.cz prorektor Českého vysokého učení technického v Praze Zbyněk Škvor.

Kauza kolem Univerzity Karlovy

V  roce 2015 šéf Střediska bezpečnostní politiky na UK Miloš Balabán, finanční ředitelka střediska Mirka Kortusová a univerzitní výzkumníci Jan Ludvík a Libor Stejskal založili soukromou společnost, kterou pojmenovali totožně jako již existující univerzitní zařízení, tedy Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o. Server Aktuálně.cz na konci října informoval, že na konto této soukromé společnosti čínská ambasáda poslala více než milion korun.

Akce, jež soukromá společnost čínské ambasádě fakturovala, přitom měly vyznívat ve prospěch současného čínského režimu, navíc je na půdě univerzity oficiálně pořádaly organizace, které jsou placené ze školního rozpočtu - kromě univerzitního Střediska bezpečnostní politiky také Česko-čínské centrum. I to založil a vedl Balabán.

Na místní fakultě elektrotechnické byla například v roce 2003 otevřena společná laboratoř s čínskou firmou CNR zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti elektrické trakce. Podle Škvora v současné době navíc probíhá jednání o pokračování spolupráce. Univerzita ale jako jediná přistoupila k celkové kontrole.

Reaguje tím na zprávy z minulých týdnů, které se týkají pražské Univerzity Karlovy. Čínská ambasáda měla podle zjištění Aktuálně.cz skrytě platit konference, které na ní probíhaly pod záštitou rektora Tomáš Zimy. Ze stejného zdroje byl hrazen minimálně jeden kurz o současné Čínské lidové republice a výhodách Nové hedvábné stezky, kterou Peking buduje.

Peníze tekly přes soukromou firmu Středisko bezpečnostní politiky, v níž figuruje odborník na bezpečnost a dnes už bývalý tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloš Balabán. Minulý týden kvůli tomu na univerzitě také skončili akademici, kteří jsou do kauzy zapleteni.

Redakce iROZHLAS.cz ve světle aktuálních událostí na nejstarší české univerzitě oslovila všech 25 dalších veřejných vysokých škol s dotazy, zda můžou podobné aktivity spojené s čínskou ambasádou a případné ohrožení akademických svobod vyloučit. Na otázky reagovalo 19 z nich.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima | Zdroj: Profimedia

‚Nespolupracujeme‘

České veřejné vysoké školy propojení s čínskou ambasádou či čínskými firmami v Česku svorně odmítají. Striktně jakoukoliv „čínskou stopu“ popřela třeba Univerzita v Hradci Králové, ústecká Univerzita J. E. Purkyně, brněnská Mendelova univerzita, brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita, Západočeská univerzita v Plzni, zlínská Univerzita Tomáš Bati i opavská Slezská univerzita, pražská zemědělská univerzita nebo Janáčkova akademie múzických umění v Brně.

„V případě spolupráce s režimy, které jsou objektivně označovány za nedemokratické, což Čína beze vší pochybnosti je, musí být taková spolupráce (byť čistě vědecká) nastavena na základě transparentních a férových pravidel. Politika do vědy nepatří a pakliže by vědeckou spolupráci podmiňovaly politické ústupky například autoritářským režimům, pak takovou spolupráci vnímáme jako nemyslitelnou.“

Jakub Novák ( Univerzita Hradec Králové)

„Jsme často oslovováni čínskými univerzitami nebo zprostředkujícími agenturami k navázání spolupráce. Jednáme s partnery v Číně pouze tehdy, pokud se jedná opravdu o konkrétní studentský projekt nebo o konkrétní uměleckou aktivitu. Většinou se doposud jednalo spíše o zdvořilostní komunikaci,“ uvedla Tereza Petáková z Akademie múzických umění v Praze, která rovněž spolupráci odmítla.

„Přímo nespolupracujeme, ale v případě návštěvy reprezentantů čínských uměleckých škol jsme v kontaktu s oficiálními čínskými představiteli v ČR,“ uvedla tajemnice rektora Akademie výtvarných umění v Praze Markéta Strnadová.

„Na Masarykově univerzitě neexistuje žádná institucionální spolupráce s čínskou ambasádou ani čínskými firmami. V loňském roce navštívila naši filozofickou fakultu čínská ambasadorka, šlo o standardní návštěvu, jakých ročně na univerzitě probíhají desítky snad ze všech koutů světa,“ napsala redakci Tereza Fojtová z brněnské univerzity.

Výstavy a výzkum

Rizika spojená s čínskou spoluprací v českém akademickém prostředí popisuje sinoložka Olga Lomová, podle níž jsou univerzity otevřenou společností akademických svobod, která je tolerantní k nejrůznějším názorům a perspektivám. „Chápeme akademický prostor jako prostor diskuse a svobodné výměny názorů. V Číně jsou některé názory okamžitě cenzurované a je vybíráno, co je vhodné a přípustné z ideologického hlediska. My necháváme názory z Číny zaznívat. Takže čínská strana má zcela legitimní prostor – i z našeho hlediska – aby se projevovala po svém,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz.

I když ale české univerzity spolupráci s čínskou ambasádou či s čínskými firmami odmítají, často i na nich proběhly akce, kde Čína roli sehrála. „Vysoká škola ekonomická s čínským velvyslanectvím či firmami nespolupracuje,“ uvedla za školu Martina Mlynářová. Zároveň ale nevyloučila dílčí spolupráce na úrovni fakult, například Centra asijských studií univerzity.

Konference financované Čínou měly propagandistický ráz, tvrdí sinolog. Podle Zimy šlo o soukromou aktivitu

Číst článek

„To v uplynulých třech letech uspořádalo dvě soutěže spojené s výstavami fotek studentů VŠE – fotky z Číny či Asie obecně. V obou případech se zapojila i čínská ambasáda pod vedením velvyslankyně Ma. Na jednu výstavu přispěla menším finančním darem – cca 20 tisíc korun na tisk fotek, občerstvení, ceny pro studenty atd., na druhou výstavu poskytla některé věcné ceny pro studenty,“ dodala Mlynářová s tím, že partnery soutěže byl i časopis Lidé a země nebo nakladatelství Verzone a zapojení čínské ambasády prý podle ní nebylo ničím podmíněno a nic na něj nenavazovalo.

Spolupráci vyloučilo i Vysoké učení technické v Brně s jedinou výjimkou několik let starého výzkumu s čínským gigantem Huawei. „Jediná přímá spolupráce s čínskou firmou, kterou jsem dohledala, byla v roce 2015 na společném výzkumu s firmou Huawei, což už bylo v letošním roce medializováno. Spolupráce tehdy byla mezi CEITEC VUT, University of Birmingham a společností Huawei. Naši odborníci byli osloveni coby přední světoví specialisté v oblasti získávání elektrické energie z mechanického pohybu,“ popsala za univerzitu Radana Koudelová.

Mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Štěpán Kuděj spolupráci nespecifikoval. „Veškeré vztahy s Čínou a Jihočeskou univerzitou souvisí pouze se vzděláváním a výzkumem a jsou zcela standardní,“ uvedl pouze.

Výuka jazyka i čínské centrum

Intenzivnější aktivity, které jsou spojené s Čínou, probíhají třeba na Ostravské univerzitě. Ta ve spolupráci s Konfuciovou třídou fungující při Báňské univerzitě od letošního února pořádá dva kurzy čínského jazyka.

„Myslím, že naše spolupráce při zajištění výuky čínštiny je nastavena tak, že se obávat nemusíme. Lektoři k nám docházejí jako externí, nejsou pracovníky univerzity, nemají k dispozici vstup do našeho intranetu či na Moodle, garantem předmětů je prorektor pro mezinárodní vztahy, aktuálně tedy já, lektoři jsou pouze přednášející,“ odmítla možné ohrožení akademických svobod prorektorka univerzity Renáta Tomášková. Báňská univerzita na zaslané dotazy nereagovala.

V roce 2017 se navíc tři akademičtí pracovníci školy zúčastnili semináře o čínské kultuře a jazyku, který škole nabídla právě čínská ambasáda. „Je třeba ale dodat, že nešlo o nabídku speciálně pro Ostravskou univerzitu, ale pro všechny vysoké školy v Česku. Letos jsme měli podobnou nabídku, ale již jsme ji nevyužili,“ dodala.

Na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích zase funguje Čínské centrum, to ale podle mluvčího Františka Kotrby do výuky nezasahuje. „Jeho úkolem je získávat studenty do anglických programů naší vysoké školy,“ vysvětlil Kotrba.

Podle něj přitom škola zvažovala otevřít i jiná centra, ale dosud se tak nestalo. Právě Čínu zdůvodňuje možným finančním přínosem. „Jako veřejná vysoká škola jsme hodnoceni rovněž podle počtu ‚samoplátců‘. Čínský trh vidíme jako potenciální. Čínské centrum proto vzniklo jako jakési marketingové oddělení zaměřené na čínský trh,“ popsal s tím, že ho ale nefinancuje čínská vláda či ambasáda.

