VIDEO: Za rozsah koronaviru může čínská komunistická strana, říká novinář Etzler v debatě Plusu

Čína v posledních desetiletích předvedla největší ekonomický pokrok v historii. Může její růst trvat donekonečna? Nebo narazil na své hranice a země stojí před zásadním úkolem proměny svého hospodářství? I na tyto otázky hledali odpovědi hosté další z debat Českého rozhlasu Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„To, co se Číně povedlo, se nepodařilo žádné jiné ekonomice světa. Ale celý úspěch stál na tom, že vyráběli naše boty a oblečení a prodávali ho na západ za levné peníze,“ vysvětluje podstatu rozvoje čínské ekonomiky novinář a bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou debatu Plusu

„Vyrostli na manufakturním hospodářství. Dneska cítí potřeba restrukturalizace svého průmyslu. Rádi by se stali světovým inovátorem. Na to ale v Číně chybí svobodná akademická debata,“ dodává.

Přesto je Čína v současnosti alespoň z pohledu čísel úspěšnou ekonomikou. „Pokud na začátku milénia byli na 12 % amerického hrubého domácího produktu, dnes je to 72 %. A podle ekonomů se brzy dostanou na 90 %,“ připomíná tvrdá data Petr Nečas, bývalý český premiér a v současnosti prezident New Silk Road Infrastructure Development & Technology.

S ním v zásadě souhlasí i analytička Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková: „Čína má největší počet patentových přihlášek na světě. Patentováno je ale jen zhruba 30 % z nich. Přesto řada západních zemí v oblasti inovací s Čínou spolupracuje. Krásným příkladem je společnost Xiaomi, která má dneska téměř dvě stovky patentů. A některé z nich využívá i Apple.“

Křehké vztahy

„Jednou z důležitých podmínek čínského růstu bylo i to, že si Číňané uvědomili, jak důležité je alespoň v desetiletých cyklech obměňovat vrchní politické funkcionáře. To ale skončilo se současným prezidentem Si Ťin-pchingem,“ říká Michael Romancov, politický geograf Univerzity Karlovy.

Podle některých pozorovatelů Si Ťin-pching soustředí moc podobně jako v minulosti Mao Ce-tung. „Čínská komunistická strana tím ztrácí vnitřní dynamiku. A to se v budoucnu může ukázat jako klíčové pro její další přežití,“ hodnotí Romancov.

Podobně vidí situaci také Tomáš Etzler, který v Číně strávil sedm let: „Podle čínských politologů stačí jediná situace, kterou vláda v zemi nezvládne, a celý režim padne. Lidé okamžitě vyjdou do ulic a může dojít k lidovému povstání.“

Takovou situací se může stát například aktuální epidemie koronaviru. „Za rozsah, s jakým se koronavirus rozšířil, může čínská komunistická strana. Někteří lékaři na nemoc upozorňovali mnohem dříve. Ale byli umlčováni. A protože lokální vláda čekala na instrukce z Pekingu, v době počátku šíření nemoci ztratili lékaři klíčové čtyři týdny. Během nich se koronavirus mohl nekontrolovaně rozšířit,“ připomíná Etlzer.

Z očí do očí

Jakým způsobem se postavit k obchodování s Čínou a jak moc při byznysu řešit také nedodržování lidských práv? Tyto otázky v posledních letech rezonují nejen v české společnosti.

Nebudeme testovat každého, kdo se vrátí z Itálie, řekl Vojtěch po jednání epidemiologické komise

Číst článek

„U nás se debata o obchodu s Čínou zbytečně vyhrocuje – buď jste pro, nebo proti. Je těžké zaujmout nějakou středovou pozici,“ říká Alice Rezková a dodává: „My si myslíme, že se můžeme čínského vlivu zbavit. Že když tady nebudeme mít čínské investory, tak tady nebudeme mít ani čínský vliv, ale tohle je globálnější otázka. Není to jenom o investicích.“

S obchodováním s Čínou souhlasí i Tomáš Eztler. Výhrady má ale ke způsobu, jakým s ní politici v současnosti jednají: „Není v zájmu žádné země na světě Čínu ignorovat. Musíme s nimi ale jednat jako rovný s rovným. Když jednáte s Číňany, neměli byste se nikdy klanět a chovat se jako vazalové. Čína rozumí síle. A nemluvíme tady o vojenské síle, ale o síle jednání. Číňané opovrhují lidmi, kteří jsou servilní a kteří se snaží posluhovat. Bohužel to je přesně to, co dělá prezident Zeman.“

Poslechněte si celou veřejnou debatu Českého rozhlasu Plus a dozvíte se mimo jiné také to, jestli se Čína někdy stane skutečnou supervelmocí, v čem chování čínských představitelů v Africe připomíná koloniální mocnosti 19. století nebo jaký je rozdíl mezi cestami do Číny v podání Angely Merkelové a Miloše Zemana.

Michael Rozsypal, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme