Čínští křesťané čekají na azyl v Česku už dva roky. Trest za průtahy úřadům nehrozí
Jsou tomu už dva roky, co skupina sedmi desítek čínských křesťanů požádala v Česku o mezinárodní ochranu. Tvrdí, že jsou ve své rodné zemi pronásledováni. Ministerstvo vnitra ovšem s rozhodnutími otálí a v některých případech překračuje zákonem stanovené lhůty. Čínští žadatelé mezitím čelí strachu o sebe i své rodiny.
Atmosféra v kulturním stánku jednoho českého města je nadmíru přívětivá. Rocková hudba, zdarma káva a čaj, pobíhající děti.
Křesťanské společenství orientované na mladé lidi své bohoslužby tlumočí do angličtiny, a tak je v komunitě i spousta cizinců. Včetně tří mladých žen z Číny.
Jedna z nich zde žije už dva roky a stále nemá rozhodnutí, zda azyl získá, nebo ne. S médii mluvit odmítá.
Obavy
Podle dobrovolnice, která učí češtinu, se celá čínská skupina bojí a nechce na sebe poutat pozornost. „Mají obavy z toho, kdo je možným čtenářem těch informací,“ vysvětluje Hana Franková, vedoucí právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která má mezi klienty i čínské žadatele.
Novinářka Kateřina Procházková z platformy Sinopsis je v kontaktu se čtyřmi ženami. Čelí podle ní tlaku z ambasády Čínské lidové republiky (ČLR) a Pekingu. „Obávají se, že budou navráceny zpět do Číny, kde jim hrozí několikaleté tresty vězení. Mají tam také rodiny, které bývají persekvované,“ vypráví v pořadu Zaostřeno pro Český rozhlas Plus.
Rozhodnutí o azylu pro čínské křesťany se vleče. Úřady se bojí, že mezi nimi jsou tajní agenti
Číst článek
Některé z žen opustily uprchlické zařízení v Kostelci nad Orlicí poté, co se mezi ně vmísil neznámý muž - pravděpodobně čínský nelegální agent. „Začal zjišťovat jejich osobní informace a potom jim vyhrožoval, že už nasbíral všechno a bude to mít dopad,“ říká Procházková.
Zprávu o čínských agentech mezi uprchlíky před časem serveru iROZHLAS.cz potvrdil ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. „Pomoc těmto lidem je jistě důležitá, nicméně totalitní systémy mají tendenci infiltrovat do různých skupin své lidi. My víme, že tato skupina bohužel není proti tomu imunní a probíhají intenzivní šetření, jak to tedy je,“ popsal na jaře.
Podle evangelického kazatele spisovatele Petra Payna však tímto není možné vysvětlovat prodlení ze strany úředníků Ministerstva vnitra. „Je to naprosto nehomogenní skupina, nelze za přítomnost jednoho (agenta) kolektivně trestat všechny ostatní,“ tvrdí Payne. Poskytnout azyl v tomto případě je podle něj povinností českého státu.
Payne je spoluautorem otevřeného dopisu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který nezávisle na sobě podepsalo na 140 osobností včetně politologa Daniela Kroupy, biskupa Václava Malého či spisovatele Milan Uhdeho.
Podepsaní apelují na premiéra, vládu a příslušné instituce, aby konaly dle evropských standardů a neprotahovaly kladná rozhodnutí o udělení azylu ve zmiňovaných případech čínských křesťanů, kteří jsou ve své zemi pronásledovaní.
Lhůty
Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra má na rozhodnutí základní zákonnou lhůtu šest měsíců, kterou může prodloužit dvěma způsoby. O devět měsíců, pokud je šetření složitější, a o další tři měsíce, pokud nepanuje jistota. Mnozí klienti Organizace pro pomoc uprchlíkům však čekají déle než stanovených 18 měsíců.
AZYL PRO ČÍŇANY
Číňané v minulých letech tvořili jen zlomek žadatelů o azyl. Loni úřady posoudily čtyři případy, o rok dřív 15. Loni žádné žádosti čínských občanů o azyl v ČR vyhověno nebylo. Na podporu čínských křesťanů loni na podzim vystoupilo předsednictvo Ekumenické rady církví. Vyzvalo vládu, aby žádostem o azyl urychleně vyhověla. Na průtahy kolem případu tehdy reagoval i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, který odmítl, že by za tím mohlo být sbližování českého prezidenta a vlády s čínským režimem.
„U některých je to více než dva roky,“ potvrzuje Hana Franková. „U některých klientů zvažujeme, že budeme podávat podněty na průtahy. Radíme jim to. Aktuálně u nich dochází u nich k dalšímu prodlužování lhůt.“
Odrazovat účastníky řízení je podle Frankové jednou ze strategií nesystémové české imigrační politiky. „Setkáváme se s tím u řady klientů a někteří tu nejistotu a psychický tlak nevydrží.“
V poslední době žádost o mezinárodní ochranu v Česku stáhly dvě ženy. Ocitly se tak ve velmi složité právní situaci, protože dublinské nařízení jim zapovídá požádat v dalších zemích Evropské unie. A mnohé státy mají s Čínou uzavřené readmisní dohody, takže jim hrozí návrat.
Za prodlení ve lhůtách však ministerstvu vnitra nic nehrozí. Průtahy v řízení mohou pokračovat, i když resort prohraje soudní spor. Případ se totiž jen navrátí ke stejným úředníkům.
„Česká republika v tuto chvíli neplní svou povinnost, aby druhá instance měla možnost přímo udělit mezinárodní ochranu,“ upozorňuje Franková, podle které ČLR není pro křesťany bezpečnou zemí.
Politické tlaky?
„Jestliže tuto skupinu přijmeme, upozorníme, že Čína nedodržuje lidská práva a náboženskou svobodu. To by mohlo česko-čínské vztahy hodně ochladit a toho se naše vláda obává,“ myslí si novinářka Kateřina Procházková. Politické tlaky na český kabinet i jednotlivá rozhodnutí cítí i Hana Franková z OPU.
Bohuslav Sobotka loni během sněmovních interpelací ovlivňování „čínské kauzy“ popřel. Podle kazatele Petra Payna to však nahrává ještě horšímu možnému vysvětlení. Úředníci podle něj mohou konat sami od sebe. „Stačí si vyslechnout lecjaká prohlášení, jako hluchoněmí odezírat z úst našich představitelů, usoudit, co je žádoucí, a podle toho konat,“ tvrdí Payne.
Rozhovor s ředitelkou Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra není podle tiskové mluvčí Hany Malé možný. Každá žádost o mezinárodní ochranu se posuzuje striktně individuálně a ve všech souvislostech. Pro zbytek Malá odkazuje na webové stránky. Na obecné otázky, například zda je Čína podle resortu pro křesťany bezpečnou zemí, nebo jak lze obecně odůvodnit překračování zákonných lhůt, tak vnitro odmítlo Českému rozhlasu Plus odpovědět.
Zeman se v Pekingu sešel s čínským prezidentem. Podepíšou několik ekonomických memorand
Číst článek
Ministerstvo zahraničních věcí situaci náboženských menšin v Číně pozorně sleduje, ale na situaci tamních křesťanů jsme Čínu oficiálně upozornili naposledy před čtyřmi lety na půdě OSN. „Česká republika doporučila Číně chránit náboženské menšiny a přestat se všemi nevyváženými politikami vůči nim. To se odehrálo v říjnu v roce 2013. Čínská lidová republika doporučení vzala na vědomí,“ říká Irena Valentová z tiskového odboru.
„Jedna věc je vzít na vědomí a druhá dělat si to, co Čína uzná za vhodné,“ glosuje situaci novinářka Kateřina Procházková, podle které je problém v tom, že čeští politici, kteří jezdí do Číny, otázku lidských práv nezvedají.
Kanadský právník David Matas upozorňuje, že mezi zahraničně-politickými postoji států vůči Číně a jejich vzájemnými ekonomickými vztahy neexistuje úměra. Za příklad dává Tchaj-wan nebo Kanadu. „Myslím si, že politici se ohýbají a kompromitují zbytečně.“
Odpovědi ze zastupitelského úřadu ČLR v době vzniku pořadu Český rozhlas Plus neobdržel.