„Vysoká škola technická a ekonomická s čínskou ambasádou aktivně nespolupracuje. V minulosti byli pouze zástupci školy zváni na společenské akce ambasády. Avšak nabídka na spolupráci nikdy ani z jedné strany nevzešla,“ dodal. Vedle toho škola spolupracuje s několika univerzitami v Číně, stejně jako s dalšími v Evropě nebo v Asii.

Konfuciovy instituty

Největší vliv by čínský režim mohl prosazovat na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to ačkoliv i tato škola jakoukoliv spolupráci s ambasádou či čínskými firmami odmítá. Na univerzitě ale funguje Konfuciův institut, tedy instituce, před kterou varuje třeba FBI nebo britská vláda.

Univerzita Karlova uzavřela partnerskou smlouvu s Home Creditem. Během tří let dostane 1,5 milionu korun

Číst článek

„Konfuciovy instituty řídí speciální úřad, který se jmenuje Hanban. Ten je přičleněn k ministerstvu školství, ale do značné míry funguje nezávisle a je propojen s ústředním výborem komunistické strany. Jeho primárním cílem je šířit jazyk, kulturu a čínský vliv,“ vysvětluje Lomová a připomíná vědeckou konferenci v Portugalsku pořádanou Konfuciovým institutem, na níž měla zástupkyně Hanbanu nechávat vytrhávat stránky programu a cenzurovat ho.

Politizaci ale univerzita odmítá. „Jazykové kurzy konané v rámci Konfuciova institutu, který je kofinancován prostředky čínské agentury Hanban a poskytuje primárně jazykové vzdělání, se zabývají apolitickými tématy. Kvalifikovaný český personál Konfuciova institutu je jednou ze záruk, že nedochází k politizaci jazykových kurzů poskytovaných Konfuciovým institutem,“ uvedla mluvčí Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Připustila ale, že určitá kooperace s velvyslanectvím existuje. „V rámci Konfuciova institutu se určité míře interakce s čínskou ambasádou nevyhneme, veškerá spolupráce je však apolitická a směřuje ke konkrétním akcím, jako je například oslava čínského nového roku,“ dodala.

Před Konfuciovými instituty varovala minulý týden i britská vláda, když je označila za ohrožení akademických svobod. Řada univerzit po celém světě se je již dokonce rozhodla úplně zrušit. Sýkorová Dvorníková ale odmítá, že by to bylo právě z obav o nezávislost univerzita.

„Dle informací, které máme, dochází k jejich rušení především z důvodu malého zájmu o studium čínského jazyka. Jak vyplývá z výše uvedeného, Konfuciův institut univerzity je pod stálou kontrolou českých zaměstnanců a prorektora pro zahraniční vztahy,“ dodala.

Čínští studenti v Česku

Spolupráce s východním gigantem je ale na akademické úrovni běžná minimálně na úrovni studentské mobility. „Mezi studenty-samoplátci studuje v současné chvíli 103 občanů Číny. Máme smlouvy o spolupráci a výměně studentů s několika čínskými univerzitami,“ popsal situaci například na Českém vysokém učení technickém prorektor Škvor.

I před tím ale Lomová varuje. „Čínská vláda vynakládá obrovské peníze na to, aby čínští studenti jezdili do zahraničí. A to nejen proto, aby tam dobývali svět, ale také aby tam získávali nejrůznější vědomosti, které pak přinesou zpátky a budou je uplatňovat v čínském rozvoji. Mohou to být úplně nevinné věci, ale můžou to samozřejmě být citlivé technologie,“ vysvětlila.

Je přesvědčena, že drtivá většina studentů s tímto cílem studovat do zahraničí nejede, nicméně 99 procent z nich nakonec informace čínským úředníkům předá.

„Nemyslím si, že vysílají rovnou vyškolené špiony, ale studenti mají státní stipendium a z povinnosti musí udržovat kontakt s velvyslanectvím. Když je velvyslanectví o něco požádá, tak oni to v 99 procentech udělají. Tak jako my jsme chodili k volbám za minulého režimu bez ohledu na to, jestli jsme podporovali komunistickou stranu. Ten systém je postavený tak, že může vyprodukovat ze studentů špiony, ale můžou být studenti, kteří se tomu vzepřou. Třeba ti, kteří tu chtějí zůstat a nechtějí se do Číny vrátit,“ dodává. 

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme